V Řecku se chystají prezidentské volby, tamní akcie prudce oslabují

Řecký prezident je volen poslanci na společné schůzi v rámci tří kol. První kolo by se mělo konat již příští středu, tedy 17. prosince. Bývalý unijní komisař Stavros Dimas v něm potřebuje získat 200 z 300 hlasů. Nepodaří-li se mu to, pak následuje kolo druhé se stejnými kritérii. Pokud nebude prezident zvolen ani v jednom z těchto hlasování, následuje třetí kolo, v němž kandidátovi k vítězství stačí získat jenom 180 hlasů. Řecký premiér sází právě na poslední kolo. To by mělo proběhnout nejpozději 29. prosince. Mezi jednotlivými volbami musí uběhnout minimálně 5 dní.

Vládnoucí pravicová koalice složená z konzervativní strany Nové demokracie a socialistického PASOKu disponuje 155 křesly. Mimo vládní strany v tuto chvíli vyjadřuje podporu kandidatuře Stavrose Dimasa přibližně 22 až 24 poslanců, což je dohromady těsně pod potřebných 180 hlasů.

Proč jsou řecké parlamentní volby tak důležité?

Ačkoliv prezidentská funkce je v Řecku podobně jako v České republice má spíše formální a reprezentativní charakter, tentokrát jde v Aténách o hodně. Tamní ústava stanovuje pravidlo rozpuštění poslanecké sněmovny a vyhlášení nových parlamentních voleb v případě neúspěšné volby prezidenta, a to do 10 dnů. Volby do poslanecké sněmovny by pak měly být uskutečněny do 4 týdnů.

Jestliže se premiérovi Antonisovi Samarasovi nepodaří prosadit svého kandidáta na post nového prezidenta, pak je ohrožena celá vládní koalice a zemi hrozí předčasné parlamentní volby, což je důvodem investorské paniky a vzniku prodejních tlaků na řecká aktiva. Podle posledních předvolebních průzkumů by parlamentní volby vyhrála opoziční levicová strana Syriza, která rovněž slavila úspěch v květnových volbách do Evropského parlamentu. Syriza, dle oficiálního názvu Koalice radikální levice, v tuto chvíli v předvolebních průzkumech disponuje 29 procenty hlasů, zatímco vládní koalice jenom 24 procenty.

Proč investoři nechtějí změnu vlády?

Opozice otevřeně podporuje cestu státního bankrotu, opuštění společné měnové unie, návrat k drachmě, konec bolestivých reforem a pokračování v dalším zadlužování státu. Její lídr Alexis Tsipras odmítá přísná úsporná opatření prosazovaná zahraničními věřiteli (Mezinárodní měnový fond, Evropská komise, Evropská centrální banka). Parlamentní volby by se v případě neúspěšné prezidentské volby konaly místo plánovaného termínu 2016 již začátkem příštího roku. Syriza by se mohla stát vítězem jen pár týdnů před tím, než skončí prodloužená lhůta finanční podpory ze strany zahraničních věřitelů tzv. „trojky“. Řecko by pak mohlo zůstat bez finančního krytí. Taková vyhlídka děsí investory, kteří začali prodávat akcie i státní dluhopisy. V případě potvrzení nejhoršího scénáře, by na řeckých finančních trzích došlo na konci roku k silnému zemětřesení.

Řecké akcie se za jeden den propadly o 13 procent

Aténský akciový index v reakci na prohlášení premiéra Samarase o předčasných volbách spadnul o 13,06 procenta (z 1033 na 898 bodů), nejvíce od roku 1987. Naopak výnosy na desetiletém státním dluhopisu vrostly ze 7,325 na 8,068 procenta.

Graf: Vývoj výnosů 10letých státních dluhopisů

Zdroj: Reuters

Graf: Vývoj aténského akciového indexu

Zdroj: Reuters

Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.