Ohromné nevyužité rezervy komerčních bank v USA

V naší srpnové analýze na nákup eura jsme předpovídali, že „pro Fed bude velmi těžké ukončit nebo jenom snížit objem nákupů státních dluhopisů a aktiv krytých dluhopisy (MBS). Náš předpoklad je, že k omezení nákupů dojde spíše ke konci roku a že úplné zrušení programu se bude pravidelně odkládat v příštím roce.“ Středeční rozhodnutí Fedu neomezovat kvantitativní uvolňování bylo v souladu s naším odhadem.

Fed se na začátku krize rozhodl sterilizovat kvantitativní uvolňování tím, že komerčním bankám nabídl 0,25procentní úrok na uložené rezervy. To spolu s dalšími faktory způsobilo, že banky peníze, které získají prostřednictvím kvantitativního uvolňování, obratem ukládají za tuto sazbu u Fedu.
Ačkoliv má objem kvantitativního uvolňování důležitý vliv na psychologii trhů, tak přímý vliv může mít pouze to, kolik se skutečně dostane peněz do oběhu. K 18. 9. 2013 má Fed ve své bilanci aktiva za celkem 3722 miliard dolarů, ale 925 miliard pochází již z předkrizového období. Komerční banky mají u Fedu uloženo 2293 miliard dolarů. Do ekonomiky se reálně díky kvantitativnímu uvolňování dostalo „pouze“ 504 miliard dolarů. To je stejný objem peněz, který se do ekonomiky dostal krátce po začátku finanční krize a který se od začátku roku 2012 příliš nemění. V rezervách komerčních bank tak stále sedí 2293 miliard nevyužitých dolarů, které mohou zásadně ovlivnit vývoj na finančních trzích.

Graf: Množství aktiv nakoupených Fedem od 1.1.2008, objem rezerv komerčních bank uložených u Fedu a rozdíl těchto dvou položek v miliónech USD (Zdroj: Colosseum, Bloomberg)

Jak ukazuje další graf, tak současný růst akciových trhů probíhá i bez větší injekce této likvidity ze strany finančních institucí. Celkově Fed během posledních dvaceti pracovních dní napumpoval do ekonomiky 77 miliard USD (poslední fialový sloupeček v grafu). Počítáme-li, kolik se skutečně dostalo do ekonomiky peněz z kvantitativního uvolňování během tohoto období, tak nám vyjde, že komerční banky 23 miliard dolarů stáhly (poslední šedivý sloupeček v grafu). Na finančních trzích se tedy otevírá značný prostor pro další růst cen aktiv, který bude podpořen uvolňováním likvidity ze strany komerčních bank.

Graf: Průměrná dvacetidenní změna bilance Fedu v miliónech dolarů, průměrná dvacetidenní změna rozdílu bilance Fedu a rezerv a vývoj indexu S&P 500 (rozdíl v úrokové míře pětiletých amerických dluhopisů vázaných a nevázaných na inflaci). (Zdroj: Colosseum, Bloomberg)

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.