...2005, proto by dopad na tržní cenu akcií ČEZ měl být nyní neutrální.
Připomeňme, že ČEZu se již nepodařilo zopakovat postup, kterým uspěl v koupi bulharských distribučních společností a skončil na druhém a třetím místě v obou tendrech, kterých se v Bulharsku účastnil jednalo se o privatizaci zmíněných uhelných elektráren Varna a Russe.
V obou případech zvítězila již zmíněná ruská společnost UES. Ta nabídla za elektrárnu Varna 389,7 mil EUR a zdá se, že nabídka byla dosti přeplacená, neboť ČEZ, konkurenční italský Enel a řecký PPC (Public Power Corp ) ocenily koupi po řadě na 192,1, 150,9 a 130,6 mil EUR.
V případě elektrárny Rusee byl odstup mnohem těsnější. ČEZ byl se svou nabídkou 95,6 mil EUR třetí za Enelem, 118,9 mil EUR, a vítěznou UES 119,9 mil EUR.
Oproti těmto číslům, která pocházejí z konce dubna 2005, uvádí dnešní informace kupní cenu za elektrárnu ve Varně 578,8 mil EUR (cca 17,2 mld Kč).
Obchod s UES uvázl na mrtvém bodě kvůli podmínkám kupní smlouvy a nařízení regulátora. Antimonopolní úřad vydal stanovisko, v němž Rusům zakázal ovládnout obě elektrárny najednou. UES si proto zvolil elektrárnu ve Varně. Ta je druhou největší tepelnou elektrárnou v Bulharsku a má výkon 1260 megawattů.
Komplikace při privatizaci bulharských tepelných zdrojů se ukázaly už v červnu, kdy odstupující vláda (bývalého krále Simeona Sakskoburggotského) zrušila prodej třetí elektrárny Bobov Dol, za niž řecká PPC nabízela 105 mil EUR.
Uzavřením předběžné dohody mezi UES a bulharskou vládou se uzavírá kauza „Varna“ „Russe“ zůstává otevřeným případem. ČEZ je zde na 3.místě a šance na získání podílu jsou asi malé. Skoro by pro ČEZ bylo lepší, kdyby bulharská vlůáda privatizaci Russe zrušila a vyhlásila tendr nový nejedná se vůbec o nepravděpodobnou možnost.
(Zdroj:Reuters, Měsíční report BHS 05_04 ČTK)