Proč je pokles ceny ropy najednou pro globální ekonomiku negativní?

08.03.2016 | , Finance.cz
INVESTICE


Zpráva od saúdského ministra pro ropu Ali bin Ibrahim Al-Naimi, který se nechal slyšet, že snižovat produkci ropy by měly země, které nedokážou generovat zisk z těžby při aktuálních cenách, zklamala všechny, kteří věřili, že převis nabídky ropy nad poptávkou se blíží ke konci.

Naimi těmito slovy jasně řekl, že Saúdská Arábie, největší světový producent černého zlata se nechystá snižovat objem těžby. Ten si v dohodě s Ruskem, Venezuelou, Katarem a Íránem zafixovala na úrovních z letošního ledna, které se blíží k dosavadním maximům. K této dohodě se však nechce přidat Írán, který by se vrátil tímto krokem zpět na úrovně z před uvolnění západních sankcí. I když světoví producenti učinili první kroky směrem ke zmražení úrovní produkce na vysokých lednových hodnotách, rovnováha na trhu s ropou je v nedohlednu, protože denní objem těžby je stále vysoký a bohužel zatím nic nenaznačuje jeho snížení.

Proč je pokles ceny ropy najednou špatný pro globální ekonomiku?

Ještě před finanční krizí byl růst cen průmyslových komodit špatnou zprávou pro globální ekonomiku a akciové trhy. Dnes je tomu přesně naopak. Cena ropy pozitivně koreluje s akciovými trhy a považuje se za barometr výkonnosti globální ekonomiky. Když klesá, padají ceny akcií a roste strach investorů o globální ekonomiku. Co se změnilo?

Těžařské společnosti mají problém splácet dluhy v prostředí nízkých cen komodit

Zásadní změna přišla po finanční krizi, která ve výsledku přinesla velké množství levných peněz (programy kvantitativního uvolňování, nízké úrokové sazby), které našly umístnění i v těžařském a energetickém průmyslu. 5000 největších veřejně obchodovaných společností z těchto odvětví naakumulovalo dluh ve výši 3,6 bilionu dolarů (USD), což je dvojnásobná výše ve srovnání s rokem 2008. Většina těchto peněz byla investována do nových vrtů, inovací a technologií. Tímto se rozšířila těžba z břidlic a produkce v USA se téměř zdvojnásobila ve srovnání s rokem 2008. S klesajícími cenami komodit se začínají objevovat finanční problémy se splácením závazků. Komoditní index CRB od společnosti Thomson Reuters od poloviny roku 2014 klesl o 50 procent (viz. graf níže), což se negativně projevuje na příjmové straně bilancí těžařských a energetických společností.

Ještě před finanční krizí stačil ke splacení kumulovaného dluhu 5000 největších těžařských a energetických firem jednoletý kumulovaný provozní zisk. Dnes v prostředí nižších cen komodit je potřeba k zaplacení vyšších dluhů získaných za levné peníze až 8letý provozní zisk (podíl čistého dluhu na zisku před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) = 8,3).

Zopakuje se finanční krize?

Na aktuální situaci už reagují ratingové agentury, které snížily pravděpodobnost schopnosti řádně splatit až 47 procent stávajícího dluhu. Přirozeně mezi věřiteli jsou i banky, které čelí situaci, v níž firmy nebudou schopny splatit své závazky, čímž utrpí finanční domy ztráty. Společnost Bloomberg odhaduje, že 1,5 bilionu dolarů ze stávajícího dluhu 3,6 biliónu USD je v bilancích bank, což odpovídá 1,5 procenta celkových aktiv veřejně obchodovaných bank na světě.

Toto číslo se na první pohled nezdá nijak signifikantní pro stabilitu bankovního sektoru.

Nicméně v roce 2007, kdy v USA vypukla hypoteční krize, tvořily špatné hypotéky jenom 1 procento celkových aktiv veřejně obchodovaných bank na světě. Potenciální hrozba pro globální ekonomika a strach investorů je proto opodstatněný.

Naštěstí se dluhy těžařského a energetického sektoru hezky nezabalily a neprodaly dále jako v době před hypoteční krizí. Z výše uvedených důvodu je ropa považována za barometr globálního ekonomického růstu a na její cenu citlivě reagují akciové indexy přes akcie bank a samotných zadlužených společností. Pokles ceny ropy je proto považován za negativní signál pro akciové indexy.

Srovnání vývoje indexu MSCI world index - index reprezentující světový akciový trh - (oranžově) a komoditního indexu od společnosti Thomson Reuters (fialově) 

Clipboard01_10

Zdroj: Reuters


BOSSA
Autorka příspěvku je analytičkou společnosti Bossa.
BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995. Řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INVESTICE



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.