Komoditní index Bloomberg se propadl na nejnižší hodnotu za posledních pět a půl let. Ceny americké ropy WTI i severomořské ropy Brent se poté, co OPEC odmítla zahájit ofenzívu, i nadále pohybují v oblasti medvědího trhu. Na ropných trzích nyní producenti svádí novou bitvu o udržení svého podílu na trhu.
Energetický sektor má i nadále negativní vliv na celkový výkon všech komodit. V uplynulém týdnu jsme sice zaznamenali jisté známky oživení, ty však neměly příliš dlouhého trvání. Komoditní index Bloomberg, jenž sleduje výkonnost 22 hlavních komodit, se propadl na nové 5,5leté minimum v důsledku souhry nepříznivých okolností v podobě hojných zásob, prognózy slabého ekonomického růstu a stále posilujícího dolaru.
Svým výkonem překvapily vzácné kovy, a to i přes zamítavou odpověď voličů ve švýcarském referendu o zlatě a pokračující růst dolaru. Americký dolar posílil zejména vůči japonskému jenu, kde se vyšplhal na sedmileté maximum. Poté, co 30. listopadu proběhlo ve Švýcarsku referendum o zlatě, se na asijském trhu při zahájení pondělního obchodování minulý týden zadávaly pouze příkazy k prodeji. Výrazné oživení, ke kterému došlo po tom, co ratingová agentura Moody’s mírně snížila úvěrové hodnocení Japonska, však bylo jasnou známkou toho, že se prodeje u zlata a ještě více u stříbra zastavily a že pozornost trhu se rychle přeorientovala na minimalizaci ztrát u krátkých pozic.
Stříbro zažilo mohutnou rally, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší obchodovanou cenou činil 18,7 %, což vedlo k likvidaci mnoha nedávno otevřených krátkých pozic. Zlatu se zase podařilo vyšplhat opět nad 1 200 dolarů za unci, což je nejvýraznější růst od letošního února. Tyto pozitivní výkony naznačují jistý odklon od nedávných tahounů, kterými byly posilující dolar, propadající se ceny ropy a přesvědčení, že oživení americké ekonomiky (potvrzené listopadovou zprávou o stavu na americkém pracovním trhu, která přinesla mnohem lepší výsledky, než se původně očekávalo) povede k tomu, že během příštích šesti měsíců zvýší americká centrální banka Fed své oficiální úrokové sazby.
Ropné trhy se ocitly pod tlakem – pravidla hry nyní diktuje Saúdská Arábie
Ropě se podařilo mírně vzpamatovat z cenového kolapsu a stavu přeprodanosti, který trh postihl poté, co kartel OPEC překvapivě rozhodnul, že objem své ropné produkce hodlá udržet i nadále na stejné úrovni. Oživení však mělo jen krátké trvání a jak americká ropa WTI, tak i severomořská ropa Brent se dál pevně drží v mezích medvědího trhu.
Z technického hlediska se oběma typům ropy podařilo nabýt jen 38,2 % z jejich posledních výprodejů, což je jasnou známkou toho, že i mírné rally jsou obchodníky stále vnímány jako příležitost k prodeji. Tuto situaci na trhu pozorujeme i přes to, že cena ropy Brent, jež slouží jako světové měřítko pro ceny ropy, se propadla o 36 % pod 109 dolarů za barel, což je její průměrná cena za poslední čtyři roky. Z toho důvodu zůstává riziko vývoje cen v nejbližším období na spodní straně. Je to patrné i ze situace na trhu s opcemi, kde vzrostly náklady na zajištění proti dalším cenovým propadům.
K cenovému poklesu u ropy došlo, jako již v minulosti, v důsledku prohlášení a kroků, které učinila Saúdská Arábie a další bohatí producenti ze zemí Perského zálivu. Největší ropný producent z kartelu OPEC oznámil, že v lednu sníží svou oficiální prodejní cenu lehké ropy, a to jak pro odběratele z USA, tak i z Asie. Asijští zákazníci tak budou moci ropu z království nakoupit o 2 dolary za barel levněji než ropu ománskou a dubajskou, jejichž cena rovněž slouží jako cenové měřítko. Jedná se o největší slevu pro asijské zákazníky za posledních čtrnáct let a dokládá to, jak nabyl na důležitosti boj o udržení podílu na trhu v důsledku zpomalení růstu poptávky v regionu, který se až donedávna vyznačoval neukojitelným hladem po energii.
V roce 1960 byly ceny ropy ještě nižší. Foto: Archiv, OPEC
Z poznámek, které učinil představitel producentů z oblasti Perského zálivu v rozhovoru pro list The Wall Street Journal, vyplynulo, že tyto země jsou připraveny nechat cenu ropy spadnout až na 60 dolarů za barel, aby tak následně vyvolaly snížení produkce v zemích mimo kartel OPEC, zejména v USA, kde od roku 2011 dramaticky vzrostla těžba břidličné ropy. Z toho důvodu nyní na trhu převládá přesvědčení, že i kdyby došlo k dalším cenovým propadům, je nepravděpodobné, že by na to OPEC nějak zareagovala. Podporu cenám ropy poskytne teprve až náznak toho, že u některých jiných producentů dochází ke zpomalování tempa produkce.
I nadále se proto zaměřujeme na sledování situace na americkém trhu s břidličnou ropou. Nikdo nedokáže s jistotou odhadnout, jaký práh bolesti mají někteří slabší okrajoví producenti, a proto budeme od této chvíle svědky toho, že se trh bude do značné míry zaměřovat na to, jaké prostředky budou společnosti s neinvestičním stupněm kreditního rizika vynakládat na refinancování svých úvěrů. Hodnota výnosů korporátních dluhopisů s vysokým výnosem u energetických společností s vysokým stupněm kreditního rizika se od června více než zdvojnásobila, zatímco některé významné společnosti obchodující břidličnou ropu byly svědky toho, jak se jejich cena na akciových trzích propadla o více než polovinu.
Světové ceny potravin se propadly na tříleté minimum
Spotřebitelé po celém světě, kteří nyní těží z klesajících cen ropy, se mohou rovněž radovat z toho, že světové ceny potravin jdou i nadále dolů. Index cen potravin FAO Organizace Spojených národů (Food and Agriculture Organization of the United Nations), který sleduje vývoj cen u 73 potravinových komodit, se během posledních tří měsíců přibližoval k nejnižší hladině od listopadu 2011 a ve srovnání s loňským rokem je nyní o 6,4 % levnější.
Ne všichni spotřebitelé se však radují stejnou měrou. Vzhledem k prudkému růstu dolaru v posledních několika měsících to jsou zejména spotřebitelé v chudších státech, kteří si nemohou plně užívat tohoto zlevnění. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) rovněž prohlásila, že se „zdá, že index nyní klesl na nejnižší hladinu, což zvyšuje pravděpodobnost, že v nadcházejících měsících se jeho hodnota bude zvyšovat“. Je tedy možné, že největší cenové propady již máme za sebou.
Hlavní příčinou nedávných cenových propadů byla rekordní úroda u obilovin, zejména v USA v posledních několika měsících. K tomu se navíc přidaly klesající ceny cukru a mléka. Cena masa jde naopak stále nahoru a meziročně vzrostla o více než 13 %.
Zdroj: FAO, Bloomberg, Saxo Bank
Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank