Ukrajinská hřivna, zkratka UAH, se ocitla pod tlakem politických turbulencí na Ukrajině. Během několika posledních dnů se její hodnota proti americkému dolaru a euru propadla o více než deset procent. Zejména pak poté, co Ukrajinu opustil dnes už bývalý prezident Janukovyč. Ovšem ještě než došlo k úplnému rozpadu vedení tohoto státu, klesala hřivna mnohem pomaleji. Hlavně v porovnání s alarmujícími fundamenty Ukrajiny. Deficit běžného účtu totiž skončil na konci roku 2013 na více než osmi procentech HDP. A rychlým tempem se současně tenčí i rezervy centrální banky, které ke konci dubna dosahovaly pouze zhruba deseti procent HDP, konkrétně 18 miliard dolarů. Jen za první měsíc roku přitom klesly asi o 2,5 miliardy a v únoru je zřejmě nemine ještě prudší pád.
Ukrajinská centrální banka proto byla nucena svůj ochranný val pro hřivnu snížit, aby si tak uchovala alespoň poslední část rezerv. Zbytek světa mezitím Ukrajinu sleduje a diví se, zda bude schopná splácet své dluhy, nebo zda zkrachuje. Celkem totiž země potřebuje letos splatit 13 miliard dolarů. Tamní nejistotě nahrává také útěk Janukovyče, který se jako lokaj snažit držet Ukrajinu ve sféře moci ruského impéria. Vzpomeňte si na jeho loňské rozhodnutí nepřistoupit na rozhovory o vstupu do Evropské unie. Místo toho se Ukrajina loni v listopadu přidala k nové ruské celní unii, čímž Janukovyč smazal dosavadní popularitu své vlády. Rusko pak v prosinci nabídlo svému sousedovi finanční pomoc ve výši 15 miliard dolarů. Jenže Janukovyčův ukvapený odchod nejspíše povede k tomu, že Putin nebude chtít zemi tak intenzivně pomáhat. Sám ruský prezident totiž vidí, že je jeho moc nad Ukrajinou značně oslabena.
Finanční pomoc nabídly i Spojené státy a Evropská unie. Jenže otázkou je, nakolik můžou přispět, aby to na jedné straně akceptovalo nové prozatímní vedení Ukrajiny a na straně druhé nevyprovokovalo nepřátelskou reakci ze strany Ruska? Země se sice snaží rychle vytvořit prozatímní vládu a na konci května pak uspořádat volby, ovšem převrat ukrajinskou ekonomiku poškodil ještě citelněji, než byla předtím. Zároveň je třeba počítat s velkým rizikem, že do všeho začne mluvit Rusko – to pokud Ukrajina přijme peníze ze západu raději než ty východní (což se zdá jako nejpravděpodobnější varianta). Kdyby Ukrajina neodvrátila státní bankrot, ztratila by na určitou dobu přístup na dluhopisové trhy. A během tohoto období by mohla doufat, že se vše obrátí k lepšímu. Právě bankrot by totiž byl nejrychlejší cestou, jak dosáhnout restrukturalizace a pohnout se dál. V krátkodobém horizontu to sice může bolet, ale pokud se politická situace v zemi rychle stabilizuje, mohlo by to přilákat obrovské investice. Ukrajinská aktiva by pak totiž v důsledku devalvace vypadala jako velmi levná a vývoz by mohl těžit z levnější domácí cenové základny. Nakonec i deficit běžného účtu by se mohl rychle dostat do plusu.
Bohužel s vyhlídkami okamžité stabilizace politické situace to nevypadá zrovna růžově. Janukovyč dokázal vyvolat téměř všeobecnou nenávist u nacionalisticky smýšlejících Ukrajinců ze západu a obyvatel tíhnoucích k Rusku na jihu a východě země – to když byl nařčen ze zneužívání své pravomoci a rozsáhlé korupce. Stále je však možné pozorovat silnou dělicí čáru, která se více méně táhne středem této země. A je těžké si představit scénář, ve kterém se Ukrajina přikloní k nové prozápadně smýšlející vládě (jež by obnovila těsnější vazby na ekonomiku a hlavně politiku západní Evropy), aniž by se to obešlo bez výraznějších protestů Ruska. Ukrajinská hřivna proto nejspíše utrpí další rány. Trh přitom bude sledovat a čekat, co přinesou nadcházející měsíce. Dojde nakonec k další sametové revoluci, jejímž výsledkem bude vznik dvou nových zemí? Nebo se schyluje k něčemu horšímu – nepřátelské konfrontaci, které se zúčastní největší političtí hráči, zastupující zájmy svých klientů na politickém a možná i bitevním poli? Doufejme, že dojde k první variantě. Tak jako tak, je obtížné si představit Ukrajinu jako dlouhodobě životaschopnou zemi.
Šéf oddělení FX Strategy John J. Hardy