Měnový trh: velké ticho před pravděpodobnou bouří

Nejobchodovanější měny světa se třesou strachem. Obchodují se v neustále užších denních pásmech a na velká ekonomická data i rétoriku bank reagují bez zjevného přesvědčení. Obchodníci jsou asi překvapení, jak dobře přežily světové trhy začátek období, kdy FED oslabil nákup aktiv. Alespoň když pomineme rozvíjející se trhy, k žádné větší nehodě nedošlo. Na druhé straně ale nízká volatilita trhu málokdy trvá dlouho a často funguje jako pověstné ticho před bouří. Když je volatilita nízká, trhy usínají na vavřínech a o to větší pak nastává překvapení.

Už 11. března jsem se ve svém sloupku ptal, zda již trhy dosáhly „vrcholu samolibosti“. A zatímco akciové trhy rostly do strany, blízko svých historických maxim, obchodní pásma měnových trhů se zúžovala, jak ostatně ukazuje níže uvedený graf.

Hlavním důvodem měnové samolibosti je pocit, že americký FED i nadále zachová svůj plán omezování nákupů aktiv na 10 miliardách dolarů za mítink až do konce tohoto roku a nebude navyšovat výši fondů FEDu snad až do června či července příštího roku. I když je zřejmě obecně přijímáno, že Evropská centrální banka nakonec přistoupí k uvolňování, trh si myslí, že ať přijde Draghi a spol. s čímkoli, bude tomu chybět velikost a síla kvantitativního uvolňování ve stylu FEDu či Japonské banky.

Současná samolibost brzy vyprchá, pokud začne trh vážně přemítat o jakékoli otázce začínající „Co když?“. Mezi nimi jsou i následující otázky. Co když americký FED dělí od konce omezování nákupů jediná nepříznivá zpráva o nezaměstnanosti či inflaci? Co když květnové evropské volby přinesou vytvoření velkého bloku hlasitých a útočných euroskeptiků? Co když si majitelé portugalských státních dluhopisů uvědomí, že nová minima výnosů jsou nezasloužená a jediná dlouhodobá cesta z dilema portugalských veřejných financí vede krachem či devalvací? Co když rychlé oslabování čínského jüanu je znakem toho, že čínská vláda opět zvažuje další devalvaci jako jediného způsobu, jak se v Čině vyhnout deflaci? A nakonec, co když je ruská ekonomika v takovém srabu z aktuální krize, že si Putin myslí, že jedinou cestou kupředu je eskalace mezinárodního napětí, čímž odvede pozornost od problémů na domácí frontě?

Stačí tak málo a tento namyšlený trh bude překvapen. A ironií osudu je to, že i když se trhy stávají samolibějšími, pojištění (čili opce) je stále levnější.

John J. Hardy, vedoucí Oddělení strategie měnových obchodů