Prověřována bude schopnost evropského finančního odvětví odolat ekonomickým a finančním šokům různé velikosti a rozsahu. Samotné banky měly být s výsledky obeznámené již ve čtvrtek, oficiální výsledky testů zveřejní ECB v neděli. Právě od čtvrtka do neděle budou mít banky čas na to, aby se seznámily s hodnocením a měly možnost namítnout případné nesrovnalosti.
Co je EBA a co v testech kontroluje?
EBA je bankovní regulátor, jež vznikl po finanční krizi. Momentálně testuje přes 120 bank v Evropské unii, tedy v 18 zemích eurozóny a v 10 zemích mimo společnou měnovou unii. EBA zjišťuje, jak jsou věřitelé schopni odolat různým stupňům poklesu hospodářství, tedy zkoumá rezistenci jejich bilancí vůči různým krizovým scénářům, aby odhalila, co všechno dokážou finanční instituce teoreticky snést.
EBA se rovněž zaměřuje na kvalitativní prohlídku aktiv bank (Asset – Quality – Review) (AQR), v rámci které přešetří, zdali komerční banky správně ohodnocují svá aktiva. Tento test kvality aktiv je povinný jenom pro členy eurozóny. ECB následně provádí samostatné stress testy. Banky nakonec dostanou celkové hodnocení od ECB (Comprehensive Assessment) (CA).
Výsledky testů provedených Ebou jsou v případě členů eurozóny následně ještě revidované ECB, v případě členů EU provádí kontrolu domácí centrální banka. Zdraví finančních ústavů ve Velké Británii testuje sama britská centrální banka, která se více zaměřuje na odolnost bank vůči signifikantnějšímu poklesu cen nemovitostí. Výsledky těchto testů budou známé v prosinci letošního roku.
Co bude výsledkem testů?
Zátěžové testy se obecně využívají pro hodnocení odolnosti finančního systému jako celku. V právě probíhajících testech bude klíčové sledovat, do jaké míry banky ozdravily své bilance a kolik prostředků drží v rámci svých rezerv. Testy mají hlavně ukázat, zda jsou evropské banky dostatečně kapitálově vybaveny a odhalit hodnoty kapitálové přiměřenosti Tier 1.
Zátěžové testy pře krizi neodhalily podkapitalizovanost bank. Podaří se jim to nyní?
Evropské banky nepodstupují zátěžové testy prvně. Již v minulosti byly testované ze strany Evropské centrální banky. Avšak tyto prověrky byly zpochybňovány, protože jimi prošly i banky, jež musely být později v průběhu krize zachraňovány. Testy, jejichž výsledky budou zveřejněny v neděli, by proto měly být tentokrát mnohem přísnější, aby získaly na relevanci. Ve jménu důvěryhodnosti finanční prověrky tak budou muset některé banky podle všeho v testech selhat.
Mezi hlavními kandidáty na selhání je irská TSB a rakouská Volksbank. Velký otazník visí i nad portugalskými, řeckými, kyperskými, východoevropskými a dalšími italskými bankami. Německá HSH Nordbank a Landesbank jsou v ohrožení kvůli jejich vysoké angažovanosti v lodní přepravě. Z větších bank by mohly zklamat italská Unicredit, španělská Banco Popular, německá Commerzbank. Některé z nich se před testem předem zbavovaly rizikových aktiv.
Co, když banka neprojde zátěžovými testy?
Banky, které neprojdou zátěžovými testy, budou mít 9 měsíců na to, aby vylepšily své bilance, a to buď prodejem rizikových aktiv anebo navýšením kapitálu. Finanční trhy budou nejcitlivěji vnímat výsledky zátěžových testů bankovních domů dvou největších členů eurozóny, tedy Německa a Francie, jež se pokládají za stabilní kámen evropského bankovnictví. V případě selhání těchto bank bude euro i akciový trh pod tlakem. Naopak pozitivní výsledky stress – testů mohou dát ECB zelenou ke zpuštění programu kvantitativního uvolňování (QE) v plném proudu.
Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.
BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.