Rekordní poptávka po zlatě v roce 2013 nestačila na prodeje z fondů

Cena zlata v minulém roce propadla o celých 21 % a to i přes rekordní o 21 % vyšší poptávku po fyzickém zlatě (bez ETF fondů). Hlavními viníky byly ETF fondy, které snížily svoje zásoby o 881 tun. Celková poptávka byla díky ETF fondům meziročně o 15 % nižší a činila 3756 tun. Celková nabídka se meziročně snížila o 2 %, když dosáhla 4340 tun.

Čína se stala největším spotřebitelem zlata a Indie si i přes boj vlády s importem zlata do země udržela vysokou úroveň spotřeby. Nelegální importy se podle organizace World Gold Council díky vládním restrikcím a novým daním na zlato zdvojnásobily. Čínská poptávka po zlatých cihlách a mincích vzrostla meziročně o 38 % na rekordních 1066 tun a indická o 16 % na 975 tun. Vysoká poptávka po špercích, zlatých cihlách a mincích byla také na západě. V USA vzrostla poptávka po zlatých cihlách a mincích o 26 % na celkových 68 tun. Největší 113 % meziroční nárůst zaznamenalo Turecko.

Celková světová poptávka po investičním zlatě dosáhla 1654 tun, což znamená 28 % meziroční nárůst a je to také nejvyšší historicky zaznamenaná poptávka. Poptávka po špercích v Číne vzrostla meziročně o 29 % z 519 tun na 669 tun a v Indii vzrostla o 11 % z 552 tun na 613 tun. Celosvětově dosáhla poptávka po špercích 2 209, což je nejvíce od počátku finanční krize v roce 2008.

Centrální banky nakupovaly zlato pátým rokem v řadě. Oficiálně zvětšily svoje zlaté rezervy o 369 tun, což je 32 % propad oproti roku 2012. Existují spekulace, že až polovina čínské poptávky tvoří tajné vládní nákupy zlata. Oficiální statistiky uvádí, že Čína měla ve svých rezervách 1161 tun v roce 2009. Podle Kennetha Hoffmana analytika Bloomberg Industries disponuje Čína v současné době 2710 tunami zlata. Minulý rok podle Hoffmana zvětšila svoje zásoby o 622 tun.

Dvouměsíční zápůjční sazba zlata GOFO (Gold Forward Rates) se dostala 10. února 2014 již po páté za posledních 12 měsíců do záporných čísel. Ačkoliv je unce zlata oproti začátku minulého roku o 400 dolarů za unci levnější, investor „na zlatu“ mohl realizovat nákupem za předem definovaných podmínek zisk 235 dolarů na unci. Stačilo zlato nakoupit v den, kdy dvouměsíční zápůjční sazba na zlato (GOFO) propadla do záporných sazeb, a prodat jej v době kdy byla kladná. Negativní sazba GOFO značí, že komerční banky dávají v současnosti přednost držení fyzického zlata před držením dolarů nebo závazku dodání fyzického zlata v budoucnu. Banky musely zlato v tomto období aktivně nakupovat a tlačily tím cenu vzhůru.

Graf: Vývoj ceny zlata a dvouměsíční zápůjční sazby GOFO na zlato (Zdroj: Bloomberg)

Graf: Vývoj světové poptávky po zlatě v tunách a cena zlata v dolarech za unci (Zdroj: WGC)

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.