Vyplatí se kupovat levné akcie?

Jak ale poznáme, že náš investiční instrument (akcie, dluhopis) není příliš drahý. V případě akcií můžeme použít tzv. valuační (hodnotící) ukazatele. Asi nejznámějším ukazatelem je P/E z anglického Price/Earnings, tedy cena akcie/zisk na akcii. Méně známé, ale hojně používané jsou i ukazatele P/BV (cena na akcii/účetní hodnota na akcii, anglicky Price/Book Value) a p/CF (cena akcie/cash flow na akcii). Zapomenout bychom neměli ani na dividendový výnos, který vyjadřuje poměr mezi dividendou a cenou akcie. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší výnos, tím více akcie vynese. Nicméně je rovněž rizikovější, pokud jde o udržení hodnoty dividendy. I když se s těmito ukazateli setkáme nejčastěji při odbornějších debatách, je dobré vědět, o čem se mluví. Tyto ukazatele jsou přirovnávány s historickým průměrem či napříč trhy. Právě toto srovnání určuje, zda je daná akcie ve srovnání s trhem nebo minulostí levná či drahá.

Srovnávat srovnatelné

Jako u všeho platí, že je nutné srovnávat srovnatelné. Třeba v současnosti je průměrná hodnota P/E akcií švýcarských společnosti (měřeno dle indexu MSCI) 14,4, a u Ruska pak 4,4. Kdyby se srovnaly jen tyto hodnoty, jsou ruské akcie jednoznačně levnější. Jenomže takto srovnání udělat není možné. Prostě nelze vzít nejmenší a největší hodnotu. Stačí si srovnat třeba podnikatelské prostředí ve Švýcarsku a Rusku a pak mnohým investorům mohou ruské akcie s hodnotou P/E 4,4 přijít velmi drahé. Trochu lepší srovnání je s historickým průměrem. Na desetiletém horizontu mají švýcarské akcie hodnotu P/E 13,5 a ruské 7,8. Z toho vyplývá, že jsou švýcarské akcie poněkud dražší a ruské naopak levnější, než činí průměr za posledních deset let.

Rozvinuté vs. rozvíjející se země

V posledních deseti letech byla výkonnost rozvíjejících se zemí, ať již po stránce ekonomiky či finančních trhů, výborná. A to i přes ekonomickou krizi, která postihla světovou ekonomiku a trhu po roce 2008. Důvodů pro tak dobrou výkonnost rozvíjejících se ekonomik je několik a většina z nich je dobře známa. Ovšem jak si stojí akcie rozvinutých a rozvíjejících se zemí z pohledu valuačních ukazatelů?

Platí, že akcie společností z rozvíjejících se zemí vykazují výrazné extrémy. Většina akcií z rozvíjejících se zemí v současnosti patří mezi levné, a to jak v porovnání s rozvinutým světem, tak s historickými údaji. Výjimku nyní tvoří jen akcie z Číny, JARu, Brazílie a Mexika. Extrémním případem jsou ruské akcie, které jsou výrazně levné z pohledu historie i v porovnání s ostatními regiony.

Rozvinuté země zase „vítězí“ při porovnání dividendového výnosu, kdy většina z nich má vyšší dividendový výnos, než rozvíjející se země. Je to dáno větším počtem kapitálově silných společností, které jsou na tom tak dobře, že si mohou dovolit vyplácet vysoké dividendy. Ale i zde rozvíjející se země náskok svých rozvinutých konkurentů pomalu stahují.

Úzké zacílení

Vybírat akcie pouze na základě valuačních ukazatelů by nebylo správné rozhodnutí. I zkušení portfolio manažeři podílových fondů používají kromě valuačních ukazatelů i další metody jak vybírat akcie do portfolií. Některé z nich nejsou ani nijak měřitelné (např. rozhovory s managementem firem).

Jak již bylo uvedeno, pokud jsou nějaké akcie v současnosti třeba v porovnání s ostatními regiony levné, nemusí to tak být z historického pohledu. A i když budou levné i v porovnání s historií, může se daná společnost či země nacházet třeba v nepříliš podnikatelsky příznivém prostředí a jen málokdo i přes příznivý ukazatel P/E do takové společnosti investuje.