Finanční trhy v zajetí Fedu

Předně si musíme uvědomit, že býčí trend započatý v březnu roku 2009 mají z velké části na svědomí kroky centrálních bank v čele právě s Fedem. Jen díky intervencím bankéřů byly významné evropské a americké indexy schopny za posledních pět let posílit o sto a více procent. Je proto logické, že si investoři na další směřování monetární politiky dávají velký pozor a jakýkoliv náznak snížené ochoty nadále podporovat finanční systém „odměňují“ výprodeji.

Bankéři se v tomto týdnu shodli na tom, že je potřeba nadále držet velmi nízkou hladinu úrokových sazeb a zopakovali svůj závazek nezvyšovat ji ani poté, co nezaměstnanost klesne výrazněji pod 6,5 %. Jde tedy o zachování velmi rozvolněné monetární politiky, což by trhy za jinak stejných okolností jistě přivítaly. Změn však doznalo tempo odkupu aktiv známé jako politika kvantitativního uvolňování.

Od února sníží centrální banka měsíční objem odkupu vládních dluhopisů a hypotečních zástavních listů o 5 mld. dolarů na 35, resp. 30 mld. dolarů. Bankéři tak snížili tempo QE o stejný podíl jako po prosincovém zasedání a v souladu s tržním očekáváním. Další vývoj bude záviset na příchozích makrodatech z USA, přičemž důkazy o lepšícím se stavu ekonomiky budou zesilovat pravděpodobnost dalšího snížení monetární expanze Fedu.

Bezprostřední reakcí akciových trhů na redukci tempa QE bylo jen velmi mírné prohloubení denních ztrát. Investoři totiž toto rozhodnutí již všeobecně očekávali a vzhledem k tomu, že jsme se od bankéřů nedočkali žádného dodatečného překvapení, nebyl k nějakému výraznějšímu pohybu ani důvod.

Není bez zajímavosti, že šlo o poslední zasedání měnového výboru pod vedením Bena Bernankeho. Ten po osmi letech končí ve funkci předsedy Fedu a nahradí jej jeho dlouholetá kolegyně Jannet Yellenová. Vzhledem k tomu, že jsou její názory velmi podobné Bernankeho, nedá se očekávat obrat v dosavadní politice nejvýznamnější centrální banky světa.

Autor příspěvku je analytikem společnosti Cyrrus