Janeček: Objem našich obchodů je 233 krát větší než rozpočet ČR

Pane Janečku, setkáváme se krátce po tiskové konferenci, kde jste oznámili, že se RSJ stala členem londýnské derivátové burzy. Jaké burzy a co to pro společnost RSJ znamená.
RSJ Invest se stala členem Londýnské derivátové burzy Euronext.liffe. LIFFE (London International Finantial Futures and Options Exchange) patří mezi největší derivátové burzy na světě. Členství na Euronext.liffe představuje pro naši společnost významný milník jak z hlediska prestiže RSJ na světových finančních trzích, tak z hlediska celkové efektivity našeho obchodování.

Zdá se, že jste na členství patřičně pyšní. Proč tak „malá“ firma navíc vlastněná několika fyzickými osobami o členství usilovala?
Hlavních důvod pro naše členství jsou objemy obchodů. RSJ tvoří přes 2,5% objemu celé burzy Euronext.liffe. S takovýmito objemy je výhodné mít i za cenu jistých nákladů přímý přístup na obchodní systém burzy, protože se tím minimalizuje latence elektronického připojení. Druhým důvodem pro členství je snížení poplatků za zobchodovaný lot.

RSJ malou firmou skutečně není. Je pro mě těžké pochopit, že tvoříte 2,5% objemu burzy Euronext. Jak je to možné? Vždyť zde jsou obrovské banky a jiné finanční instituce.
Hlavní aktivum a konkurenční výhoda týmu RSJ Invest spočívá v hlubokých teoretických znalostech matematiky, konkrétně stochastické analýzy a matematického modelování. Vědecké teoretické znalosti jsou sice vzácné, ale pochopitelně nejsou naprosto ojedinělé. Co lze ovšem považovat za unikátní pro RSJ Invest je to, že tým společnosti je schopen aplikovat teorii a vědu do praktického businessu. Tato schopnost je nutně výjimečná, protože odborníci, kteří zmíněné znalosti mají a jsou tedy potenciálně schopni dosáhnout příslušných výsledků, se až na výjimky nezabývají businessem na finančních trzích, nýbrž většinou vědeckým výzkumem a přednáší na světových univerzitách. Jsem přesvědčen, že právě schopnost aplikovat vědecký přístup do praxe nám umožnilo se úspěšně uplatnit na těch nejvíce konkurenčních finančních trzích světa.

Obrovský objem obchodů RSJ Invest souvisí s činností tvůrce trhu na trhu futures kontraktů, kdy v horizontu sekund provádíme obchody na obě strany trhu, nákup i prodej. Právě schopnost vyhodnocovat výhodnost těchto obchodů, které samozřejmě provádí automaticky počítač, souvisí se složitým matematickým modelováním.

Jaké byly začátky podnikání. Proč derivátové burzy? Jak jste se na ně dostali?
V roce 1995 jsem během studií na matematicko fyzikální fakultě UK inicioval založení RSJ Invest. Motivace pro založení obchodníka s cennými papíry byl můj zájem o obchodování s akciemi na nově vzniklém kapitálovém trhu v ČR po kuponové privatizaci. V roce 2000 se firma spojila s několika dalšími  klíčovými lidmi a nastal výrazný růst našeho podnikání.

V roce 2002 získává RSJ Invest derivátovou licenci a začíná se orientovat na zahraniční derivátové burzy. Jedním z důvodu zájmu o derivátové burzy je jejich velká likvidita. V roce 2003 byla RSJ Invest registrována jako oficiální poskytovatel likvidity (STIR liquidity provider) na jedné z nejvýznamějších světových derivátových burz Euronext.liffe. V prosinci 2004 RSJ Invest zvítězila v tendru a stala se oficiálním tvůrcem trhu (Designated Market Maker) na Euronext.liffe.

Co znamená, technicky vzato, být tvůrcem trhu na derivátové burze? Má to výhody a jaká jsou s tímto spojená rizika?
Funkce tvůrce trhu znamená, že daný subjekt musí být většinu času přítomen na trhu na straně nabídky i poptávky, přičemž rozdíl mezi jím kotovanou cenou nabídky a poptávky je obvykle limitován. Tato činnost je velmi významná pro burzu, protože se tím zvyšuje likvidita a atraktivnost trhu. Hlavní výhody pro nás spočívají v tom, že burza za tuto činnost platí a zároveň od burzy máme nižší obchodní poplatky.

Rizika spojená s touto činností jsou významná. Při simultánní kotaci kontraktů s různými expiracemi a také kotaci tzv. „strategií“, tj. kotací různých kombinací těchto kontraktů (např. spreads, packs, bundles) jsme vystaveni riziku, že ve stejný okamžik proběhnou simultánní obchody na jedné straně trhu a naše pozice se tímto může dostat do velkého rizika. Správné řízení rizika opět souvisí s aplikovaním stochastické analýzy a matematického modelování.

Prozraďte nám pár zajímavých čísel. Jakých objemů obchodů dosahujete. Dají se tato čísla porovnat např. s tuzemskými akciovými obchodníky?
Jak již bylo řečeno, RSJ tvoří přes 2,5% objemu celé burzy Euronext.liffe. V absolutních číslech se jedná o objem přibližně 700.000 lotů (kontraktů) měsíčně. Nejvíce obchodujeme futures kontrakty na úrokovou míru Eura (Euribor) s nominální hodnotou 1 mil. euro a futures kontrakty na úrokovou míru anglické libry s nominální hodnotou 500 tis. liber. Vyjádřeno v nominální hodnotě, objemy obchodů RSJ Invest dosahují 211 biliónů Kč ročně, což je přibližně 233 násobek rozpočtu ČR. Toto číslo je srovnatelné s  objemem všech tuzemských obchodníků a bank na českém trhu sečteném dohromady.

Pojďme ale zpět k podstatě derivátových burz. Jaký je vlastně jejich význam?
Význam derivátových burz narůstá s globalizací a existencí světového obchodu. Zásadní funkce derivátových trhů spočívá v možnosti zajišťování rizik, případně rozložení velkých rizik mezi mnoho subjektů. Tato schopnost umožňuje realizaci dalších kvalitních a přínosných projektů, které by bez existence derivátových trhů nebyly možné, protože žádný subjekt by nebyl schopen nebo ochoten nést případná vysoká rizika. Díky zajištění ať již směnného kurzu pro exportéry a importéry, nebo rizika změn úrokových sazeb pro výrobní podniky, nebo např. zajištění proti nepřízni počasí pro farmáře, je možné se velké části podnikatelských rizik vyhnout s soustředit se pouze na konkrétní odborný problém.

Vysvětlete prosím našim čtenářům jak futures, opce a forwardy fungují.
Zajišťování rizik se provádí obchodováním futures a opcí na derivátových burzách, nebo forwardů a opcí s bankami (s bankami se jedná o tzv. over-the-counter trh.) Kontrakty futures i forward fungují jako dohoda o budoucí ceně podkladového aktiva. Např. zakoupení 1 futures kontraktu na úrokovou míru Eura (tzv. Euribor) s expirací 6 měsíců znamená, že se zavazuji k tomu, že za 6 měsíců poskytnu 3-měsíční půjčku s daným úrokem (100 minus cena kontraktu) v hodnotě 1 mil. Euro. Každý den se účastníkům tohoto kontraktu, tedy této dohody, připisuje zisk nebo ztráta v závislosti na změně aktuálního odhadu budoucích úrokových sazeb. Procesu připisování aktuálních zisků a ztrát se říká mark-to-market. Nákup nebo prodej futures kontraktu s expirací 6 měsíců lze také chápat jako uzavření sázky o tom, jak velký bude příslušný úroku za 6 měsíců.

Forwardový kontakt funguje podobně jako futures s tím rozdílem, že dohoda se uzavírá přímo s bankou a příslušné ztráty nebo zisky se vypořádají až v okamžiku expirace, tj. v našem případě se celkový zisk nebo ztráta připíše na bankovní účet až za 6 měsíců. Opční kontrakty fungují tak, že pouze jedna strana (držitel opce) má právo danou dohodu vyžadovat, pokud je to pro držitele výhodné. Za to ovšem musí platit opční prémii.

Obchodování forwardových kontraktů nebo opcí s bankami je neporovnatelně nákladnější než obchodování futures kontraktů nebo opcí přímo na derivátové burze.

Kdo jsou tedy vaši zákazníci? Drobní investoři to jistě nebudou.
RSJ Invest v současné době již neprovádí brokerskou činnost (zprostředkování obchodů), pouze správu aktiv. Většina námi spravovaných aktiv pochází od několika zahraničních investorů.

V jednom z předchozích rozhovorů jste tvrdil, že bez kapitálových trhů by dnešní vysoká prosperita a vysoká míra akcelerace nejen vědeckého vývoje ale samotné ekonomiky nebyla možná. Jak jste to myslel?
Existují významné milníky v historii lidstva, mezi něž patří například vynález kola, elektřiny, nebo vznik Internetu a informační revoluce. Troufám si s plným vědomím do podobné významné množiny zařadit i vznik kapitálového trhu. Kapitálový trh umožnil koncentraci prostředků (emise akcií, obligací) a potažmo umožnil nevídaný růst ekonomiky. Stačí porovnat, jaké prosperity se podařilo dosáhnout za posledních 150 let oproti předchozím tisíciletím. Bez kapitálového trhu by efektivní koncentrace a tudíž podobná prosperita byla nedosažitelná.

Vždyť na kapitálových trzích fungují spekulanti. Trhy jsou spojené nádoby. Speciálně v případě derivátových obchodů se dá říct, že jedni vydělávají a druhým zůstávají oči pro pláč. Jaký je váš pohled právě na burzovní spekulanty a jak v tomto funguje derivátová burza a její tvůrci trhu?
Existence spekulata je podstatná z toho důvodu, aby finanční trhy, ať už kapitálové nebo derivátové, mohly dobře fungovat. Důležité je nacházet správnou tržní cenu dané akcie nebo derivátového kontraktu. Spekulant je samozřejmě motivován svým vlastním ziskem, nicméně pokud svou činnost provádí správně, pomáhá poptávkou a nabídkou nacházet tu správnou rovnovážnou a tedy ekonomicky nejefektivnější cenu. Spekulant dále poskytuje trhu likviditu a často je ochoten za úplatu přebírat část rizik.

V tomto kontextu mohu zdůraznit, že je naprosto falešná myšlenka, že obecně finanční trhy nebo konkrétně derivátový trh je vlastně zbytečná hra s nulovým součtem, kdy jedni vydělávají a druhým zbývají oči pro pláč. Ve skutečnosti je tomu tak, že obě strany mohou dlouhodobě vydělávat! Spekulant na jedné straně vydělá racionálním obchodováním, ovšem na druhé straně vydělává i podnikatelský subjekt, který si zajistí svá finanční rizika a za to je ochoten platit. Čím více je na trhu spekulantů, tím větší je konkurence, efektivnější a likvidnější finanční trh, a tím levnější je zajištění. Pokud nějaký spekulant na trhu systematicky prodělává, znamená to, že jeho strategie je neefektivní a tedy i jeho přínos pro nalezení efektivní tržní ceny je nulový. Je tedy v pořádku, že daný subjekt je donucen z trhu odejít.

Pojďme ještě závěrem k RSJ. Jaké jsou vaše plány do budoucna? Jaká je další meta pro vás?
Plánujeme rozšiřování a použití svých obchodních modelů pro obchodování i dalších komodit. Nyní začínáme obchodovat úrokových futures na americký dolar (tzv. Eurodollar futures), které se obchodují na chicagské derivátové burze Chicago Mercantile Exchange (CME).  V dalších krocích plánujeme obchodování futures na obligace na derivátové burze Eurex. Dá se říct, že další meta je pro nás být významým obchodníkem na všech významných derivátových burzách na světě.

S našimi plány souvisí to, že RSJ Invest průběžně hledá ty nejlepší mozky na českých vysokých školách. Rádi se také podílíme na sponzoringu některých vědeckých konferencí na Matematicko-fyzikální fakultě UK.

Také se proslýchá, že byste možná vstoupili na Burzu do Prahy. Je to reálné? Kdy?
RSJ Invest výhledově zvažuje vstup na Burzu CP Praha, čímž by se společnost zařadila mezi největší obchodníky na SPADu. Jednou z hlavních motivací případného vstupu na BCPP je fakt, že RSJ Invest je česká firma se sídlem v Praze. Pokud naše analýzy ukážou, že vstup na BCPP je atraktivní, můžeme tak učinit jakmile se uvolní část analytických kapacit. To bohužel s největší pravděpodobností nelze očekávat dříve než v roce 2007.

A nebude již pozdě? Nemá BCPP zlaté roky za sebou? Můžou se opakovat roční růsty v desítkách procent?
Hlubší analýzy očekávané budoucnosti BCPP Praha jsme zatím nedělali. Dovedu si ovšem představit, že BCPP může dlouhodobě prosperovat jako regionální burza vedle několika světových center.

Co se týče růstu akcií o desítky procent ročně, podobné hodnoty nelze samozřejmě dlouhodobě a opakovaně očekávat. Vedle ziskových období budou jistě existovat ztrátová období. Historické analýzy světových kapitálových trhů dokazují, že tzv. dodatečný výnos (excess return) akcie, což je výnos nad řekněme bezrizikovou úrokovou míru státu, je určitě nižší než 10% ročně. Někteří teoretičtí ekonomové se domnívají, že historická měření jsou z různých důvodů nadhodnocená a dlouhodobý dodatečný výnos je méně než 5%.

Prosperitu jakékoliv burzy nelze podmiňovat růstem o „desítky procent“. O významu kapitálových trhů a světových burz jsme mluvili. Co se týče BCPP, její budoucí prosperita závisí na atraktivnosti regionální burzy pro investory v soutěži se světovými finančními trhy.

Jaký je váš názor na možnost centrální středoevropské burzy? Tato myšlenka byla kdysi hodně aktuální, nyní se na ní ale zapomnělo...
Nepovažuji se za experta na akciové trhy, nicméně se domnívám, že možnost centrální středoevropské burzy není příliš reálná např. z politických důvodů. Připadá mi dále, že model existence několika světových finančních center a menších regionálních burz může již být dostatečně funkční, bez existence středně velkých subjektů.

Děkuji za rozhovor.
Pavel Nesejt, Finance.cz

Mgr. KAREL JANEČEK, MBA, Ph.D. (1973), vedoucí analytického oddělení a manažer rizik. Absolvent postgraduálního studia a přednášková činnost na prestižní Carnegie Mellon University v Pittsburghu (Ph.D. v oboru "Mathematical Finance"). Absolvent Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, obor pravděpodobnost (cena za nejlepší diplomovou práci v roce 1998 na téma "Analýza cenných papírů"). Absolvent Bradley University v USA (MBA z finančnictví). Vlastní publikační činnost v přestižních světových časopisech ("Asymptotic Analysis for Optimal Investment and Consumption with Transaction costs", Finance and Stochastics (8), 2004). V roce 1995 inicioval založení společnosti RSJ Invest a v současné době je jejím významným akcionářem. Držitel makléřské licence od roku 1995. Mimo jiné rovněž autor populárního počítačového programu, který umožňuje profesionálním hráčům simulovat karetní hru Black Jack a optimalizovat herní strategii (zakládající člen odborné skupiny Black Jack Masters). V současné době přednáší na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.