Dnešní zasedání bankovní rady České národní banky nepřineslo žádné výrazné překvapení. Úrokové sazby zůstaly beze změny na faktické nule (0,05 %), současně ČNB zopakovala, že konec režimu oslabování koruny (27 CZK/EUR) neskončí dřív než v polovině příštího roku. Jako novou nejistotu, která může ovlivnit nastavení měnové politiky, centrální banka označila výsledek referenda ve Velké Británii o vystoupení z EU.
Vývoj reálné ekonomiky je zatím v mnoha ohledech lepší, než ČNB očekávala. Mírně rychlejší byl růst HDP v 1Q (3,0 % r/r), zrychlil i růst mezd (4,4 % r/r) a pokračoval pokles míry nezaměstnanosti. ČNB hodnotí vývoj jako protiinflační, hlavně kvůli utlumené inflaci v eurozóně. Přesto bankovní rada dospěla k názoru, že musí v prohlášení zopakovat, že je připravena znova oslabit korunu, pokud by vývoj mezd naznačoval pokles inflačního očekávání. Jinými slovy ČNB konečné uznává, že současná inflace je nízká kvůli vnějším nákladovým šokům (ropa, energie, potraviny) a není znakem podchlazené ekonomiky. Na druhou stranu se stále více zaměřuje na nominální růst mezd. Z pohledu centrální bankéřů je nominální růst mezd o méně než 4-5 % znakem slabého inflačního očekávání, a tedy vyjadřuje potřebu znova oslabit korunu.
Naopak v červnu bankovní rada podle guvernéra Singera vůbec nediskutovala záporné sazby. To potvrzuje očekávání, že všechny úvahy o záporných sazbách souvisí s nákladností obrany hranice 27 CZK/EUR. Vyšší intervence znamenaly opakované diskuze, naopak posun koruny o pár haléřů na 27,1, a tedy nulové intervence, vedou k tomu, že debata o záporných sazbách úplně utichne.
Nadále očekáváme, že ČNB současný režim – nulové sazby a intervenční hladina 27 CZK/EUR – udrží do roku 2017. Červnové zasedání bylo posledním dnem v bankovní radě ČNB pro guvernéra Miroslava Singera a Kamila Janáčka. Bude zajímavé, zda v srpnu s novým guvernérem (Jiří Rusnok) a 2 novými členy bankovní rady (Benda, Niedetzky) dojde i k nějaké změně v měnové politice ČNB.