Trhy vstřebávají „úder“ od ECB

Během krize a prvních pokrizových let docházelo v USA k zajímavému jevu. Rozjel se program kvantitativního uvolňování, načež se vzápětí objevila řada úvah o tom, že QE nefunguje. Důkaz měl být jasný – výnosy vládních dluhopisů v reakci na QE neklesaly, ale převážně rostly. Na první pohled to byl logický závěr, ale nebylo tomu tak. Růst výnosů nebyl důkazem nefunkčnosti QE, ale naopak důkazem toho, že funguje. Lepší ekonomický výhled a vyšší očekávaná inflace měly prostě za následek pokles celkové poptávky po obligacích, pokles jejich cen a růst výnosů. Můžeme se ptát, jak mohlo QE fungovat, když výnosy ani neklesly. Přes efekt bohatství, přes růst peněžních agregátů, přes sebenaplňující se proroctví, přes nižší rizikové prémie, přes měnové války. Že je to téma na první pohled matoucí dokazují i dřívější prohlášení některých centrálních bankéřů, kteří hovořili o tom, že QE sníží (bezrizikové) výnosy a tím pomůže celé ekonomice.