Ve správě členů AKAT je přes 260 miliard

Oproti minulému čtvrtletí došlo k jeho navýšení o téměř jednu třetinu. Ke konci loňského roku měli členové ve správě 206 miliard Kč. Čísla jsou mírně zkreslená, neboť Komerční banka dle sdělení Martina Fuchse, člena představenstva AKAT vstoupila do reportingu teprve v letošním roce. Přesto, i bez výsledků Komerční banky, můžeme říci, že se majetek u členů zvýšil. V součtu z 206 miliard na 219 miliard, tedy o 13 miliard korun a za 3 měsíce.

A jak se změnil majetek u jednotlivých správců? ČSOB narostl o 5,5 miliardy, ING o více než 4 miliardy, Spořitelně o 200 miliónů a Credit Suisse o téměř miliardu. Pořadí členů se nezměnilo. Nebýt nového silného hráče z TOP 5 (již zmíněné Komerční banky), poměr sil by zůstal zachován a ze silné pětky by také nevypadl Conseq. (Celou zprávu o reportingu ke konci roku najdete zde).

Jelikož majetek největších klientů obchodníků s cennými papíry neustále roste (pojišťovny, penzijní fondy, korporace), lze v následujících letech podle Fuchse očekávat přiliv majetku do aktivní správy těchto společností. "Tento růst bude podpořen i zvýšeným zájmem ze strany municipalit a nadačních fondů, které čím dál častěji vyhledávají aktivní správu svého majetku u obchodníků s cennými papíry," vysvětluje Fuchs a pokračuje: "V následujících letech očekávám meziroční nárůst v asset managementu o více než 10 %."

Individuální obhospodařování klientského majetku, neboli asset management, je využíváno především ze strany institucionálních investorů (více než 163 miliard korun), mezi které patří zejména penzijní fondy, pojišťovny, výrobní podniky, municipality a neziskové organizace. Soukromí investoři (fyzické osoby) svěřili obchodníkům s cennými papíry více než 16 miliard korun. Nejrychleji rostoucí složkou je majetek investovaný do fondů kolektivního investování, které spravují obchodníci s cennými papíry – členové AKAT. Na konci 1. čtvrtletí dosáhl uvedený majetek 86 miliard korun.

Podle typu klientů je složení majetku ve správě následující:

To je posun oproti minulému období, kdy právnické osoby zabíraly 70 %, fondy 23 % a fyzické osoby 7%. Podíl fyzických osob se prakticky nezměnil, na úkor právnických osob se zvýšil podíl fondům kolektivního investování. to dokazuje oblibu fondů u nás.

Struktura klientských aktiv podle typu obhospodařovatelského mandátu odlišuje aktivní správu, kterou využívají hlavně fyzické a právnické osoby a správu pasivní, které naopak dávají přednos fondy kolektivního investování.

Aktivní správa spočívá v obhospodařování finančních prostředků na základě volné úvahy obchodníka, zatímco správa pasivní vyžaduje souhlas klienta s jednotlivými transakcemi. Je zřejmé, že fyzické osoby budou raději využívat služeb zkušených makléřů a prostředky jim svěří se vší důvěrou ve vyšší zhodnocení.

Kolektivní investování, které se v očích široké veřejnosti zužuje nesprávně do investování do podílových fondů, má zlaté roky teprve před sebou. Přesun miliard a stovek miliard korun z termínovaných vkladů, spořících účtů ale i obyčejných bankovních účtů můžeme očekávat také směrem ke společnostem z AKAT. V nejbližší době by se mohlo jednat o uvolnění režimu pro zatím "spící" fondy nemovitostní, kde novela zákona o kolektivním investování pravděpodobně přinese uvolnění dolní minimální investiční hranice. Tím se nemovitostní fondy otevřou široké investorské veřejnosti. Pokud nám tedy zákonodárný sbor neudělá s navrhovanou novelou něco nečekaného.