Příkladem může být také Rusko, které podle poslední zprávy navýšilo v červnu své zlaté rezervy o dalších 800.000 troyských uncí (OZ) nebo jinak řečeno o dalších 25 tun. Rusko se tedy dostalo se svou zásobou zlatých rezerv na šesté místo na světě. Celková hodnota devizových rezerv ve zlatě činí 13 %. Vývoj naznačuje, že i nadále bude zvyšovat svou zásobu ve fyzickém zlatě. Pokud se ruští oligarchové rozhodnou ve větší míře diverzifikovat své portfolio a investovat do zlata, mohla by cena zlata růst. Rusko totiž pohlíží na zlato jako na 100% záruku z hlediska právních a politických rizik.
Trh zlata zažívá pokračující útoky a manipulaci. Poslední velké zvýšení ruských rezerv ve zlatě se odehrálo velmi nepovšimnutě a sotva bylo nějak komentováno. Rusko přidalo v červnu ke svým rezervám dalších 800.000 (OZ) a předpokládá se, že tento nákup bude pokračovat i v nadcházejících měsících. Dnešní celková zásoba, kterou Rusko vlastní, činí cca 41.000.000 OZ, což je kolem 1.275 metrických tun zlata s hodnotou 48 miliard dolarů. Celkové ruské devizové rezervy činí 362 miliard dolarů a tedy alokace zlata představuje nyní 13 % z těchto rezerv. Na rozdíl od USA, které vlastní více než 8.400 metrických tun zlata a žádné devizové rezervy. Podíl zlata v devizových rezervách je mnohem nižší než v mnoha jiných zemích jako jsou USA, Itálie a Francie. To vše řadí Rusko v celosvětovém měřítku až na šesté místo za USA, Německo, Itálii, Francii a dokonce i Čínu, která minulý týden v pátek uveřejnila své navýšení zásob ve zlatě.
Podle Světové Rady pro zlato, Rusko v roce 2014 nakoupilo více než 173 metrických tun zlata. Diverzifikace zesílila po dubnu v průměru téměř o 20 tun za měsíc. Velká část byla nakoupena z vlastní výroby. V roce 2014 patřilo Rusko mezi tři největší těžařské země světa se svými 266,2 tunami, hned za Austrálií, na kterou ztrácelo jen šest tun a první Čínou. To znamená, že ruská centrální banka obecně spotřebovává veškerou ruskou výrobu zlata a muselo se také začít importovat. Rusko je země s velkým množstvím milionářů, miliardářů, vlivných a velmi bohatých oligarchů. Může se také stát, že se některý z těchto oligarchů rozhodne pro velkou investici. Poté může dojít k narušení křehké rovnováhy mezi nabídkou na trhu fyzického zlata, která bude mít za následek vyšší cenu.
Data naznačují, že i v průběhu loňské krize Rusko zůstalo při svých zlatých rezervách. V prosinci dosáhl rubl hodnoty 68,5 rublů za dolar, o šest týdnů dříve to bylo 43 rublů. V té době zasáhla centrální banka a prodala přes 2 miliardy dolarů ze svých měnových rezerv, aby rubl podpořila. Navzdory velikosti krize nebo možná také proto, ruská centrální banka neprodala žádné své zlato. Od počátku roku 2007 došlo k prodeji jen ve dvou příležitostech a to v roce 2012 a oba prodeje představovaly relativně malou část. Ekonomika se začala pod tlakem stabilizovat a v lednu a únoru nedošlo ze strany centrální banky k navýšení rezerv. Vzápětí vše kompenzovala v březnu druhým největším nákupem za téměř pět let. Je zřejmé, že Rusko klade velký strategický význam na své zlaté rezervy. Oba nejvyšší představitelé Ruska, prezident Putin a premiér Medveděv byli foceni při mnoha příležitostech, kdy drželi zlaté cihly a minci jako projev ekonomické stability a síly.
Úspěšné správcovství ruské ekonomiky za krize, navzdory sankcím vedlo dokonce mnohé investory oslovené v průzkumu agentury Bloomberg brát Rusko jako dobrý cíl pro své investice. Zatímco jeho zlaté rezervy nemusí být na stejné úrovní jako mají západní národy, je třeba brát v úvahu to, že ani ruský dluh není příliš velký. Jeho veřejný dluh k poměru HDP je nižší než 18 %, zatímco v USA je 101 % a ve Velké Británii 82 %, tedy mnoho evropských zemí má mnohem vyšší úroveň zadlužení. V případě nové globální dluhové krize a mezinárodní měnové krize, je Rusko méně "křehké" než mnoho dluhy obtěžkaných západních ekonomik. Investoři by měli moudře následovat příklad Ruska snížením dluhů a ukládání hodnot do fyzického zlata.
Autor komentáře: Jan Žák, Zlaťáky.cz



Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
