Zprávy z regionu; týdenní souhrn událostí – 30. týden

Maďarsko

Maďarský forint (HUF) má za sebou druhý ztrátový týden v řadě, když oslabil vůči euru o 0,6 procenta. Ačkoli se forintu podařilo v pondělí mírně zkorigovat výprodej z předchozího týdne, od úterý do pátku byl vůči euru jenom v červených číslech.

V úterý zasedala maďarská centrální banka (MNB), která dle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procenta na aktuální úroveň 4 procenta. Pokles úrokových sazeb nebyl pro forint žádným překvapením, protože MNB snížila sazby již po 12té v řadě. Jenom letos klesly úrokové sazby v Maďarsku o 1,75 procenta a loni o 1,25 procenta.

Podle slov tamního guvernéra centrální banky Gyorgyho Matolcse trend snižování úrokových sazeb letos ještě není u konce. Po zvážení všech makroekonomický proměnných (střednědobá inflace, finanční stabilita, stav reálné ekonomiky) by mohl být cyklus poklesu úrokových sazeb ukončen na úrovni 3,5 – 3 procenta (dle stavu ekonomiky), což je níže, než očekávali analytici. Ti se domnívali, že se pokles sazeb zastaví na úrovni 3,75 procenta. Ke snižování úrokových sazeb by už ale mělo docházet jenom po menších hodnotách, než tomu bylo dosud (25 bazických bodů), a to v rozmezí 10 až 25 bodů. Taktika snižování sazeb po velmi malých částkách není v Evropě často používaným monetárním nástrojem a naposledy byla aplikována v Dánsku v roce 2009. Z hlediska inflace, která v červnu dosáhla 1,9 procentního růstu v meziročním srovnání (cíl je 3 procenta) má banka rovněž otevřenou cestu k dalšímu uvolňování měnové politiky prostřednictvím poklesu úrokových sazeb.

Současný šéf MNB Gyorgy Matolcsy, jenž je ve funkci guvernéra centrální banky od března 2013, je dlouholetým spojencem premiéra Viktora Orbana. Umínil si dovést zemi k stabilnímu ekonomickému růstu, který je dle jeho názoru momentálně pro stát klíčový. Na toto téma dokonce dodal, že cílem banky je dosažení nejvyšších investic v regionu. Tento záměr by měly podpořit právě nižší úrokové sazby. Na druhé straně Matolcsy ve svém projevu pečlivě vážil svá slova a přísliby, a proto se rozhodl pro snižování základní úrokové sazby po menších částkách. Chce se tak vyhnout odlivu krátkodobého kapitálu, jež zakotvil v Maďarsku právě kvůli vysokým úrokovým sazbám, které byly ještě loni na úrovni 6,5 procenta. Odliv zahraničního kapitálu by pak mohl vést k odchodu peněz ze státních bondů (jejichž cena by klesla a výnosy vzrostly), k prodeji forintu a akcií. Výprodej na maďarských aktivech by mohl rovněž podpořit záměr Fedu snížit objem měnového programu. Právě program kvantitativního uvolňování totiž podporuje apetit po rizikových aktivech, mezi které se řadí i finanční instrumenty středoevropských trhů. Analytici tvrdí, že pomalejší snižování sazeb nezabrání odlivu spekulativního kapitálu, který v zemi zakotvil jenom kvůli vyšším úrokovým sazbám.

Červencové zasedání MNB bylo první, na němž Gyorgy Matolcsy prozradil více ohledně budoucích záměrů monetární politiky centrální banky pod jeho vedením. Ekonomové tvrdí, že se tak přidal do klubu centrálních bankéřů větších zemí, kteří rovněž začali používat pro účel komunikace s trhy jakéhosi průvodce zamýšlených kroků politiky centrální banky(forward guidance).

Ve středu se sešla maďarská vláda, aby se domluvila, jak vyřeší zapeklitou situaci s cizoměnovými půjčkami, jež si vzali mnozí občané na bydlení kvůli nižším úrokovým sazbám. Poté, co se USA a následně i Evropou prohnala krize, v důsledku čeho forint oslabil, domácnostem dramaticky vzrostly náklady na splácení těchto půjček. Vláda se naštěstí tentokrát zatím nerozhodla pro rychlé a drastické řešení problému, ale raději zvolila cestu komunikace a nalezení společného konsenzu s bankami. Cílem vlády je definitivně stáhnou z finančního systému co nejvíce cizoměnových půjček, aby se tak ulevilo domácnostem. Největší maďarská banka OTP na rozhodnutí vlády nalézt vzájemnou domluvu reagovala pozitivně, a to 4 procentním růstem ceny akcií po minulotýdenním 20 procentním výprodeji. Ten byl zapříčiněn hlavně prodejem akcií generálního ředitele. Sandor Casny prodal téměř všechny své akcie OTP banky přes svoji investiční společnost Bonitas 2002, přičemž řekl, že důvodem jsou potřebné finance pro investice do zemědělství. Upozornil na to, že když premiér Viktor Orban přinutí banky podílet se na ztrátách cizoměnových půjček obyvatel, tak to negativně naruší investorskou důvěru v maďarský finanční trh.

Premiér Viktor Orban na konci týdne ujistil investory, že plán na pomoc vlastníkům cizoměnových hypoték nijak nenaruší maďarský finanční systém. Cílem vlády bude pokojné vyjednávání s komerčními bankami a nalezení vzájemné dohody. Obavy investorů z možných kroků Viktora Orbana jsou po trpkých zkušenostech z minulosti oprávněné. Maďarský premiér za tři roky ve funkci kvůli problému cizoměnových hypoték znárodnil penzijní fondy, zvýšil bankovní daně a přijal zákon, v rámci něj mohli klienti splatit cizoměnové půjčky za výhodnějších administrativních měnových kurzů na úkor zisků bank.

31. týden čekáme z Maďarska následující makroekonomická data:

• 30.7.2013 – 9:00 – Míra nezaměstnanosti za červen; předchozí 10,54 %
• 31.7.2013 – 9:00 – Index cen výrobců za červen y/y (PPI); inflace; předchozí - 1,3 %
• 1.8.2013 – 9:00 – Index nákupních manažerů (PMI) za červenec; předchozí 50,85
• 2.8.2013 – 9.00 – Obchodní bilance za květen; předchozí 700,5 mil. eur

EUR/HUF tento týden téměř bez výjimky posiloval, nicméně střednědobý trend je ohraničen konsolidačním obdélníkem. V nadcházejícím týdnu však může tento pár vytvořit poměrně zajímavou příležitost. Trh by se mohl vrátit k extrémně důležité rezistenci 299,45, kde leží i Fibonacciho úroveň 61,8. Právě na tomto místě se dá očekávat nový nátlak medvědů, kterému nápadně přeje i skrytá medvědí divergence na stochastickém oscilátoru.

Česká republika

Obchodování na české koruně bylo minulý týden smíšené, když koruna (CZK) nakonec zakončila vůči euru bez výraznější cenové změny. V pondělí agentura Moody‘s potvrdila stupeň ratingu země na úrovni A1 se stabilním výhledem, což pomohlo koruně udržet se pod úrovní 26 EUR/CZK.

Člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal minulé úterý pravil, že tuzemská monetární ekonomika je příliš utažená vzhledem k současným ekonomickým podmínkám v Česku a v Evropě. Lízal rovněž uvedl, že oživení české ekonomiky je podmíněno zotavením Evropy, kam směřuje až 60 procent domácího exportu. Nabízí se pro něj otázka, zda čekání na obnovu ekonomického růstu Evropy, není čekáním na Godota. Jeho slova zopakoval i guvernér Miroslav Singer, který minulý týden prohlásil, že by mu nevadilo, kdyby byla měnová politika více uvolněná.

ČNB bude ve čtvrtek na svém zasedání (1. srpna) diskutovat o tom, jestli oslabit českou korunu pomocí devizových intervencí nebo ne, což by pak následně mohlo mít vliv na volatilitu kurzu domácí měny. Bankovní rada zatím v této otázce není jednotná, a to i navzdory tomu, že česká ekonomika je od roku 2011 v recesi a měnověpolitická inflace je od února pod svým cílem. Kdyby se ČNB rozhodla ve čtvrtek pro kurzovní intervenci, tak bychom mohli být svědky již 1. srpna poklesu CZK. Srpnového zasedání by se měli zúčastnit všichni členové bankovní rady. Zápis z minulého měnového zasedání poukázal na rozkol v sedmičlenné bankovní radě, když menšina "několika" členů hlasovala pro okamžité zahájení prodejů koruny. Lubomír Lízal na možnost intervence uvedl: "V okamžiku, kdy průsak do inflace bude přes kurz, tedy přes dovážené zboží, tak to vytvoří tlak na substituci dováženého zboží domácím. To může být další pozitivní impuls pro domácí ekonomiku."

V České republice stále přetrvává napětí na politické scéně, kde stále není jasné, jestli získá vláda Jiřího Rusnoka (8. srpna) parlamentní důvěru. Kdyby se jí to nepodařilo, tak by to mělo negativní vliv hlavně na oddálení procesu schvalování státního rozpočtu pro rok 2014.

EUR/CZK konsoliduje ve zřetelném klesajícím trojúhelníku. Z technického hlediska bylo pravděpodobně nejdůležitější úterý, kdy se vytvořila uprostřed konsolidace reverzní svíčka, která předznamenala středeční výprodej (vyjádření Lubomíra Lízala z ČNB). Vzhledem k formaci trojúhelníka není tento pár do jeho proražení příliš bezpečným instrumentem. Teorie technické analýzy by spíše přála oslabení pod support 25,80. Tato hladina zůstává velmi silná a je pravděpodobné, že prorážení se nepodaří napoprvé.

31. týden čekáme z Česka následující makroekonomická data:

• 31.7.2013 – 10:00 – Měnová zásoba v červnu y/y; předchozí 3,77 %
• 1.8.2013 – 9:30 – Index nákupních manažerů (PMI) za červenec; předchozí 51,01
• 1.8.2013 – 14:00 – Bilance státního rozpočtu za červenec; předchozí – 31,52 bil. CZK
• 1.8.2013 – 14:00 – Zasedání ČNB – rozhodování o měnové politice

Polsko

Polský zlotý (PLN) zakončil minulý týden v mírných ziscích, avšak bez výraznějších pohybů, čemuž odpovídala i situace v zemi, kde se neodehrály žádné zásadní fundamenty. V úterý byla zveřejněna data z trhu práce a maloobchodní prodeje. Míra nezaměstnanosti klesla v červnu na 13,2 procenta z květnových 13,5 procenta, což naplnilo očekávání analytiků. Maloobchodní prodeje v červnu meziročně stouply o 1,8 procenta ve srovnání s květnovým růstem 0,5 procenta. Tento výsledek překonal očekávání trhu (1,15 procenta). Pro polský zlotý platí stále slova guvernéra NBP, že banka je připravena v případě slabého zlotého zasáhnout a letos již nepočítá se snížením úrokových sazeb.

31. týden nečekáme z Polska žádná důležitá makroekonomická data.

EUR/PLN pokračoval minulý týden v oslabování a výraznější korekce se dočkal až ve středu. Trh dokázal prorazit silnou Fibonacciho úroveň 50, ke které provedl ve čtvrtek zajímavý návrat. Tato situace nevypadá pro EUR/PLN příliš dobře, zvláště při konfluenci s minoritní trendovou linií, která v tomto případě může zafungovat také jako rezistence. Nadcházející týden by se tak mohl znovu nést ve znamení medvědů. Situaci by mohlo změnit proražení čtvrtečního „high“ (vrcholu).