Kolik by si měli lidé spořit na důchod?

Pomocí tohoto produktu se „zajišťuje“ na stáří takřka polovina tuzemské populace, více než pět milionů lidí. Když je tento produkt tak oblíbený, proč tedy zřizovat druhý pilíř? Při bližším zkoumání se pak v oblibě tzv. třetího pilíře ukáží povážlivé trhliny.

Většina občanů ČR razí tezi, že se o ně stát v důchodu postará, spoléhají na státní důchod z tzv. prvního pilíře. K tomu si spoří ve třetím pilíři a jsou toho názoru, že se na důchod zajišťují dostatečně. Nicméně při dosažení důchodového věku u mnoha z nich nastane rozčarování.

Nízké vklady

Na budoucí problém je zaděláno, když se podíváme na statistiku. Jedna pětina z lidí, kteří si spoří pomocí třetího pilíře má tak nízké úložky, že nedosáhne na státní podporu. Tito lidé měsíčně ukládají méně, že 300 korun, což je ročně 3 600 korun.

Člověk, který si měsíčně ukládá 200 korun měsíčně (2400 Kč/rok), po dobu třiceti let a průměrný výnos transformovaného fondu (kde má prostředky uloženy drtivá většina lidí) bude 3 % p. a., pak bude mít v důchodu 116 036 korun. Kdo by si spořil průměrnou úložku, která je v současnosti 600 korun měsíčně, ten by při třicetiletém horizontu a 3% ročním zhodnocení naspořil 346 715 korun. Při spoření 2 000 korun měsíčně by za stejnou dobu a při stejném výnosu naspořil 1 160 364 korun. Částky jsou bez státního příspěvku a bez zahrnutí inflace. Samozřejmě je třeba při pravidelném spoření (či investování) počítat s inflací a ideálně investované částky postupně navyšovat. Samozřejmě je možné namítnout, že mnoho lidí nemá v současnosti volné finanční prostředky.

Hodně lidí si však stále „spoří“ minimální částku, na kterou lze získat státní podporu, a mají dojem, že se tak na důchod zajistí. Ovšem svou „naspořenou“ částkou na konci trvání penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření jsou nemile překvapeni. Například paní Nováková si začala spořit prostřednictvím penzijního připojištění v roce 2007, a to částku 300 korun. Tehdy měla nárok na státní podporu 90 korun, od letošního roku pak 120 korun. Ovšem za celých šest let spoření má na svém účtu, včetně státního příspěvku pouze 26 000 korun. I kdyby s podobnou výší příspěvku spořila dalších 40 let, na částku, která by jí pomohla v důchodu, se nedostane.

Průměrná úložka se zvyšuje

Průměrná úložka se meziročně zvýšila asi o 200 korun, z téměř 400 korun na 600 korun. Je to dáno především zásluhou státního zásahu, a to navýšení minimální částky nutné pro nárok na státní podporu.

Tabulka: Průměrná měsíční úložka, dle jednotlivých penzijních společností

Navýšení měsíčních příspěvků by se dalo shrnout do tří typů. První z nich je navýšení na minimální částku, od které má účastník nárok na státní podporu, tedy na 300 korun. Druhým typem je navýšení z měsíčního vkladu z 500 korun na tisíc korun, a to tehdy, chce-li člověk maximálně využít státní příspěvek a třetím zvýšení vkladu na 2000 korun, aby byl nejenom využit státní příspěvek, ale i maximalizována daňová úleva.

Zvýšení investované částky by nemělo záviset na výši státní podpory, ale na reálné potřebě peněz v důchodu. Lidé by si tak měli spořit mnohem vyšší částky.

Když už se člověk rozhodne zvýšit si státní příspěvek, měl by si být vědom, že ten nelze vyplácet zpětně. Ministerstvo financí připisuje státní příspěvky vždy čtvrtletně. Při navyšování měsíční úložky přitom nestačí jen změnit trvalý příkaz k úhradě ze svého účtu, změnu je třeba také nahlásit penzijní společnosti.