Vývoj ceny ropy během vybraných vojenských konfliktů od roku 2001

Vojenská agrese USA v Sýrii je zažehnána. Nositel Nobelovy ceny míru Barack Obama nebyl schopen přesvědčit Radu OSN, mezinárodní společenství ani tradiční spojence, jako je Velká Británie, o nutnosti vojenského úderu na režim Bašára al-Asada v Sýrii. Dokonce i šance, že by intervenci prosadil na poli amerického kongresu, je minimální, když se ukázalo, že jeho plán podporuje méně než 10% Sněmovny kongresu. Americké ani světové veřejnosti se nepodařilo vysvětlit, jak je možné, že po jedenácti letech boje s Al-Káidou, který následoval po útoku z 11. září 2001 se Američané ocitají na stejné bojové frontě s an-Nusrou, odnoží Al-Káidy, jejímž cílem je vytvoření muslimského státu na území Sýrie. Složitě se také argumentovalo americké administrativě zbraněmi hromadného ničení poté, co se USA nepodařilo najít žádné zbraně hromadného ničení v Iráku, což byl hlavní oficiální důvod pro intervenci.

Podle výzkumu Harvardské univerzity pod vedením Lindy Bilmes stálo americké válčení na Blízkém východě Američany za posledních deset let enormních 6 biliónu dolarů. To je zhruba 1,5 miliónu korun na jednu americkou domácnost. Všechny americké rodiny mohly místo válčení mít vlastní malý rodinný domek. Náklady na válčení v posledních deseti letech se tak staly hlavním faktorem růstu obřího 17 biliónového amerického státního dluhu.

Generál Wesley Clark, muž, který velel operaci NATO v Kosovu, veřejně upozorňuje, že invaze do Libye, Iráku, Sýrie a Iránu je součást strategie, kterou americká administrativa přijala těsně po útocích z 11. září 2001. Podle něj se nejedná tedy o reakce na existenci zbraní hromadného ničení v Iráku nebo chemických zbraní v Sýrii, ale o dlouhodobou vojenskou kampaň západu pro získání vlivu a ropy na Blízkém východě. Plán, který se alespoň dočasně zasekl na Sýrii.

Zpětný pohled na vývoj ceny ropy v nejkritičtějších chvílích konfliktů v minulých letech může poskytnout zajímavý obrázek chování trhů a může pomoci investorům odhadnout její chování v budoucnu.

Válka v Afghánistánu
Válka v Afghánistánu je probíhající konflikt, který začal 7. října 2001 jako součást Operace Trvalá svoboda. Ta byla odpovědí Spojených států a Spojeného království na teroristické útoky 11. září 2001. K útoku došlo celých 86 dní po pádu amerických dvojčat. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy stejně jako zničení islamistického režimu Tálibánu, který Al-Kaidu podporoval a poskytoval jí bezpečné zázemí. Útok 11. záři vyvolal paniku na finančních trzích a způsobil propad cen akcií i ropy. Ropa Brent následující tři dny po útoku lehce posilovala až na úroveň 28 dolarů za barel, aby v následujících pěti dnech propadla o téměř 6 dolarů na úroveň 22 dolarů za barel. Samotný útok v Afghánistánu neměl na cenu ropy větší vliv.

Graf: Cena ropy Brent a WTI v amerických dolarech za barel ve 120denním období okolo intervence v Afgánistánu (Zdroj: Bloomberg)

Invaze do Iráku
Invaze do Iráku začala 20. března 2003 pod kódovým označením „Operace Irácká svoboda“. Spolu se Spojenými státy americkými tvořilo koalici přibližně 40 zemí, které poskytly své vojáky. K útoku byla zformována mezinárodní (britsko-americko-australská) koalice, jejíž vojenskou sílu tvořilo 17 divizí o síle 300 900 mužů, přičemž Američané a Britové tvořili 98 %. Celkově konflikt stál přibližně 100 000 až 150 000 lidských životů. Ztráty mezinárodní kolice převýšily 5000 oběti.

Před válkou byly ropné rezervy zcela v rukou režimu Saddáma Husajna. Deset let po válce jsou hlavními společnostmi ovládajícími v současné době iráckou produkci ropy ExxonMobil, Chevron, BP a Shell. Již v říjnu a listopadu 2002 jednali podle informací zveřejněných v britských novinách Independent o budoucnosti irácké ropy zástupci nadnárodních ropných společností s představiteli britské a americké vlády. Podobně i ropné a armádní servisní korporace, jako je Halliburton, byly těchto schůzek přítomny. Zde hraje hlavní roli Dick Cheney, který byl za vlády Bushe staršího ministrem obrany a vedl invazi do Panamy a první Válku v zálivu. Za vlády demokratického prezidenta Billa Clintona působil jako ředitel Halliburton Industries, obchodující mimo jiné se Saddámem Husajnem v Iráku, na jehož obnovu tato společnost získala obrovské vládní zakázky v druhé válce v zálivu. Cena ropy Brent i WTI klesla těsně před samotnou invazí do Iráku o více jak 10 dolarů v reakci na pravděpodobné získání nových ropných zdrojů do sféry vlivu západních sil.

Graf: Cena ropy Brent a WTI v amerických dolarech za barel ve 120denním období okolo invaze do Iráku (Zdroj: Bloomberg)

Vojenská intervence v Libyi 2011
Vojenská intervence v Libyi je válečná akce západních sil na pomoc povstalcům v Libyi. Byla zahájena na základě rezoluce č. 1973 Rady bezpečnosti OSN, přijaté 17. března 2011. OSN oprávnila členské státy k použití síly k ochraně civilního obyvatelstva, zejména prostřednictvím prosazení bezletové zóny nad Libyí. Cíle a způsob provedení vojenské akce ale ukázaly, že hlavním cílem bylo vojensky podpořit povstalce a vyčistit jim cestu ke svržení vlády plukovníka M. Kaddáfího, což také veřejně přiznal 27. března britský ministr obrany Liam Fox. Po něm to 10. dubna zopakoval bývalý britský premiér Tony Blair. Samotná vojenská operace začala 19. 3. 2011 vyhlášením bezletové zóny a rozsáhlým bombardováním. Ropa Brent i WTI v průběhu konfliktu reagovaly téměř 25dolarovým růstem. Měsíc a půl po začátku konfliktu (3. 5. 2011) ropa reagovala na vyjasnění bojové situace propadem o 15 dolarů.

Graf: Cena ropy Brent a WTI v amerických dolarech za barel ve 120denním období okolo intervence v Libyi (Zdroj: Bloomberg)

Příprava na útok v Sýrii 2013
První zásadní růst ceny ropy v souvislosti s konfliktem v Sýrii zpustil americký prezident Barack Obama, který 14. 6. 2013 prohlásil, že hodlá autorizovat vyzbrojování syrských povstalců lehkými zbraněmi proti režimu prezidenta Bašára al-Asada. Evropská unie v týdnu předtím uvolnila embargo na dovoz zbraní do Sýrie, aby pomohla posílit revoluční síly v zemi. Irán ještě před prezidentskými volbami rozhodnul poslat do Sýrie první kontingent 4 000 íránských Revolučních gard na pomoc vládním silám. Moskva řekla, že bude pokračovat se svými dodávkami protiletadlových střel S-300 Sýrii a nadále blokuje rezoluci OSN, který by autorizovala bezletovou zónu nad Sýrií.

K vyhrocení situace došlo 22. 8. 2013 po chemickém útoku v Basře, na který americká administrativa chtěla reagovat okamžitým útokem proti režimu Bašára al-Asada. Američané pro útok ani přes značnou snahu nenašli podporu mezinárodního společenství. Jediná země, která byla ochotná asistovat USA v útoku byla Francie. V souvislosti s konfliktem v Sýrii a nepokoji v Egyptě vzrostly ceny ropy v průběhu srpna o více jak deset dolarů za barel. Více děním okolo Sýrie byla ovlivněna ropa Brent. Domníváme se, že po uklidnění mezinárodní situace existuje prostor pro další propad ceny ropy Brent i WTI, které je na světových trzích relativní dostatek.

Graf: Cena ropy Brent a WTI v amerických dolarech za barel (Zdroj: Bloomberg)

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.