Cena zlata i přes uzavírání dolů nemůže klesat donekonečna

„Cena zlata ale bude mít své hranice, pod kterou větší i menší společnosti nebudou ochotny jít. I přes snižování nákladů firmy kalkulují, jestli náklady spojené s uzavřením dolu a jeho případným následným otevřením v budoucnu nebudou ještě větší, než pokračování v těžbě i za cenu ztrát,” říká Kamil Kresta, manažer investičního portálu České mincovny - ČM AURUM.

Podle některých zdrojů se tržní cena zlata za jednu unci nebezpečně blíží k průměrným nákladům potřebným na její vytěžení. Zjistit cenu, pod níž už není těžba zlata rentabilní, je poměrně složité. Už stanovení přesných nákladů na těžbu jedné unce je prakticky nemožné. Podmínky v dolech se často mění, odhady o výtěžnosti nemusí být přesné a situace v Jižní Africe ukazuje, že i náklady na pracovní sílu se mohou zvyšovat v tu nejnevhodnější dobu. Náklady v jednotlivých oblastech se navíc výrazně liší. I přes tyto nejasnosti je evidentní, že několik menších společností již muselo přistoupit k opatřením, které vedou v konečném důsledku až k zastavení těžby a uzavření dolu. Při současných cenách se některé doly jednoduše nevyplatí „sponzorovat“ a firmy těžbou v nich více ztratí, než získají. Zlata je na světě zatím dost, ale omezování nabídky při dalším poklesu ceny a rozšiřujících se problémech těžařských společností může mít pozitivní vliv na cenu.

Nižší nabídka = vyšší cena

Co znamená omezení poptávky v prostředí, kde je o drahý kov velký zájem, můžeme dnes sledovat například v Indii. Tato země je jedním z největších spotřebitelů zlata na světě, a to jak ve formě investic, tak zejména ve formě šperků, které se nejvíce prodávají v době svátků. Jelikož se většina zlata do země dováží, snaží se vláda omezovat negativní vliv dovozů na svou ekonomiku tím, že zavedla dovozní clo. To v konečném důsledku sice vedlo ke snížení oficiálních dovozů zlata, na druhou stranu to ale pomohlo extrémnímu rozšíření černého trhu a pašeráků. Kupující to pak pocítí na ceně, kdy přirážka ke kupní ceně dosahuje i více než 50násobku oproti běžným cenám na okolních trzích.

Zlato nemizí

Kritici teorie o omezování nabídky na trzích mají samozřejmě také své argumenty. Základem jejich tvrzení je předpoklad, že vytěžené zlato, které se dostane na trh, a to již v jakékoli formě, ze světa „nezmizí“. I v případech, že je zlato využíváno v průmyslu, je jeho recyklace stále rentabilní a vzhledem k jeho vlastnostem je možné jej použít i vícekrát v různých oblastech. Nabídka žlutého kovu se tedy výrazně nesnižuje. U stříbra je situace jiná. V oblasti těžby je pouze „doplňkovým“ produktem, větší uplatnění nachází v průmyslu a jeho recyklace není tak rentabilní, takže jeho zásoby rychle klesají.

I kdyby ale nabídka zlata prudce neklesla, rostoucí poptávka po fyzickém kovu, zejména ze strany asijských zemí, ale také například ze strany centrálních bank, je zárukou, že výraznější propady v ceně zlata nejsou pravděpodobně na pořadu dne.

Uzavírají se jen menší doly?

Další argument, že zatím se uzavírají pouze menší doly, které nemají velký vliv na množství zlata na trhu, zní dnes možná logicky, ale v budoucnu nemusí obstát. Společnosti se dnes snaží snižovat náklady a kalkulují, jestli náklady spojené s uzavřením dolu a jeho případným následným otevřením v budoucnu nebudou ještě větší, než pokračování v těžbě i za cenu ztrát. I v tomto případě však bude určitá cena fungovat jako hranice, pod níž nebudou chtít jít ani velké společnosti, které dnes ještě nemají existenční problémy. Náklady nelze snižovat donekonečna a společností s dostatkem likvidity ubývá. I kdyby tedy došlo k dalšímu, i výraznějšímu pohybu ceny zlata směrem dolů, je velmi pravděpodobné, že nebude mít dlouhého trvání.

Zdroj: Kamil Kresta, ČM AURUM (Česká mincovna)