Je Grexit nevyhnutelný? Aneb 4 mýty o (ne)udržitelnosti řeckého dluhu

Finance.cz

Na kapitálových trzích snad momentálně neexistuje žhavější téma než situace okolo splácení řeckého dluhu. Tento fenomén se po nedělním referendu, ve kterém se Řekové vyslovili proti návrhům svých věřitelů, stal ještě diskutovanějším a neustále přilévá další nervozitu zejména na evropské akciové trhy.

 

Nově zvolená řecká vláda nyní požaduje odpis dluhu ve výši až 50 %, což by při současném celkovém dluhu 317 mld. EUR činilo odepsání téměř 160 mld. EUR. Premiér Tsipras to komentoval tím, že toto je jediná cesta, jak by země mohla zůstat v systému jednotné měny a zároveň prosperovat. Je to ale skutečně pravda? Stejně jako každé široce sledované téma se i okolo Řecka šíří spousta polopravd a mýtů, na které se nyní blíže podíváme.

Mýtus č.1: Tak obří dluh nemohou Řekové nikdy splatit

Základní argument, který podepírá Tsiprasovu myšlenku o odpisu poloviny dluhu, je mylný. Stejně jako u všech typů závazků, je i splácení státního dluhu spíše otázka času, než samotných peněz. Řecko přitom již několikrát využilo možnosti prodloužit splatnost svých dluhů a v roce 2012 protlačilo historicky nejrozsáhlejší restrukturalizaci dluhu vůči soukromému sektoru. Aktuálně platný harmonogram splácení dluhu končí až v roce 2054 a jeho další prodloužení bylo, alespoň před nedělním referendem, velmi pravděpodobné. Řekové tak mohli dosáhnout dohody, kdy by museli v průměru ročně splácet mnohem nižší částku než aktuálně platných 8 mld. EUR.

Mýtus č.2: Věřitelé požadují po Řecích neúměrně vysoké úroky

Ani toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Řecká vláda si dokonce vyjednala několikanásobné snížení úrokových sazeb, přičemž nyní je jejich úroveň v poměru k HDP nižší než například ve Španělsku, Irsku či Portugalsku. Celkové náklady na obsluhu dluhu se v Řecku pohybují kolem 2,6 % ročního HDP země, kdežto v Portugalsku je to 5 % HDP, v Itálii 4,7 % HDP a ve Španělsku 3,3 % ročního výkonu ekonomiky.

Mýtus č.3: Řecko se bez odpuštění části dluhu nikdy nevzpamatuje

Stejně jako výše uvedené mýty je i tento nepravdivý. Pro nastartování udržitelného růstu by však bylo mnohem prospěšnější uvolnění fiskálních pravidel. Po Řecku je momentálně vyžadován přebytek primárního rozpočtu na úrovni 4,5 % HDP, přičemž této hodnoty může země dlouhodobě dosahovat pouze stěží. Podle kalkulací držitele Nobelovy ceny za ekonomii, Paula Krugmana, by však upuštění od tohoto požadavku pomohlo zvednout výdaje na podporu ekonomiky s výsledným efektem růstu HDP o 12 % při snížení nezaměstnanosti o 10 %.

Mýtus č.4: Řecko si za svůj dluhový problém může zcela samo

Při poskytování půjčky podstupují riziko jak věřitel, tak dlužník. I proto je dluhová propast, na jejímž dně se ocitla již spousta dlužníků, v drtivé většině zodpovědností obou stran. Tak jako soukromá banka nikdy nepůjčí nadměrně zadluženému podnikateli, tak neměli věřitelé nalévat peníze do bezedné řecké studny. Přitom jen 10 % z celkového objemu záchranných půjček poskytnutých Řecku doputovalo do reálné ekonomiky, zbylých 90 % bylo využito na bailout soukromých bank.

Autor příspěvku je analytikem společnosti Cyrrus

 
 
Sdílení a tisk
 
Komentář
 
 
 
 
Články Investujme.cz

Zobrazit další články
Články Studentskéfinance.cz

Zobrazit další články
Články Firemnífinance.cz

Zobrazit další články
Zajímavé štítky

Zobrazit další štítky
Zajímavá témata štítků

Zobrazit další témata štítků
Slovnik.finance.cz

Zobrazit další slova
Investice - zajímavé odkazy

Zobrazit další obsah
Firmy - zajímavé odkazy

Zobrazit další obsah
Student - zajímavé odkazy

Zobrazit další obsah
Poradna finance.cz

Zobrazit další dotazy