Ve druhém kvartále ekonomika Ruska rostla tempem 0,8 % meziročně a na mezikvartální bázi ekonomika posílila o slabých 0,2 %. To je ve velkém kontrastu s pokrizovými lety 2010 a 2011, kdy ekonomika rostla tempem 4,5 %, resp. 4,3 %.
Nutno podotknout, že země začala zpomalovat již před počátkem ukrajinsko-ruského konfliktu. Faktory jako uvalení hospodářských sankcí, odliv kapitálu, pokles cen komodit či navýšení výdajů na přezbrojení pokles ekonomiky jen prohlubují. Zdá se tak, že celá situace nemůže skončit jinak než ekonomickým zpomalením, tlakem na depreciaci rublu a inflací. Ostatně vše už je v Rusku vidět. Inflace 8 % byla v Rusku k vidění naposledy v roce 2011. Jen za letošní rok vzrostla ze 6,1 % na 8 %, zatímco většina rozvinutého světa bojuje spíše s velmi nízkou inflací. Ruská centrální banka i vláda se tak dostává do značných potíží.
Americký dolar vůči ruské měně připsal od začátku roku 23 %, když investoři stahují kapitál z důsledků uvalených sankcí (letos se počítá s odlivem kapitálu kolem 100 mld. USD). Rubl navíc značně tíží pokles cen ropy, na které je státní rozpočet bytostně závislý. Nižší přítok deviz na domácí trh zvyšuje poptávku po zahraničních měnách a zasahovat tak musí centrální banka. Ta podle posledních zpráv vydala na ochranu domácí měny za posledních 10 dnů kolem šesti miliard dolarů. Nutno podotknout, že bez zásadního účinku, a dolar vesele dál posiluje. Mezitím se však ruské devizové rezervy poměrně dost snížily. Aktuálně činí jejich výše 455 mld. USD, což je o 55 mld. USD méně oproti počátku letošního roku. Munice tak má centrální banka v zásobě stále dost, nicméně pokud bude její politika pozbývat účinnosti jako doposud, může ztratit na kredibilitě, což je to nejhorší, co se může centrální bance stát.
Situace však pro centrální banku není tak jasná, jak se může zdát. Oslabující rubl totiž přispívá k silně inflačním tlakům, což nelibě nesou domácí spotřebitelé. A to nejen v inflaci, ale také v poklesu koupěschopnosti v zahraničí. To pocítila například i česká letecká společnost ČSA, které dramaticky klesl počet pasažérů z Ruska, pro které je cestování výrazně dražší než dříve. A přitom spotřebitelská poptávka tvoří přibližně polovinu ruského HDP. Jediným profitujícím oborem ze slabého kurzu jsou ruští exportéři, kteří tak alespoň trochu lepí rány způsobené nízkými cenami komodit. Nakonec však pravděpodobně nezbude centrálním bankéřům nic jiného, než dál dusit ekonomiku zvyšováním úrokových sazeb, které mohou zabránit investorům ve stahování kapitálu a pomoci tak domácí měně. Ruské hospodářství však bude v dohledné budoucnosti trpět. Na pokrizové úrovně růstu tak mohou v Rusku zapomenout.
Autor komentáře je analytikem společnosti Cyrrus