Dočká se čínská ekonomika nových reforem?

Od summitu je očekáváno mnoho už i proto, že nyní je ve vedení Číny mladá generace politiků, kteří se dosud profilovali jako zastánci nových progresivnějších opatření směrem k větší otevřenosti Číny. Na konci října se objevil prvotní návrh na reformu, která je označována jako 3-8-3 projekt. Tento projekt zdůrazňuje 3 hlavní témata: zlepšení tržního systému, transformace role vlády a budování inovativní firemní struktury. Projekt dále projednává 8 klíčových reforem jako monopolní sektory, pozemkový systém, finanční sektor a další. Závěr tohoto dokumentu je věnován oblastem pokroku, který řeší větší otevřenost trhu, reformu sociálního zabezpečení a pozemkovou reformu.

Existují však i důvody, proč by reformy projednávané na sjezdu nemusely být až tak radikální. Jedním z důvodu je čas, který vedení potřebuje k upevnění své moci. Tím druhým důvodem jsou zájmové skupiny v Číně, které v posledních letech významně posílily. Tyto zájmové skupiny mohou blokovat nové reformy, které by až tak úplně nemusely vyhovovat jejich činnosti.

Politickým vůdcům Číny je nicméně jasné, že reformy jsou nezbytné. Země potřebuje nastavit nové podmínky tak, aby silné tempo růstu její ekonomiky bylo udržitelné. Poslední otázkou je, jaký budou mít případné reformy vliv na čínskou ekonomiku. Dle čínského ekonoma Jian Ganga čínské hospodaření mělo vždy po zasedání pléna tendenci zpomalovat. Toto zpomalení bylo následkem zavádění nových reforem. Takovýto vývoj jde krásně vidět na níže uvedeném grafu. Po summitu z roku 1978 i z roku 1993 ekonomika několik let svůj růst mírnila. Poté ovšem následovalo období opětovného hospodářského boomu.

Zdroj: Barclays Research

Autor komentáře je analytikem společnosti Cyrrus