To pravé kvantitativní uvolňování teprve začíná

Fed podle očekávání přistoupil již k pátému snížení kvantitativního uvolňování o 10 miliard na 35 miliard dolarů měsíčně. Index S&P 500 má za sebou za přispění třech kol kvantitativního uvolňování růst již o 190 procent od března roku 2008. Hlavním faktorem růstu akciových indexu ale nejsou nákupy spojené s nově uvolněnými penězi centrální bankou, ale odkupy vlastních akcií samotnými společnostmi. Firmy si nakupují vlastní akcie před statistikami, aby si zlepšily hospodářské výsledky – především zisk na akcii (EPS). Zvedá se jim ale celkové i čisté zadlužení. Celkový i čistý objem korporátního dluhu se dostal na historická maxima.

Důležitým faktorem u kvantitativního uvolňování není jeho objem, ale to, kolik z nově vytištěných peněz pustí komerční banky skutečně do oběhu. Bilance Fedu se od počátku roku 2008 do poloviny června nafoukla o 3502 miliard dolarů. Z těchto nově natištěných peněz si komerční banky uložily zpět u Fedu 2578 miliard. To znamená, že do ekonomiky se dostalo pouze okolo 924 miliard dolarů, tedy přibližně 26 procent.
Toto číslo ale v posledních měsících razantně roste. Ještě 22. dubna byl objem peněz, který se skutečně vypustil do oběhu, pouze 685 miliard. Údaj zaznamenal za necelé tři měsíce růst o 235 miliard dolarů, tedy o 35 procent. Komerční banky mohou peníze použit na půjčky klientům, kteří si za ně mohou kromě klasických aktiv nakoupit i finanční aktiva.

Akciový index S&P 500 vzrostl od konce dubna o úctyhodných 6 procent. Komerční banky uvolnily za tu samou dobu 6,8 procenta všech peněz, které získaly během kvantitativního uvolňování. Dá se předpokládat, že významná část růstu akciových indexů je v posledních měsících způsobena právě tímto jevem. V rezervách komerčních bank čeká dalších 2578 miliard dolarů, tedy více než desetinásobek.

Dá se očekávat, že dojde na slova Esther Georgové, členky monetární komise Fedu (FOMC), která dlouhodobě nesouhlasila s kvantitativním uvolňováním. Do zápisu FOMC pravidelně uváděla, že má „obavy z agresivní monetární politiky v době rostoucí ekonomiky. Připomněla hrozbu potencionálního rozkolísání trhů, které může uvolněná monetární politika způsobit.“

Graf č. 1: Množství aktiv nakoupených Fedem od 1.1.2008, objem rezerv komerčních bank uložených u Fedu a rozdíl těchto dvou položek (Zdroj: Colosseum, Bloomberg)

Graf č. 2: Průměrná dvacetidenní změna bilance Fedu v miliónech dolarů, průměrná dvacetidenní změna rozdílu bilance Fedu a rezerv komerčních bank; hodnota indexu S&P 500 (Zdroj: Colosseum, Bloomberg)

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.