Merkelová je možná královnou Německa, ale chybí jí korunní princ…

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank

Německé volby nakonec pro Angelu Merkelovou dopadly výborně. O to horší je však jejich výsledek pro Německo, pro reformy v Evropě i samotnou spolkovou republiku. I když na trhy to v krátkodobém horizontu nemá žádný vliv, uštěpačné poznámky a s nimi spojená volatilita se budou množit s tím, jak nikdo nebude chtít do nové vlády s Merkelovou vstoupit dobrovolně.

Osamocena: Kdo se nakonec připojí k Merkelové? Zdroj: Handelsblatt

Vývoz ve čtvrtém kvartálu

Růst německé ekonomiky už začal zpomalovat a naopak sociální napětí stále narůstá – “chudých pracujících” už je na sedm milionů. Když k tomu připočteme zpomalení rozvíjejících se trhů, vyjde nám špatně namíchaný koktejl, který začne v posledním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadat i na německý vývoz. A být v tamní vládě je poslední věcí, kterou by někdo chtěl dobrovolně podstupovat. V roce 2014 totiž Německu hrozí nulový růst a země bude zoufale potřebovat další reformy. Strana SPD by se proto měla vládě vyhýbat velkým obloukem, což s největší pravděpodobností asi i udělá.

Pokud se však SPD nakonec do vládní koalice dostane, výsledkem bude spíše méně než více reforem. A evropská politika už nebude tolik o úsporách, ale podrobněji se zaměří na státy z tzv. skupiny Club Med.

Merkelová je tak královnou bez prince a nástupníka a DAX a EURUSD zůstávají beze změny. Alespoň tak vypadaly prvotní reakce trhů po německé volbě.

Zdroj: Bloomberg

Handlování

Merkelová má sice v rukávu vítězství ve volbách, ovšem nepovedlo se jí zajistit si většinu. Teď proto nastává prostor pro handlování, které možná bude v mnoha ohledech připomínat rozhovory z německých federálních voleb v roce 2005.

Některá vítězství si tak zřejmě vyberou svou cenu. Výhra Angely Merkelové je také obrovskou porážkou pro FDP. Tato strana nyní zmizí z politické scény, kterou se jí dařilo kontrolovat už od druhé světové války. A Merkelové tak nezbývá nic jiného, než své partnery hledat jinde.

Merkelové se však příliš nehodí, že oba potenciální partneři, tedy Zelení a SPD, jsou skeptičtí. SPD se ještě nevzpamatovala ze šrámů, které utržila při poslední spolupráci s Merkelovou. Tedy poté, co v roce 2005 bývalý kancléř Gerhard Schröder chybně vyvolal předčasné volby. Pokud to strana bude myslet s návratem Německa ke kormidlu vážně, její nejlepší strategií bude zformovat silnou opozici vůči Merkelové a také vybrat výrazného kandidáta pro volby v roce 2017.

V poslední době se přitom v této souvislosti stále častěji skloňuje jméno starosty Hamburku Olafa Scholze…

I německý tisk v pondělí ráno celé volby vystihl, když použil slova: vítězství bez většiny.

“S velkou koalicí už nějaké zkušenosti máme, a nejsou zrovna pozitivní,” prohlásila například předsedkyně vlády Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraft. “A právě to je pro naši stranu obtížná situace.”

“Míček je teď na straně Merkelové,” uvedla pak generální tajemnice SPD Andrea Nahles.

Polibek smrti

Pro SPD je velmi obtížné zůstat v opozici, protože Merkelová tuto stranu “zabíjí” tím, že se celou dobu drží nalevo politického spektra a usurpuje jeho místo. Její strategie se zatím ukázala jako velmi efektivní a na SPD už podle mě nic nezbylo. Buď silný, nebo zmiz ze scény.

SPD potřebuje znovu nabrat sebedůvěru, a to jí lépe půjde v opozici než ve vládním křesle. Pokud máte stále pochybnosti, podívejte se na osud FDP. Tato strana má stejně velký podíl na “úspěchu” Německa jako sama kancléřka, ale všechnu slávu si odnesla právě Merkelová.

Jestliže se však SPD přidá k vládě, nebude chtít z některých svých požadavků slevit. Svou kampaň totiž založila na sociální rovnosti a pomoci pro chudé pracující, takže by se dalo očekávat zmírnění některých přísných reforem trhu práce z minulého desetiletí a také požadavek na zavedení minimální mzdy. (Zdroj: Telegraph.co.uk)

Co se pak týče kritické otázky společných evropských dluhopisů, SPD dříve otevřeně podporovala proevropský postoj. Ovšem jejím voličům to nebylo příliš po chuti, a tak teď stana jedním dechem dodává, že vše by muselo jít ruku v ruce se změnou německé ústavy. Na těchto internetových stránkách pak najdete celé dilema, kterým SPD právě prochází, výborně vysvětlené.

Úspory

Ovšem tou vůbec nejzásadnější věcí, ke které by se SPD muselo připojit, by byla úsporná opatření. Tady deník Zeit uvádí:

“Socialisté jsou už tradičně více mezinárodně smýšlející než Evropská unie. Na vládě by se sice podílet chtěli, ale to by musel skončit program úspor z pera Angely Merkelové.”

Ať už bude vláda vypadat jakkoliv, základní trend ekonomiky je jasný. Veškerá vítězství Německa v boji proti dluhové krizi zatím skončila počínaje nedělí. A teď bude zase potřeba vrátit se do práce. Merkelová navíc v příštích několika letech přijde na to, že politická agenda na domácí půdě je stejně tak důležitá, jako ta na evropské úrovni.

Největšími problémy zůstávají pro Merkelovou chudí pracující, minimální mzdy, rozdělené Německo (východ versus západ), strana bez pořádného dědice a Evropa prostá reforem. A k tomu všemu se ještě Německo stává velmi drahým místem k životu i podnikání, zejména pak kvůli tamní energetické politice.

Příspěvky na obnovitelné zdroje energie totiž prodraží každému Němci účet za elektřinu z dnešních 5,3 eurocentu za kilowatthodinu až na hodnotu mezi 6,2 a 6,5 eurocenty, alespoň s tím ve svých předpokladech počítá vláda. Její politika přitom jen za letošní rok navýší výdaje za energie o 20 procent!

Už tak němečtí spotřebitelé platí za elektřinu nejvíce v Evropě. A kvůli tomu, že vláda nedokázala dostat náklady na nové zdroje energie pod kontrolu, se rýsuje další zdražování. Elektřina se proto v Německu stává luxusním zbožím, což s sebou pro tamní firmy a průmysl nese obrovské riziko i do budoucna.

Tady bych opět zdůraznil, že po každé akci následuje reakce. A zatímco mít pod kontrolou akci je ta snadnější část, zvládnout důsledky reakce je mnohem obtížnější. To si však Merkelová a celé Německo uvědomí až v příštím roce.