BHS: Cena plynu se nemusí zvýšit jen na Ukrajině, francouzský zájem o jadernou energii a budoucnost českého uhlí

06.01.2006 | , BH Securities
INVESTICE


Paralelně s kauzou Rusko–Ukrajina o cenách plynu, informovalo o požadavcích Ruska na zvýšení cen plynu i Bulharsko. Jednání nejsou zdaleka tak...

...ultimativní jako v případě Ukrajiny a ani neprobíhají na prezidentské úrovni. Navíc současné informace jsou zatím velmi rozporuplné a jejich obsahem je rozdílný názor na definici a způsob stanovení cen plynu ve smlouvách (smlouvy z roku 1998) a z toho plynoucí zvýšení, či zachování ceny plynu viděné buď bulharským ministrem hospodářství a energetiky Rumenem Ovcharovem nebo ruským velvyslancem v Sofii Anatolijem Potapovem, Žádná čísla zatím nepadla. Zajímavostí pak je, že samotný Gazprom zvýšení cen odmítl.
Buď jak buď ruskoukrajinský střet o ceny plynu opět upozornil na vzácnost energetických zdrojů a jejich omezenou dostupnost. Proto např. (ve výše zmíněném konkrétním případě) Bulharsko požádalo EU o urychlení výstavby plynovodu Nabucco ke Kaspickému moři.
Rostoucí cena energetických zdrojů obrací pak stále více pozornost k tradičním zdrojům v té které zemi. Tak by se asi dalo označit například prohlášení francouzského prezidenta Jacquea Chiraca o záměru Francie uvést do provozu jaderný reaktor 4. generace do roku 2020 (i s možnou spoluúčastí zahraničních partnerů. „Spotřeba ropy musí být omezena na dopravu a chemii”, řekl prezident a „do dvaceti let nesmějí dráhy a metro spotřebovat ani kapku ropy“, čímž podtrhl význam využití elektrické energie právě z těchto jaderných zdrojů. Velmi ambiciózní jsou pak cíle v oblasti využití jaderné fúze.

Na domácí půdě to vše může znamenat, že přes popularitu a nesporné výhody plynu jako primárního zdroje energie, se pozornost bude obracet zpět k domácím zdrojům a tím je hnědé uhlí, eventuálně k jaderné energii. Přes veškerý respekt ke krajině a lidem žijícím nad uhelnými pánvemi povedou asi ekonomické podmínky k tomu, že bude stát za to najít férové řešení, jež by umožnilo těžební limity dále rozšířit a při tom maximálně zohlednit potřebu krajiny i obyvatel regionu, protože se toto řešení zaplatí z cen energie.
Tuto úvahu lze vést dále a konstatovat, že to co by platilo pro hnědé uhlí v energetice, může platit pro černé uhlí jako surovinu v chemickém průmyslu při vysoké hladině cen ropy, což může být zajímavé nejen pro ostravsko, ale možná i pro jiné lokality, např. kladensko a slánsko. To je však třeba zkalkulovat a posoudit odborníky z oboru.

Články ze sekce: INVESTICE