Takřka neznámý

Nejznámějšími ukazateli jsou výkonnost či poplatky (alespoň vstupní a manažerské). Znalejší investoři už věnují pozornost TERu (celková nákladovost) či volatilitě vybíraných fondů. Ale už jen opravdoví fajnšmekři sledují i ukazatele jako je Sharpe Ratio, Alfa, Beta, či dokonce obrátkovost portfolia (PTR). Poslední jmenovaný ukazatel, i když často ani není uveden na factsheetu daného fondu, může o řízení fondu mnoho napovědět. Zjednodušeně řečeno ukazuje, jak moc výrazně se portfoliu fondu změnilo ve sledovaném horizontu (obvykle jednoho roku). Přičemž platí, že aktivněji spravované fondy obrátí (vymění) své portfolio častěji. Pasivněji řízené pak mají tento ukazatel mnohem nižší.

Aktivní automaticky neznamená lepší

Aktivnější správa fondu může značit, že portfolio manažer velmi aktivně vyhledává výnosové příležitosti, reaguje na situaci na trhu a tomu pak přizpůsobuje složení portfolia. Taková činnost znamená i vyšší nákladovost (vyšší poplatky za obchodování). U pasivněji řízeného fondu se tak může zdát, že investor platí poplatky za nic. Ovšem vůbec to neznamená, že fond s vysokým PTR znamená dobrý fond.

Třeba fondy peněžního trhu mají logicky jeden z nejvyšších ukazatelů obrátkovosti aktiv, často vyšší než akciové fondy. A to proto, že investují od krátkodobých cenných papírů se splatností do 6 měsíců. Je tedy jasné, že se často mění portfolio.

Vyšší náklady

Častější změna portfolia znamená vyšší náklady. Ty jsou tvořeny poplatky obchodníkovi, spreadem apod. Spread znamená rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, přičemž nákupní cena je logicky vyšší. Tyto náklady se nezapočítávají do správcovského poplatku (do TERu už ano), ale investorovi výnos sníží.

Nevýhodou častého obchodování může být, že zvyšuje poptávku po konkrétní akcii a tím ovlivňuje cenu akcie. Když portfolio manažer chce nakoupit větší množství akcií, zvýší to (právě kvůli jeho zájmu) jejich cenu a tím je koupí dráž. Obdobně je pak tomu při prodeji. Zde zase portfolio manažer sníží cenu akcie a prodá za nižší cenu, než by potřeboval.

Náklady spojené s častějším obchodováním s americkými akciemi snižují průměrný výnos o cca 1,4 % ročně. U malých společností je jeho dopad ještě výraznější. Nejvyšší je pokud portfolio manažer se zaměřuje na malé společnosti s velkým potenciálem růstu (tzv. růstové – Growth), zde může PTR připravit investora až o 3 % ročního výnosu. Obchodování s akciemi malých společností je poplatkově nákladnější, než u velkých společností. A navíc má na jejich cenu poptávka ze strany daného fondu mnohem výraznější vliv, než u akcií velkých společností, kterou jsou poptávány mnoha investory.

Rovněž můžeme říci, že čím více akcií fond spravuje, tím jsou jeho náklady a ukazatel obrátkovosti vyšší. Neboť často obměňuje větší počet titulů.

Sledování

I když je to obtížné, neboť ukazatel obrátkovosti je málokdy k dispozici ve factsheetech, je třeba tento ukazatel sledovat. Vždyť může připravit investora průměrně o 1,4 % ročního výnosu, a to hovoříme o amerických akciích. Pokud by se jednalo o evropské akcie či akcie ještě méně obchodovatelné (např. specializace fondu na Čínu, Brazílii apod.), tak dopad velké obrátkovosti na výnos pro investora bude ještě vyšší. To se samozřejmě týká i akcií českých společností. Tuzemský akciový trh je malý a každá změna v portfoliu fondu na něj zaměřeného zamíchá s cenou akcií a tím pádem i s nákladovostí fondu. Bohužel u tuzemských fondů nelze ukazatel obrátkovosti najít ani v KIIDu ani ve Factsheetu, neboť od roku 2011 jeho zveřejňování není povinné. Zahraniční investiční společnosti si vedou o něco lépe a v jejich dokumentech (nejčastěji factsheet) lze informaci o ukazateli PTR najít.