Za dveřmi čínského bankovního trhu čeká velká změna

06.09.2013 | , Colosseum, a.s.
INVESTICE


perex-img Zdroj: Finance.cz

Čínské banky nejsou zcela samostatné. Jsou tak moc svázané státním vlastnictvím, že jsou spíše pokladnami vlády. Ostrá pravidla bankovního trhu …

Čínské banky nejsou zcela samostatné. Jsou tak moc svázané státním vlastnictvím, že jsou spíše pokladnami vlády. Ostrá pravidla bankovního trhu chrání čínské banky před konkurencí. V dobrých časech přinášejí obrovské zisky a v těžkých časech vše vyřeší stát. Jejich podíl na čínském HDP v loňském roce tvořil 3 %. Například nejvyšší podíl amerických bank v posledních deseti letech činil pouze 1 % HDP.
Tento způsob řízení čínských bank ovšem pomalu končí, protože v poslední době stát již není tolik ochotný sanovat špatné úvěry státních podniků na úkor domácností a soukromých firem. Čínské velké banky se tak pomalu stávají skutečnými soukromými bankovními institucemi.

ICBC (Industrial and Commercial Bank of China) vykázala v loňském roce zisk před zdaněním ve výši 50 miliard dolarů. Přitom v roce 2000 byl kapitál na úrovni Tier 1 „jen“ 22 miliard dolarů a na konci loňského roku dosáhl 161 miliard dolarů. Banka tak překonala americké giganty, jako jsou JP Morgan Chase Bank a Bank of America.

Graf č.1 Největší světové banky podle kapitálu na úrovni Tier – 1 v miliardách USD za rok 2012 (Zdroj: The Banker)

Do první desítky celosvětově největších bank se dostaly i tři další čínské banky: CCB (China Construction Bank), BOC (Bank of China) a ABC (Agricultural Bank of China).
Velikost těchto institucí je neuvěřitelná. ICBC a ABC mají každá přes 400 tisíc zaměstnanců. ICBC má přes 4 miliony firemních klientů a počet poboček banky CCB dosahuje 14 tisíc. Zdánlivě se tyto banky měly řídit jako soukromé obchodní banky. Všechny čtyři mají volně obchodovatelné akcie na čínské burze, ale většinový podíl v nich drží stát. V jejich řídících orgánech pak samozřejmě sedí význačné osobnosti komunistické strany a tito šéfové mohou snadno pendlovat mezi bankami a regulatorními orgány. Takové vztahy pak naznačují zvláštní úlohu těchto čtyř bank v čínské hospodářské politice a především jsou hlavním nástrojem finanční represe.

Vzhledem k oficiálnímu stropu depozitních sazeb mají banky zdroj levného financování a mohou tím tak přímo zvýhodňovat státní podniky a další vládní projekty. V loňském roce ICBC, CCB a ABC měly nejvyšší čistý úrokový výnos ze všech bank na světě.

Graf č.2 Největší světové banky podle čistého úrokového zisku v miliardách USD za rok 2012 (Zdroj: The Banker)

Čína prostřednictvím těchto bank realizovala podporu ekonomiky v roce 2009, ale za cenu riskantních půjček a mnohdy netransparentních podrozvahových transakcí. Oficiální údaje říkají, že podíl nesplacených úvěrů vůči aktivům dosahuje 1 %, ale tomuto číslu analytici nevěří. Například investiční banka Morgan Stanley odhaduje, že tento podíl u největších čínských bank může být spíše 6 – 8 % a u ostatních okolo 10 %.

Nicméně tržní podíl těchto bank je nyní v ohrožení díky změnám na trhu. První změnou je stagnace státních podniků, která je v přímém rozporu s dynamickým vývojem soukromého sektoru. Jak ekonomika zpomaluje, čínští představitelé se rozhodli, že zdroje by neměly být promarněny investicemi do nafouklých státních průmyslových podniků a proto budou muset banky svoje podnikání změnit.
Pokud by politici zrušili limit horní hranice depozitní sazby, znamenalo by to revoluci čínského bankovnictví. V krátkém časovém horizontu by poklesly zisky téměř všech místních bank.
Dalším impulzem ke změnám je dlouho očekávané zaměření vlády na podporu domácí spotřeby. Služby orientované na domácí střední třídu rostly výrazněji než exportně orientovaná výroba. Pokud se tento trend bude zrychlovat, budou banky samotné podporovat poskytování úvěrů malým a středním podnikatelům. To samozřejmě bude mít vliv i na firemní kulturu bank a větší pro-zákaznickou orientaci.

Díky špatným úvěrům a rostoucí konkurenci pravděpodobně čekají největší čínské banky těžké časy.
Společnost ChinaScope Financial, což je výzkumná firma částečně vlastněná ratingovou agenturou Moody´s odhaduje, že sektor bude potřebovat finanční injekci 50 až 100 miliard dolarů v průběhu příštích dvou let jen proto, aby byl udržen současný stav.
 

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.

Autor článku

 

Články ze sekce: INVESTICE