Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank
Novinky z Washingtonu o dočasné dohodě a odvrácení technického bankrotu neměly v minulém týdnu na komoditní trhy příliš velký vliv. Naopak, obchodníci s komoditami spíše dopředu očekávali vyřešení celého amerického problému, což se projevilo jako další tlak na vzácné kovy. Cena mědi se propadla až na dolní hranici svého současného obchodního rozmezí, a to zejména kvůli snížení dlouhodobé cenové předpovědi. Naopak nejlépe se dařilo energetickému sektoru, který už druhý týden po sobě táhne kupředu zemní plyn a benzin.
Smíšeně se vedlo zemědělským komoditám – zatímco současné momentum nahrávalo kakau a cukru, a oba zástupci tak hlásí zisky už další týden po sobě, klíčové plodiny (s výjimkou pšenice typu Paris Milling) se vyprodávaly. Od černomořského regionu, přes Evropu až po Spojené státy se totiž právě shromažďuje úroda obilí. A jelikož byla velmi hojná, dostatečné budou také zásoby.
Rozdílné výsledky zaznamenal v uplynulém týdnu energetický sektor. Jelikož počasí bylo chladnější než obvykle, podpořilo to ceny zemního plynu. Zvýšená poptávka po této komoditě ze strany elektráren dokonce měla na svědomí menší rally. Navíc říjen už pět let po sobě potvrzuje, že jde o měsíc vysokých cen zemního plynu. A ani tento rok nezklamal. Poptávka po plynu se bude ještě zvyšovat, protože ve Spojených státech už klepe zima na dveře a zásoby plynu začnou od prosince do února postupně klesat.
Právě rychlost ubývání zásob bude mít na ceny plynu určující vliv. V krátkodobém horizontu očekáváme, že se v příštích pár týdnech navýší jeho těžba. Ceny plynu se pak budou odvíjet od proměnlivosti počasí a poptávky ze strany průmyslu. Hladina odporu by se mohla dostat na 200denní klouzavý průměr a listopadový kontrakt na zemní plyn pak na 3,87 dolaru za therm
Rostly také ceny benzinu dodávaného z newyorského přístavu. Podpořily je hlavně dva faktory: pokles poptávky z rafinerií kvůli sezoně údržby a nižší pobídky pro dovoz z Evropy. Zisková marže se totiž propadla téměř k nule.
Dodávky ropy by měly v roce 2014 růst, obavy z výpadků však přetrvávají
Pokles poptávky ze strany rafinerií vedl k relativně slabším výsledkům ropy WTI, protože týdenní zásoby zaznamenaly největší skok za poslední rok. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své měsíční zprávě očekává, že produkce ropy ze zemí mimo uskupení OPEC poroste v příštím roce o 1,7 milionu barelů za den. A to je nejvíce od roku 70. let minulého století. Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC tak bude moci omezit svou těžbu, která ještě nedávno dosahovala rekordních čísel.
Ovšem energetická agentura si všimla také toho, že během září produkce OPECu klesla pod 30 milionů barelů. K tomu došlo za poslední dva roky poprvé – kvůli neustálému narušování dodávek z Iráku, Libye a Nigérie. Pokud se podíváme na rok 2014 a odhady IEA, ropa Brent by se mohla podívat pod hodnotu 100 dolarů za barel. Vše ale bude záležet na dalším politickém vývoji na severu Afriky i v jiných zemích.
Navíc obavy z narušení dodávek a vyhrocení geopolitického napětí se objevily i poté, co byl unesen a následně propuštěn libyjský premiér Alí Zajdán. Díky tomu vzrostla u ropy riziková prémie, a naopak výhled růstu dodávek neměl na ceny černého zlata zásadní vliv. Ropa se tak během minulého týdne pevně držela kolem 110 dolarů za barel. A protože její zásoby ve Spojených státech rostou a jinde naopak dochází k výpadkům, rozdíl mezi cenou ropy Brent a WTI už narostl na téměř 10 dolarů za barel. Jde přitom o nejvyšší hodnotu od letošního června.
Američtí politici se zřejmě brzy dohodnou, a zlato tak ztrácí podporu
Vzácné kovy se v uplynulém týdnu spíše prodávaly, jelikož rozbroje kolem amerického rozpočtu a dluhového stropu začaly polevovat. Politický debakl už není na pořadu dne a kovům se v souvislosti s jednáními ve Washingtonu nepodařilo nabrat podporu. Nyní se naopak objevují zprávy o to, že se rýsuje dočasná dohoda, a u vzácných kovů tak nelze vyloučit ani hlubší korekce. Pozornost se teď navíc vrátí ke spekulacím, zda a kdy začne americký Fed omezovat svůj program nákupu aktiv. To může opět vést k růstu dluhopisových výnosů, což není pro vzácné kovy a zejména pak zlato vůbec dobrá zpráva.
Zlato ztrácí momentum, protože se začíná rýsovat řešení politické krize ve Washingtonu. Foto: Shuttershock
Fyzická poptávka po zlatě ze strany Asie začala zpomalovat a současně (i když pomalým tempem) pokračuje redukce burzovně obchodovaných produktů (EPT). Také na trhu s opcemi je zřetelné, že cena zlata bude v brzké době spíše klesat. Současně v uplynulém týdnu narostly náklady na ochranu před vyprodáváním pozic, a nyní stojí podstatně více, než obdobná býčí strategie.
Zlato se propadalo a nepodařilo se mu setrvat v ustáleném těsném rozmezí 1278 až 1323 dolarů za unci. To může vést až k pádu na 1233 dolarů za unci.
Kakao je blízko pokoření dvouletých maxim
Kakao si i nadále upevňuje své silné býčí momentum a jeho ceny narostly na nejvyšší hodnoty za posledních 23 měsíců. Za vším stály výpadky dodávek a nižší produkce v západní Africe, která obstarává většinu světových zásob. Nahromadily se proto spekulace, jestli zásoby vůbec stačí pokrýt rostoucí poptávku. Evropští zpracovatelé kakaa už oživení poptávky zaznamenali, protože v regionu se začala vzpamatovávat i ekonomika. Ještě v červnu byla cena kakaa na minimu, konkrétně 2129 dolarech za tunu. Kontrakt futures s prosincovým dodáním však zdražil téměř o 30 procent na 2730 dolarů za tunu. I tak je to ale méně, než maximum z roku 2011 a 3775 dolarů za tunu – tehdy prudký nárůst cen odstartovala občanská válka v Pobřeží slonoviny.
Rostla také cena pšenice typu Paris Milling, která díky silné zahraniční poptávce vystoupala na 200 eur za tunu. Naposledy se za tuto cenu obchodovala v červnu. Podporu této pšenici poskytuje i výhled zimní produkce v Rusku a na Ukrajině. Došlo totiž ke zhoršení prognóz, jelikož se zpozdilo osévání polí a na mnoha místech muselo být kvůli mohutným dešťům a podmáčené půdě dokonce úplně zrušeno.
Cena kukuřice obchodované v Chicagu spadla na nejnižší úroveň za poslední tři roky a od loňského září se dostala téměř na polovinu. Plodina sice utrpěla kvůli zprávám o rekordní podzimní sklizni, ale na kolena ji srazila až novina, že americká vláda začne omezovat podporu pro složku biopaliv v benzinu. V důsledku toho by se mohla výroba etanolu destilovaného z kukuřice v příštím roce snížit na 13 miliard galonů ze současných 13,8 miliard. Poměr cen mezi pšenicí a kukuřicí narostl až na hodnotu 1,58. Pšenice je tak v tomto ohledu nejdražší od září 2010. A jakékoliv další navyšování tohoto rozdílu by nakonec mohlo poskytnout podporu kukuřici, jako levnější alternativě pšenice.
Měď obchodovaná na Londýnské burze kovů (LME) klesala už druhý týden v řadě. V nadcházejícím roce se totiž očekává růst zásob a panuje také nejistota o velikosti další poptávky – zejména kvůli politickému patu ve Washingtonu a zpomalení rozvíjejících se ekonomik v posledních měsících. Cena mědi se zasekla v relativně těsném rozmezí 7000 až 7350 dolarů za tunu. Analytici oslovení agenturou Reuters pak ve své předpovědi na další desetiletí navýšili svá očekávání o osm procent na 6948 dolarů za tunu. Vycházeli zejména z toho, že by měla růst nákladová inflace a také poptávka ze strany Číny, která je největším světovým odběratelem mědi.