Makroekonomické shrnutí: Kapitulace amerického trhu s dluhopisy

Narazil jsem na velmi zajímavý graf od Credit Suisse. Investoři jen velmi neradi platí maximální spread, jak už jsem se snažil vysvětlit tady.

Kdybych to měl všechno zjednodušit, mám vlastně jen jedno poselství. A to už od posledního kvartálu loňského roku: světové výnosy mají nakročeno k novým historickým minimům.

Od chvíle, kdy jsem minulý týden vydal své poslední makroekonomické shrnutí, se odehrálo několik důležitých věcí:

• Ohlášené primární úpisy akcií (IPO) se všude neustále ruší.
• Šéf ECB Mario Draghi a prezident Bundesbanky Jens Weidmann na veřejnosti nešetří vzájemnou kritikou – pro mě jasné znamení, že se Draghi do června 2015 stane v Itálii hlavou státu.
• Relativně vzato, sazby ve Spojených státech se zhroutily.
• Spread u měnového páru EURUSD má teď konečně reálnou hodnotu – 1,3000 oproti 1,2500 v polovině září.
• Americký Fed kompletně změnil svou rétoriku i momentum. Viceguvernér Fedu Stanley Fischer je v rámci Federálního výboru pro volný trh stále více slyšet. A nesmíme zapomenout ani na obvyklé brzké varování prezidenta newyorského Fedu Williama Dudleyho.
• Co se týče Velké Británie, guvernér Bank of England Mark Carney je ještě více nepochopenou osobou než jeho americký protějšek Janet Yellenová. A to už je co říct… Možná by si měli vzít k srdci mou nejdůležitější radu všem politikům a centrálním bankéřům: nic nedělejte, nic neříkejte!
• Úrokové sazby v Řecku začaly najednou růst – opět překonaly 7 procent a zatím se na své cestě nahoru nezastavily.

Ovšem k tomu, abychom dokončili celý cyklus, nám stále ještě chybí dva body:

Americký dolar nutně potřebuje vlnu výprodejů - tzv. hodnota v riziku (value-at-risk) u vysokofrekvenčních traderů nabobtnala a teď působí těžké ztráty – být long na EURUSD je jediný obchod, který v tomto kvartálu ještě funguje. Když se dělá pořádek v účetnictví, je třeba všechny třídy aktiv sladit do jedné. Jenže tento proces stále vázne. Osobně si myslím, že jde o daň za pronikání poprasku z Evropské centrální banky na veřejnost.

Spready u zemí z Clubu Med se musí snížit - Jednotlivé země v těchto dnech vrcholí s přípravou rozpočtů. Jenže ještě více států než v minulosti hodlá porušit všechna pravidla fiskální kázně. Buď se celý proces zpozdí, což znamená, že jejich snažení vlastně nemělo žádný smysl, a nebo bude Německo trvat na dodržování pravidel a pohrozí pokutami. Tak jako tak, nedostatek reforem si vybírá svou cenu.

Prosadí si Draghi svou a v příštím roce se dočkáme kvantitativního uvolňování? Foto: Thinkstock

Současný krátkodobý výhled je pro mě doznívající třetí vlnou ekonomického vývoje. Brzy však přijde reakce v podobě čtvrté vlny, kterou však jen nahradí výprodej v poslední páté vlně. A zanedlouho pak přijde čas na to, abych revidoval německý a evropský růst směrem nahoru, a přiblížil se tak koncensu. Ovšem na to dojde řada až v prvním čtvrtletí příštího roku.

Právě vstupujeme do nebezpečné fáze zavedené politiky předstírání a protahování. Konečně se také začíná projevovat cena nízké inflace v souvislosti s dluhy. Rychle se blížíme k Minského momentu, o kterém jsme mluvili v našem výhledu Saxo Bank pro čtvrtý kvartál. A zatímco se návratnost akcií celosvětově blíží k nule, dluhy neustále narůstají.

Steen Jakobsen je hlavní ekonom a investiční ředitel v Saxo Bank. Pokud chcete sledovat všechny jeho komentáře, klikněte zde.