Ačkoliv Řecku docházejí peníze, dohoda s věřiteli je v nedohlednu

Atény si však dávají na čas, i když musí příští čtvrtek zaplatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) splátku dluhu ve výši 450 miliard eur, což jim může způsobit velké potíže. Věřitelé (tzv. „trojka“ - Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka) usoudili, že středeční (poslední) návrh reforem je pro ně nedostatečný. Vzájemná jednání budou v dalších dnech pokračovat, avšak věřitelé Řecku vzkazují, že návrh musí více propracovat. Řekové již udělali několik ústupků, stále si však kladou podmínky, které se věřitelům nelíbí. Jednou z nejkontroverznějších je reforma trhu práce. Vládnoucí Syriza stále plánuje zvyšovat penze, i když na to nemá peníze.

Řecko při sestavování plánu reforem vycházelo z toho, že země letos poroste 1,4 procentním tempem a primární rozpočtový přebytek (nezahrnuje splátky dluhů) bude v rozsahu 1,5 procenta HDP. „Trojce“ se zdá být predikovaný růst HDP příliš ambiciózní. Původní záchranný program navíc počítal s rozpočtovým přebytkem ve výši 3 procenta. Řekové zatím plánují zvýšit daň z příjmu na 45 procent u nejbohatšího obyvatelstva, zavedení vyšší sazby DPH na luxusní zboží, kalkulují s kontroverzní daní z nemovitostí, počítají s pokračováním privatizace státních podniků a s bojem proti daňovým únikům zavedením registračních pokladen.

Naděje na odpuštění části dluhu neumírá

Nicméně Řekové se stále nevzdávají naděje, že by jim byla odpuštěna část dluhu, což v pondělí potvrdil i řecký ministr financí D. Mardas. Pro řecký deník Naftemporiki uvedl, že vláda se nevzdá cíle domluvit s věřiteli odpuštění části dluhu nebo prodloužení jeho splatnosti. Veřejný dluh nyní dosahuje 320 procent HDP, což je přibližně 320 miliard euro.

Řecká vláda plánuje svůj dluh vyměnit za dva typy nových dluhopisů. Prvním z nich je dluhopis navázaný na hospodářský růst země. To znamená, že Řecko bude splácet dluh v časech ekonomické expanze, naopak v době recese platit nebude. Tento typ dluhopisů by měl nahradit dluh z evropských záchranných úvěrů ve výši 240 miliard euro.

Druhý typ dluhopisů by měl být „věčný“. To znamená, že nebude mít splatnost. Podobá se jakési dividendě z akcie. Tento typ dluhopisů by nahradil dluhopisy, jež drží ECB ve výši 27 miliard euro.

Půjčí si Řekové od Ruska?

Řecký premiér Tsipras má příští týden namířeno do Ruska. To se stále nabízí, že by zemi pomohlo a půjčilo peníze. Nicméně takovýto krok Řecka by byl pro evropské partnery úderem pod pás a pro Atény podle všeho exitem z eurozóny a možná i z Evropské unie. Tsipras chce v Moskvě jednat o možnostech levnějšího plynu. Navíc veřejně vyjadřuje nesouhlas se vzájemnými sankcemi, díky nimž nemůže Řecko exportovat ovoce do Ruska.

Finanční trhy s krachem Řecka částečně počítají

Strach z nejistoty projevují i samotní Řekové, kteří masivně vybírají vklady z bank. Vědí, že kdyby země odešla z eurozóny a přešla na drachmu, ta by byla vůči euru mnohem slabší. V takovémto případě se jim dražší eura budou hodit. Nedůvěru v Atény vyjadřují i finanční trhy, kde řecké dluhopisy s kratší dobou splatností nabízejí až o 10 procent vyšší výnos než ty, jež mají splatnost o 10 let později. Instrument s názvem Credit Default Swap (CDS), jímž se investoři zajišťují vůči platební neschopnosti protistrany, v tomto případě Řecka, nyní poukazuje na 60procentní šanci krachu země.

Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.