Fondy peněžního trhu: Zlepšení v nedohlednu

23.12.2013 | , Finance.cz
INVESTICE


Fondy peněžního trhu jsou dnes z pohledu výnosu pod rozlišovacími schopnostmi drtivé většiny investorů. Aby toho nebylo málo, tak k takřka nulovým úrokovým sazbám, které posílají výnosy fondů peněžního trhu blízko k nule, se k likvidaci těchto fondů přidává i Evropská komise. A to snahou omezit jejich investiční strategie s „bohulibým“ cílem zvýšit jejich likviditu a bezpečnost.

Ne vždy tomu tak ale bylo. V minulosti byly jejich úrokové sazby velmi zajímavé, třeba i přes 15 % (v ČR v letech 1997 a 1998) nebo kolem 10 % v rozvinutých ekonomikách. Jejich nejtypičtější výnosy se však pohybují v rozmezí 3,3 % a 5,9 %, přičemž průměrný výnos je 4,8 % p.a. U peněžního trhu nastává to samé co u dluhopisů. I 10leté výnosy mají poměrně velký rozptyl. Je to proto, že nízké nebo vysoké sazby mohou zůstat v ekonomice poměrně dlouhou dobu. Ale jak to tak vypadá, na zajímavé zhodnocení si těchto fondů si musíme ještě počkat. Pokud se jej vůbec dočkáme.

Sazby hrají proti

Současná výrazně uvolněná politika centrálních bank působí velmi negativně na výnos fondů peněžního trhu. Došlo to tak daleko, že dlouhodobý pokles základních úrokových sazeb vyhlašovaných centrální bankou, až na nulové hodnoty, způsobila, že mnohé z těchto fondů nedokáží investorům nabídnout kladný reálný výnos v mnoha případech dokonce ani kladný nominální výnos. Důvodem je, že od těchto sazeb se odvíjí výkonnost krátkodobých státních pokladničních poukázek a dalších krátkých (se splatností do jednoho roku) investičních nástrojů, do kterých fondy investují nejčastěji.

Korunových fondů ubývá

Vzhledem k tomu, že devizovou intervencí se snaží ČNB vyvolat inflační tlaky, vypadá to, že zpřísnění monetární politiky, které by vyústilo v růst úrokových sazeb, a to by zase pomohlo výkonnosti korunových fondů peněžního trhu, nelze v dohledné době očekávat. Za takové situace nepřekvapuje, že těchto fondů ubývá. A to jak zásluhou slučování s jinými fondy, tak zejména zásluhou klasifikace AKATu (od června 2012), podle níž mohou mít fondy peněžního trhu průměrnou splatnost portfolia nejvýše 6 měsíců, a zbytková splatnost každého drženého cenného papíru dosahuje maximálně dvou let. Řada fondů peněžního trhu tak byla přeřazena mezi fondy dluhopisové.

TIP: Více se o investování do fondů dočtete v sekci Podílové fondy

Zaostávají za spořicími účty

Úroková sazba PRIBID (za kterou si půjčují banky mezi sebou krátkodobou likviditu) začala v roce 2012 velmi znatelně klesat. To pochopitelně značně poznamenalo úročení nejkratších dluhových cenných papírů, které fondy peněžního trhu drží ve svém portfoliu. Když se v současnosti pohybuje šestiměsíční sazba PRIBID kolem 0,2 % p.a. a šest měsíců je limit pro průměrnou splatnost portfolia fondu, nelze od korunových peněžních fondů očekávat, při započtení manažerského poplatku, kladnou nominální výkonnost. Situaci navíc zhoršuje i vstupní poplatek. Zásluhou těchto poplatků a situace na peněžním trhu se fondy peněžního trhu stávají neatraktivní a jsou v horší pozici, než spořicí účty (u nich má vkladatel alespoň jistotu v podobě zákonného pojištění vkladů).

Budoucnost

Budoucnost fondů peněžního trhu není příliš optimistická. Lze očekávat, že nízké úrokové sazby ještě nějaký čas vydrží, což zase výkonnost fondů peněžního trhu podrží dole. Do toho se ještě rýsuje záměr Evropské komise, která navrhuje, aby fondy peněžního trhu drželi alespoň 10 % majetku v dluhových cenných papírech splatných do jednoho dne a alespoň 20 % majetku v dluhových cenných papírech splatných do jednoho týdne. Tyto požadavky mají přispět k větší likviditě a stabilitě těchto fondů. Pro investory by to však znamenalo další snížení výkonnosti těchto fondů.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE