Jan Žák: Prodej fyzického zlata výrazně roste

Když mluvíme o drahých kovech, většinu lidí hned napadne zlato. Jaké ostatní drahé kovy jsou z investičního hlediska zajímavé?

Máte pravdu, většina lidí si pod výrazem drahý kov představí obvykle zlato. Nicméně to není pouze zlato, které patří do skupiny těchto atraktivních kovů. Mezi drahé kovy patří také stříbro, platina, palladium či rhodium. Investičně jsou zajímavé bezesporu všechny, které jsem uvedl, nicméně zlato a stříbro patří jednoznačně do skupiny těch nejvíce obchodovaných.

Problémem u dalších drahých kovů je jejich likvidita a také tzv. “spread” – rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Na rozdíl od zlata a stříbra, které se dají prodat na většině bankovních přepážek na světě, se zbylé drahé kovy dají odprodat spíše v rafineriích či jiných průmyslových závodech. I přes tato fakta se však jedná o perspektivní investici. Například palladium vystoupalo od roku 2009 k dnešnímu dni z původních 180 USD/oz na současných zhruba 730 USD/oz.

Lze procentně vyjádřit, kolik z celkového objemu investic zaujímají jednotlivé drahé kovy (zlato, stříbro…)?

Je třeba odlišit objem obchodů na trhu s papírovými kontrakty a fyzický prodej kovů. Pokud jde o burzovní obchodování, je průměrný denní objem kontraktů následující: zlato (187 000), stříbro (57 0000), platina (13 000), palladium (5 000), rhodium (800). Jen pro doplnění 1 kontrakt (lot) představuje například u zlata 100 oz. Průměrně se tedy zobchoduje 18 700 000 oz zlata. U stříbra je dokonce 1 lot (kontrakt) 5000 oz! Jen na COMEXu se denně prodá celoroční produkce stříbra a skoro 1/5 celoroční produkce zlata.

Z tohoto si můžete odvodit reálnou podstatu držení zlata a trochu nestandardní vazbu na cenu a hodnotu. Také možná doplním informaci, že i přes korekci ceny zlata v uplynulém roce se naopak velice výrazně zvýšil prodej fyzického zlata. Tedy poměr mezi papírovým a fyzickým zlatem se začíná měnit, což je, myslím, významný signál.

V posledních letech lze pozorovat velký nárůst zájmu českých investorů o investice do zlata. Čím si tento růst vysvětlujete (např. vliv médií, zájem investorů uložit bezpečně peníze…)?

Média sehrála bezesporu velice významnou roli při informovanosti, týkající se této investice. Nicméně je třeba si uvědomit, že, i přes velký nárůst počtu českých investorů do drahých kovů, stále zaostáváme za našimi zahraničními sousedy. V České republice je zlato či stříbro v investičním portfoliu zastoupeno dvěma až třemi procenty. Ve světě je obvyklé zastoupení držby zlata v soukromém vlastnictví zhruba ve výši 10-15 %. Židé, Asiaté a některé další národy drží ve zlatě i více než 30 %. Věřím tedy, že pochopení držby zlata a tedy jeho nárůst v portfoliích nás teprve čeká.

Kolik společností v České republice prodává fyzické zlato? Jaký je tržní podíl jednotlivých společností?

V tuto chvíli si troufám říci, že na českém trhu s investičními kovy je více než stovka obchodníků. Na trhu je však jen zhruba 10 subjektů, které obchodují dle standardních pravidel a zaručují jistou garanci realizovaného obchodu. Odhaduji, že těchto 10 společností tvoří 90 % trhu a zbylých 10 % obchodů je realizováno zbývajícími obchodníky. Dokonce odhaduji, že 5 největších obchodníků, mezi které patří i naše společnost, reálně ovládá 80 % trhu s drahými kovy.

Je prodej zlata licencovanou činností? Je třeba získat povolení?

Prodej zlata licencovanou činností není. Je ostatně poměrně těžké si představit, jak by taková norma, ukládající povinnost získat prodejní licenci, vlastně vypadala. Zlato existuje v různých stupních ryzosti a prodává se v řadě forem. Nicméně pro zlato, definované jako investiční, si nějakou formu licence představit dokážu. Už proto, že investiční zlato musí mít nejvyšší stupeň ryzosti, příslušnou ražbu a další náležitosti. Neinformovaný investor by v případě licencovaného prodeje neměl mít možnost koupit něco, co se jako investiční zlato pouze tváří.

Od koho tuzemští prodejci zlato nakupují?

Pokud hovoříme o zmiňovaných 5 až 10 největších obchodnících na trhu, tak ti zpravidla nakupují přímo od mincoven a rafinerií. Ostatní obchodníci spíše drahé kovy překupují. Naše společnost spolupracuje s řadou těchto “obchodníků”, kteří skrze nás obchodují. V čemž nevidím problém a tento kanál také samozřejmě rozšiřujeme.

Existuje rozdíl mezi jednotlivými výrobci zlata z pohledu ceny a zpracování?

Z pohledu zákazníka, resp. investora, není mezi slitky jednotlivých mincoven zásadní rozdíl v otázce kvality kovu. Rozdíl je například v povrchové úpravě slitku, respektive ražbě, kterou najdeme na lícové straně či v samotném obalu nebo certifikaci. Například některé rafinerie (Argor-Heraeus, Münze Österreich) dodávají některé slitky v povrchové úpravě Kinebar na rubové straně. Konkrétně se jedná o hologram, který zaručuje ještě kvalitnější certifikaci slitku. Rozdílná cena také může být zapříčiněna samotnou logistikou či marží emitenta. Stejné parametry platí též pro investiční mince. Jednoduše řečeno, rozdíl z pohledu výkupní ceny či likvidity v zásadě není. Mince nicméně mají o něco málo vyšší likviditu a také lepší poměr mezi výkupní a prodejní cenou (zmíněný “spread”).

Lze říci, kdo je „typickým“ investorem do zlata?

Typický investor se za posledních několik let výrazně změnil (pokud jde o ČR). Například v roce 2011 a částečně v roce 2012 jsme byli svědky přílivu spíše začínajících investorů, kteří nakupovali především na základě rostoucí ceny, a celkově pozitivnímu sentimentu tohoto trhu.

V roce 2013 a letošním roce jsou klienti spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží doředit portfolia atraktivní cenou. Pokud jde o další typologii, tak lze zpozorovat určitě výrazně vyšší zájem o fyzické kovy z řad starších, generačně zkušenějších osob. Mladší generaci lze spíše registrovat u “papírových” drahých kovů. Tedy na burzách. Rozdělení muži a ženy, je myslím, v poměru 70/30 ve prospěch mužů.

Vaše společnost nabízí nejen zlaté slitky a cihly, ale i mince. Pro koho jsou vhodné jednotlivé „formy“ zlata?

Určitě je značný rozdíl mezí investicí do tzv. cihliček či investičních mincí, a tzv. numismatikou. Obecně se dají rozdělit investice do drahých kovů do dvou základních kategorií.

První kategorii tvoří tzv. investiční zlaté a stříbrné mince či slitky (cihličky). Tyto mince a slitky nemají žádnou sběratelskou (numismatickou) hodnotu a jsou pouze samotnou investicí do drahého kovu. Rozdíl mezi investiční mincí a slitkem spočívá pouze v jiné formě afinace, tj. někomu se více líbí „kolečka“, jinému „cihličky“. Všechny tyto investiční mince a slitky se razí v nelimitním nákladu, a tedy pouze na základě přijatých objednávek. Z pohledu rozdílu mezi slitkem a mincí se obecně dá říci, že investiční mince mají výhodu před slitky v těchto faktech - likvidita, mobilita (mají nominál) a výkupní cena (spread). Slitky mají výhodu v nejnižší ceně za gram.

Druhou kategorii tvoří tzv. zlaté a stříbrné pamětní mince. Na rozdíl od první kategorie mají tyto mince další přidanou hodnotu. V oboru numismatiky je samotné sběratelství dáno především limitním emisním nákladem, konkrétní událostí či tématem, ke kterému je daná mince vázána, a také významností emitenta či zpracovatele. Pamětní mince představují výhodu především ve stabilitě investice. U těchto mincí dochází ke sběratelskému zhodnocení, a to nad rámec zhodnocení samotného růstu ceny drahého kovu. V případě poklesu či turbulencí na komoditním či měnovém trhu jste chráněni před ztrátou. Máte totiž k dispozici pomyslnou spodní cenovou hladinu, pod kterou vaše investice v dlouhodobém horizontu neklesne. Určitě také hraje roli trh, na kterém mince nabízím, tj. z pohledu emitenta mince – zda-li se jedná o českou či zahraniční minci. Na českém trhu budou rozhodně likvidnější české mince a na mezinárodním poli zpravidla zahraniční emise renomovaných mincoven. Pokud bych se zaměřil na český trh, doporučil bych pouze mince od České národní banky. Ostatní emise, především ze sektoru medailí, bych jako investici nedoporučil. Jeden z důvodů je například i DPH, které je u medailí nutné akceptovat.

Kolik zlata byste doporučil držet v portfoliu? Záleží, zda se jedná o slitky, cihly či mince?

Předně bych se v obecné rovině držel pravidla třech loukotí. Tedy třetinu majetku bych držel v drahých kovech, třetinu v realitách a poslední třetinu v hotovosti, akciích či dluhopisech. Pokud se budeme držet mého segmentu, tedy drahých kovů, doporučuji toto rozdělení:

Investiční zlato a stříbro (celkem 60 až 70%). Investiční zlaté a stříbrné slitky či mince dle vašich preferencí či výše uvedených vlastností. Navrhovaný poměr zastoupení zlata/ stříbra 40/60 x 60/40. Zde je důležitý horizont a přístup k riziku. Stříbro má vyšší potenciál ziskovosti, ale je volatilnější.

Numismatika (celkem 30 až 40 %). Zde je možné se zaměřit pouze na lokalizaci emitenta. Samozřejmě existuje také dělení moderní a klasické numismatiky, ale to není, myslím, téma pro standardní investory. Lze tedy numismatiku rozdělit na českou (ČNB) a zahraniční numismatika (emise významných zahraničních mincoven například Perth Mint, The Royal Mint, Royal Canadian Mint, Banco de Mexico a dalších). Zde se rozhodněte dle osobní strategie z pohledu případného prodeje. Česká numismatika bude nejlikvidnější na území ČR, světová přesně naopak.

Jaký je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou zlata? Jak to je s daněmi a DPH?

Vaši otázku bych s dovolením rozdělil. Pokud jde o otázku marže jednotlivých slitků či mincí, tak v zásadě platí jednoduché pravidlo. Čím je hmotnost slitku vyšší, tím je cena za jeden gram výhodnější. Tedy marže, především rafinerie, je bezesporu závislá na frakci slitku či mince. Marže za zpracování se pohybuje od takřka 30 % (za 1 gramový slitek) až ke 3 % (za 1 kg slitek). Marže korektního obchodníka se pohybuje od 0,1 % do 2 %. Pokud jde o daňovou otázku, tak velice pozitivní fakt je, že se na nákup a následný prodej fyzického zlata či jiného drahého kovu nevztahuje daň z příjmu (v případě fyzické osoby, kdy neměla tyto aktiva součástí obchodního majetku). Dokonce novelizací roku 2014, a tedy převodu darovací a dědické daně do daně z příjmu, se opět vyhnete zdanění dle uvedených stanov vázaných k dani z příjmu. U zlata jste také osvobozeni od DPH. U zbylých drahých kovů však nikoliv.

V debatách o výhodnosti investic do zlata se jistě najdou zastánci i odpůrci. Proč je podle Vás dobré investovat do zlata?

Protože se vyplatí sázet na vítěze. A zlato vždy stálo na straně vítězů, což platí již 5000 let. Když se ve Francii v druhé polovině 18. století pokusili tisknout více peněz, než kolik jich dokázali reálně krýt zlatem, otřásla se celá Evropa v základech. Američané považují období dolaru krytého zlatem za nejšťastnější období své historie. A to je jen pár příkladů, kdy zlato ukázalo svou odolnost proti politikům, bankéřům i spekulantům. Kdybyste si v roce 1908 koupil v New Yorku místo ručně šitého, kvalitního obleku unci ryzího zlata za 20 USD a dožil se dnešních dnů, mohl byste svou unci donést do banky a tam by Vám vyplatili částku přibližně 1310 USD, za kterou dnes pořídíte kvalitní, ručně šitý oblek. Je tedy vždy nutné rozlišit, zda-li hovoříme o tzv. “ceně” zlata či “hodnotě” zlata. To jsou dvě rozdílná témata. Navíc pokud se budete řídit pravidlem tří loukotí, neuděláte nikdy chybu.