V době historicky nízkých úrokových sazeb a tím i nízkých výnosů bezpečných státních dluhopisů hledají konzervativní investoři investiční strategii, která příliš nezvýší jejich riziko a přinese vyšší zisk. Jednou z možností je investovat do dluhopisů zemí střední a východní Evropy. Cílem investora je samozřejmě dosáhnout vyššího výnosu, než jakého je možno dosáhnout na domácím trhu. Při posuzování relativní atraktivity investice do zahraničního cenného papíru si musí investor položit tři základní otázky:
-
Jak se bude vyvíjet výnos zahraničního dluhopisu v budoucnu?
-
Jaké je riziko, že emitent dluhopisu nebude schopen splácet úroky a jistinu?
-
Jak se bude vyvíjet měna, ve které je dluhopis emitován vzhledem k jeho základní měně resp. výše kompenzace za měnové riziko?
Pojďme společně hledat odpovědi na tyto tři otázky.
Výnosy dluhopisů v čase se mění a tím se mění i jejich cena. Investiční strategie zaměřená na nákup a prodej dluhopisů v průběhu jejich života je typická pro většinu podílových fondů. Je riskantnější tím, že dopředu neznám výsledek investice. Jsou s ní rovněž spojené poplatky za správu a prodej, které se větším investorům zdají příliš vysoké. V našem případě se vydejme jednodušší a levnější cestou. Touto alternativou je přímý nákup dluhopisu, jehož splatnost se kryje s investičním horizontem. V takovém případě investor zná dopředu výnos, kterého dosáhne pokud vytrvá do splatnosti a emitent nezbankrotuje. V tabulce je uvedeno srovnání výnosů do splatnosti vládních dluhopisů v našem regionu pro 5-letý horizont.
Roční výnos do splatnosti 5-letého státního dluhopisu v lokální měně a nadvýnos nad českým státním dluhopisem | ||
---|---|---|
Česká republika | 2,90% | |
Německo | 3,01% | 0,11% |
Slovensko | 3,30% | 0,40% |
Polsko | 4,75% | 1,85% |
Maďarsko | 6,30% | 3,40% |
V otázce rizika nesplacení dluhopisu emitentem je nejpraktičtějším a nejjednodušším vodítkem tzv rating. Ratingové agentury sledují u vládních dluhopisů zejména vývoj státního rozpočtu a veřejného dluhu. Důležitý je celkový vývoj ekonomiky, politická situace a profesionalita institucí, které dluh spravují. Na základě posouzení všech relevantních faktorů je zemi přidělena úroveň ratingu. Země střední Evropy vesměs diponují ratingem A (viz tabulka nebo tato stránka) a nejsou tedy významější rozdíly v jejich kredibilitě. Úroveň ratingu se v čase mění, aktuální jsou nyní úvahy o snížení ratingu Maďarska vzhledem k výši deficitu státního rozpočtu a obchodnímu deficitu.
Rating státních dluhopisů v lokální měně od společnosti S&P | |
---|---|
Česká republika | A |
Německo | AAA |
Slovensko | A |
Polsko | A- |
Maďarsko | A- |
Otázkou, která bude mít v našem investičním případě největší vliv na dosažený korunový výnos, je vývoj měny dluhopisu vůči základní měně investora, tj.zpravidla české koruně. Jedním fakrorem je nadvýnos, který nám cizoměnový dluhopis přinese. Např. polský pětiletý dluhopis vynese za rok o 1,85% více než český. Zjednodušeně prostým součtem tak vyděláme za 5 let o 9,25% více. Jinými slovy, polský zlotý může během 5 let oslabit až o 9,25% proti koruně, abychom realizovali minimálně stejný výnos jako při investici do domácího dluhopisu. Odhadovat měnový vývoj v 5-letém horizontu je poměrně složité. Jde tu o budoucí tempo růstu ekonomiky, vývoj platební bilance a atraktivitu země pro zahraniční přímé i portfoliové investory. Je rozumné očekávat, že se země našeho regionu budou vyvíjet obdobně. Důležitější jsou střednědobé tendence než krátkodobé výkyvy.
Slovenská cesta ekonomických reforem je nejambicióznější a slovenská koruna má předpoklady posilovat oproti ostatním měnám v regionu tj. i české koruně. V její prospěch hovoří příliv zahraničního kapitálu a lepšící se stav státních financí. Relativně nižší úroveň HDP dává Slovensku předpoklady pro rychlejší ekonomickou konvergenci k eurozóně než má ČR. Centrální banka má snahu držet nízkou inflaci a nepříčí se jí trendové posilování slovenské koruny. Rizikem pro Slovensko by byl agresivnější nástup populistických stran v politice. Obecně se dá očekávat, že investice do slovenského dluhopisu přinese v 3 až 5-tiletém horizontu mírně vyší zisk než korunové dluhopisy.
Polsko má společně se Slovenskem výhodu nižších nákladů na pracovní sílu a relativně horší startovací úrovně. Přes posílení měny v posledních dvou letech se bilance zahraničního obchodu trendově lepší. Úrokový diferenciál je vyšší než na Slovensku a spolu s velikostí domácího dluhopisového trhu představuje atraktivní mix pro zahraniční portfoliové investory. "Věříme, že konzervativní vítěz posledních parlamentních voleb bude spolupracovat více s liberály než s krajními populisty. Díky pozitivnímu střednědobému výhledu na polský zlotý a atraktivnímu úrokovému diferenciálu přinese, dle mého názoru, investice do polského dluhopisu vyší zisk než korunové dluhopisy," prozradil nám Martin Kujal ze společnosti Atlantik - Kilcullen Asset Management.
Maďarská ekonomika se vyvýjí nejméně příznivě v regionu. Minulé chyby v rozpočtové politice se zatím nedaří napravit. Země tak nesměřuje k plnění kritérií Evropské komise pro přistoupení k euru. Rovněž obchodní bilance se nelepší. Přes příznivý vývoj inflace tak centrální banka musí udržovat vysoké úrokové sazby a de facto tak brzdit ekonomický růst. Při zhoršení sentimentu vůči rozvíjejícím trhům by maďarský forint mohl skokově oslabit. Investici do maďarských dluhopisů odborníci nyní považují za příliš rizikovou. Zároveň je v Maďarsku nejvyšší úrokový diferenciál v regionu. "Pokud se po letošních volbách objeví zřetelná snaha o reformy a plnění maastrichtských kritérií stanou se maďarské dluhopisy velmi atraktivní investicí," doplnil Kujal.
Článek byl připraven ve spolupráci s Atlantik – Kilcullen Asset Management, a.s.