Co v létě trápí ekonomiku, aneb jak vše se vším souvisí

Řeč není pouze o Řecku, které se již půl roku není schopné dohodnout s věřiteli na nových podmínkách úvěrové pomoci. Osudný termín, kdy by se rozhodlo o jeho další účasti v eurozóně, se neustále posouvá. Dostalo se do platební neschopnosti vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), zavedlo kapitálové kontroly (banky a burza jsou již dva týdny zavřeny), občané vyslovili v referendu jasné NE vůči požadavkům věřitelů a této hře stále není konce. Dalším klíčovým milníkem řecké ságy bude 20. červenec, kdy má země splatit 3,5 mld. euro Evropské centrální bance (ECB). Tyto finanční prostředky země nemá, proto jí zbývá jenom nová (již třetí) dohoda s věřiteli. V opačném případě bude kromě MMF insolventní i vůči ECB. V takovémto případě by mohl Mario Draghi definitivně odstřihnout Atény od likvidity.

Dalším tématem letošního léta je výprodej na čínském akciovém trhu, jež se za poslední 3 týdny propadl o 30 procent. V ohrožení je nejen čínská ekonomika (růst HDP), ale i nákaza, která se šíří na další trhy, primárně průmyslové komodity. Čína je jedním z největších světových spotřebitelů průmyslových komodit. Americká ropa WTI od svých květnových maxim klesla o 19 procent, měď ztratila 14 procent a železná ruda klesla až o 30 procent.

Jak na tyto události reagují reprezentanti bezpečného přístavu?

Cena zlata klesá. Důvodem je jeho dvojí charakteristika. Kromě role bezpečného přístavu slouží zlato i jako zabezpečení vůči inflaci. Ačkoliv cenová hladina ve vyspělých zemích na jaře mírně posílila, čímž dala centrálním bankám naději, že dělají svou práci dobře, aktuální vyhlídky pro růst cen se zhoršují. Opětovně nižší ceny komodit (zejména ropy) naznačují, že centrální banky nemají nad inflací definitivně vyhráno. A to je důvod, proč se cena zlata snižuje.

Jak reagují na aktuální dění ostatní představitelé bezpečných přístavů? Japonský jen, švýcarský frank? Frank je uměle oslabován centrální bankou (SNB) a japonský jen posiluje. Připisuje si zisky vůči americkému dolaru ve výši 3,2 procenta a vůči euru až ve výši 5 procent, a to i navzdory tomu, že japonská centrální banka podporuje svou ekonomiku pravidelnými měsíčními stimuly.

Čína je druhá největší ekonomika světa. Obavy o její další ekonomické zpomalení vedou k poklesu cen průmyslových komodit. Následně klesají inflační očekávání a výnosy z dluhopisů. Celkový strach ze slabé globální ekonomické aktivity se dále přelévá do světových akciových indexů (Nikkei, DAX, S&P 500). Grafy níže prokazují vzájemné propojení trhů.

Graf: Srovnání vývoje ceny ropy a čínského akciového indexu CSI 300

Graf: Srovnání vývoje německého akciového indexu DAX a zlata (čti jako očekávanou inflaci a globální růst)

Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.