Nejvíce zlata na trh dodává a spotřebovává Čína

Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.

Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard amerických dolarů).

• U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %.
• Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata.
• Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce o 28 %.

Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv.

Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.

Zdroj: World Gold Council, Thompson Reuters GMFS *Čína – Čína + Hong Kong + Taiwan

Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“

Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby a z jedné třetiny ji tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá 13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12 % z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst.

Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“ dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“

Příloha: Tabulka s vývojem celosvětové poptávky podle forem zlata v 2012 a 2013

Zdroj: LBMA, Thompson Reuters GFMS, World Gold Council

Zdroj: SAFINA