Certifikáty si říkají o pozornost investorů

Zajímavé investiční možnosti se posledních několik let otvírají domácím investorům. Vedle možnosti investování např. do komodit (zlato, ropa, kakao,...) nebo ještě méně tradičních nástrojů jako je např. víno nebo umělecké předměty jsou to z klasických nástrojů kapitálového trhu certifikáty.

Náš portál se jako jediný pravidelně problematice certifikátů věnuje a už v roce 2003 otevřel podsekci Certifikáty v sekci Kapitálové trhy a minulý rok začal ve spolupráci s brokerjetem České spořitelny zveřejňovat osvětový seriál právě na téma certifikátů.

Úzce také spolupracujeme s ZertifikateJournalem, leaderem na trhu informací o certifikátech v Česku. ZertifikateJournal vydal ve spolupráci s regulátorem trhu Komisí pro cenné papíry zajímavou publikaci s názvem Investiční certifikáty (stáhnout si ji můžete zde). Nejen o této publikaci a nejen o angažovanosti Komise při osvětové činnosti na poli nových, moderních a relativně složitých instrumentů jsme si povídali se spoluautorem publikace Davidem Rozumkem, ředitelem odboru poskytovatelů investičních služeb Komise pro cenné papíry.

Pane Rozumku, jak přistupuje Komise k regulaci obchodů s investičními nástroji typu certifikáty?
Komise má k těmto nástrojům stejný přístup jako ke všem jiným. To znamená, že při své dohledové činnosti sleduje své základní cíle, kterými jsou především rozvoj kapitálového trhu, ochrana investorů a osvěta.

...a právě posledně jmenovaný cíl zřejmě vedl ke spolupráci na nové publikaci.
Ano. Pro zdravý rozvoj kapitálových trhů je nezbytná dobrá informovanost investorů. Jen znalý investor může dobře využít široké nabídky investičních nástrojů, se kterými se na kapitálovém trhu obchoduje. Pouze investor, který si je vědom všech rizik investování, na kapitálovém trhu setrvá a jeho přítomnost bude přínosem pro všechny jeho účastníky.

Vraťme se zpátky k první otázce: co to tedy přesně znamená, že přistupujete k těmto nástrojům jako ke všem jiným.
To znamená, že se na transakce s nimi aplikují stejné povinnosti jako na všechny ostatní nástroje. Tyto povinnosti se vztahují především na emitenty a na obchodníky s cennými papíry. U emitentů je to hlavně povinnost připravit prospekt, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. V případě obchodníků s cennými papíry jde především o povinnost odborné péče.

Lze předpokládat, že z těchto povinností by měl mít prospěch především investor.
Ano, prospekt bych přiblížil jako určitou informační brožuru pro investora, který má zájem o pořízení určitého nástroje. Doví se zde všechny významné skutečnosti o nástroji samotném i o jeho emitentovi. Investor většinou využívá k obchodům s investičními nástroji obchodníků s cennými papíry. I ti mají, jak už jsem řekl, určité povinnosti. Je to především povinnost odborné péče. Obchodník zde vychází z pravidla know-your-customer – tedy poznej svého zákazníka. Rozumí se tím, v tomto kontextu, hlavně po stránce jeho znalostí a zkušeností s investováním. Měl by se také zajímat o jeho záměry a finanční situaci.

Tyto informace jsou nezbytné zejména pro poskytování poradenství nebo asset managementu. Ale co obchodování, kdy se investor rozhoduje sám?
I tehdy. Předpisy poskytují zákazníkům v tomto směru cosi jako záchrannou síť. Od obchodníka se v tomto případě neočekává, že by zákazníkovi doporučoval konkrétní produkt. Jako profesionál má však, v příslušné situaci, povinnost zdvihnout prst a zákazníka upozornit na to, že jim zvolená investice pro něj není vhodná. Vychází přitom z investičního profilu zákazníka – na začátku vztahu obvykle utvořeného dle investičního dotazníku.

Právě. A co když zákazník uvede obchodníkovi nepravdivé informace?
S tím samozřejmě obchodník nic nenadělá – to jde k tíži zákazníka. Každopádně by každý zákazník měl být poučen o tom, jaké následky to pro něj může mít. Stejně tak by měl být upozorněn na rizika spojená s určitou službou a daným nástrojem. Abych se ale vrátil k pravidlu know-your-customer – investiční dotazník poskytuje obchodníkovi pouze určitou úvodní informaci o zákazníkovi. Svého zákazníka, ale především poznává v průběhu poskytování určité investiční služby.

Může se zákazník příslušné péče vzdát?
Ne, ale samozřejmě se může rozhodnout názor obchodníka ve svém rozhodování nezohlednit. Obchodník se musí řídit přáním zákazníka. Své povinnosti tedy může považovat za splněné, jakmile zákazníka na nevhodnost pokynu prokazatelně upozorní.

Jak se díváte na to, že mnoho emitentů nazývá své produkty jinak, i když se konstrukcí jedná o identický produkt?
To je věc, která určitě nepřispívá k transparentnosti těchto produktů v očích investorů. Komise v tomto může působit jen nepřímo (preventivně) v rámci osvětové činnosti. Hlavní úlohu by tady měla hrát především odborná veřejnost podílející se na tvorbě jasné terminologie, respektive analýzách jednotlivých produktů. Jejím názorům dávají prostor především periodika jako je váš ZertifikateJournal. Je zřejmé, že na čitelnosti jednotlivých produktů mají zájem také profesní organizace.

Má v tomto směru nějaké ambice právě vydaná publikace?
Určitě ano. Jejím cílem je zpřehlednění trhu s certifikáty pro investory. Vychází přitom z členění, které je akceptováno na burzách ve Frankfurtu a Stuttgartu. Při tvorbě publikace byly do diskuse zahrnuty i profesní organizace.

Co je hlavním kritériem pro členění těchto produktů?
Zcela jasným dělítkem je existence pákového efektu u jednotlivých nástrojů. Ty s pákovým efektem - tzv. knockout prodkukty - lze doporučit jen agresivním investorům. Jejich přiřazování k certifikátům není na místě a může vést k mylným očekáváním ze strany investorů.

Komise o řadě nástrojů říká, že splňují zákonnou definici derivátů. Nemáte obavy, že tento postoj může bránit rozvoji obchodování s certifikáty na českém trhu? Těch, kteří mají licenci na deriváty není mnoho.
Tyto obavy nesdílím. Celá řada nástrojů patří mezi investiční cenné papíry. Je zde samozřejmě početná skupina produktů, které derivátovou složku mají. Pro většinu obchodníků však není problém získat potřebné povolení. Je samozřejmě politikou Komise podporovat rozvoj všech segmentů kapitálového trhu – o podpoře rozvoje trhu s certifikáty svědčí mimo jiné i právě vydaná publikace.

Děkujeme za rozhovor.

Ing. David Rozumek, ředitel odboru poskytovatelů investičních služeb Komise pro cenné papíry, člen expertní skupiny CESR pro zprostředkovatele.