Jak dlouho drží investoři akcie?

Rovněž dlouhodobému spoření nahrává potřeba zajistit se do budoucna (například na důchod) a současný nedostatek volných prostředků. Jednoduše řešeno, při dlouhodobém spoření malých částek se můžeme dostat na zajímavou výslednou částku. Často můžeme vidět i statistiku kolik by investor nyní obdržel, kdyby investoval třeba do akcie v roce 1920 (samozřejmě za předpokladu, že firma z roku 1920 přežije do současnosti).

Posunutí paradigmatu

V posledním desetiletí však dochází k určitým posunům v délce držení investice. Je to dáno i tím, že investování je jednodušeji dostupné většímu okruhu lidí. Mnoho z těchto nových investorů má za cíl vydělat co nejvíce a co nejrychleji. Ještě před několika desetiletími většina investorů nakoupila cenné papíry (nejčastěji akcie) a držela je roky. Tedy klasická strategie kup a drž. Nyní se stále více lidí pokouší o trading, využívají pákové produkty a v daleko větší míře spekulují. To ostatně potvrzuje i průměrná doba držení akcií na největším světovém akciovém trhu v USA. V roce 1940 byla průměrná doba tržení akcií lehce přes sedm let, o dvacet let později to bylo něco málo přes osm let. Ovšem od sedmdesátých let minulého století to jde s dobou držení akcií z kopce. Ještě v roce 1990 byla průměrná doba držení akcií dva roky. O dvacet let později to bylo již pouhých pět měsíců.

Snáze dostupné

Investoři dnes mnohem jednodušeji než v minulosti koupí i prodají akcie (i ostatní cenné papíry). Navíc jsou obvykle doslova zavaleni nabídkami a tipy na to, jakou akcii koupit či prodat. S rozšířením internetu se do hlubšího podvědomí dostal trading a krátkodobé obchodování. Tím jak jsou společnosti kótované na burzách, vydávají co čtvrtletí zprávy o stavu svého hospodářství, což mnohé investory povzbuzuje k realokacím jejich portfolií. Investoři mají stále větší obavu z krátkodobých faktorů, zejména zvýšené volatility, toho že někdo zase něco řekne. Typickou ukázkou je chování investorů a finančních trhů při vyjádření některého z vrcholných činitelů amerického Fedu o ukončení či pokračování kvantitativního uvolňování.

Rovněž ve prospěch kratšího držení akcií může hovořit technologický vývoj. Investoři se snaží najít firmu, která může být stejně úspěšná jako například Apple či Samsung nebo Google. Při této příležitosti investují do akcií malých společností, a když se jim investice nepovede, akcie prodávají.

Čím déle, tím lépe?

Platí u držení cenných papírů, že čím déle tím lépe? Většina studií, alespoň pokud jde o akcie, to potvrzuje. Jak již bylo zmíněno, s delším investičním horizontem klesá pravděpodobnost ztráty a zvyšuje se pravděpodobnost výnosu. Krátkodobé spekulace jsou sice lákavé a příběhy lidí, kterým se povedly jistě inspirující, takže na ně hodně lidí slyší, nicméně většina drobných investorů tímto způsobem dlouhodobě rozhodně vydělávat nedokáže.

Odhadovat budoucí vývoj však není nijak jednoduché. Tedy nelze jednoduše říci, že i nadále bude délka doby držení akcií klesat či naopak. Paradoxně, i kdyby doba držení akcií dále klesala, může dlouhodobých investorů přibývat. Stačí, aby investoři, spolu s dlouhodobým držením akcií, část portfolia „točili“ na základě spekulací. Drobní investoři mohou využít třeba burzovně obchodované produkty, které jsou často spojeny s pákou či spekulují na pokles. A takové produkty jsou obchodovány mnohem častěji, takže se může zdát, že průměrná délka držení akcií (cenných papírů) klesá, ale nemusí to být pravdou.