Bublina na amerických akciích?

Peter Garnry, hlavní akciový stratég Saxo Bank

 V úterý, kdy po zprávách o maloobchodních prodejích a cenách residenčních nemovitostí stoupnul index S&P 500 o 0,6 procent, jsem poprvé získal pocit, že tu máme bublinu. To není u mě jen tak, protože jsem v posledních letech přistupoval k akciím celkově pozitivně a ve srovnání s ostatními jsem i bagatelizoval měnovou politiku a její vliv na akcie. Ale časy se mění a já se obávám, že americký FED promarnil jedinečnou příležitost k omezení svého programu kvantitativního uvolňování.

Nedostatek růstové korekce

Co mně začíná dělat starosti, je úpornost, se kterou akcie i nadále rostou bez ohledu na data. Obzvláště absence větších korekcí růstu představuje varovný signál. V posledním roce nastala největší růstová korekce S&P 500 poté, co se 22. května v Kongresu rozhovořil Ben Bernanke. Poprvé naznačil, že FED začíná připravovat omezení kvantitativního uvolňování. V následujícím měsíci poklesl S&P 500 o 5,76 procent, co se týče zavíracích cen (viz graf níže).

BlackRock vidí bubliny

To samé si myslí zřejmě i Larry Fink. Přede dvěma dny prohlásil, že BlackRock znovu vidí na trzích bubliny. Na panelové diskuzi v Chicagu také přispěl svou troškou o FEDovských nákupech dluhopisů. „Je naprosto nezbytné, aby se FED začal krotit.“ Pod to se klidně podepíšu.

Fiskální deficit se rychle smršťuje a přibývají pracovní místa v soukromé sféře. Ekonomika, která roste o dvě procenta, by neměla být podporována programem na odkup dluhopisů v hodnotě 85 miliard dolarů. Její rozpočtový deficit se zmenšuje a zanedlouho už bude FED v podstatě monetizovat celou expanzivní fiskální politiku americké vlády. Dalším znakem přehřívání trhů je výše úroků firemních dluhopisů, se kterou se investoři spokojí ve srovnání se státními obligacemi. Rozdíl mezi nimi se významně snížil a výsledkem je neskutečný nárůst objemu emisí firemních dluhopisů, který roste do historických maxim.

 Směs hlavních ukazatelů

Další nemilou věcí na současném býčím trhu, zejména v uplynulých čtyřech měsících, je fakt, že nám nenápadně klesá Barometr chemických aktivit (viz graf), který signalizuje zpomalování americké ekonomiky. Není bez zajímavosti, že tento barometr koliduje s oficiálnějším Hlavním indexem Conference Board, který v srpnu meziročně stoupnul o 4,2 procenta a je nejvýše od října 2011.

Když k tomu přidáme firemní výhledy na rok 2014, nerušený býčí trh rozhodně zaručit nelze. Korekce prostě někdy přijít musí a může se to stát coby nevidět. Index volatility VIX se za posledních pět obchodních seancí otočil a to může být dalším varováním.

1650? Proč ne?

Valuace S&P 500 je z hlediska dvanáctiměsíčního forward P/E (předpokládaný budoucí poměr ceny akcie a zisku na ní připadající) nejvýše od roku 2010. Hranice forward P/E 15 byla bez problémů pokořena a ve středu uzavřel S&P 500 na hodnotě 1763,31 (viz graf níže). Pokud mám pravdu v tom, že korekce je za dveřmi, pak první důležitou psychologickou hranicí je 1700 bodů. Tu ale podle mě S&P neuhájí a další zastávkou bude zhruba hranice 1650 bodů, kde snad S&P nalezne podporu.

Pád na 1650 bodů by ale jenom odpovídal korekci o 6,4 procent, což by bylo docela málo. Pokud ale kóta 1650 nevydrží, pak se nabízí sešup s pravděpodobnou podporou na 1630 bodech.

Na závěr bych ale rád zdůraznil, že dlouhodobě jsem i nadále u akcií na straně býků. Ceny dluhopisů oproti cenám akcií budou podle mého názoru leitmotivem následujících dvou let. Krátkodobě ale očekávám průvan korekce a po pravdě řečeno, je ho i třeba.