Bulharská burza: chaos a nedůvěru vystřídalo nadšení

Bulharský burzovní zákon vytvořil rámec pro obchody s akciemi a komoditami již v roce 1907. O sedm let později, v roce 1914, vznikla na popud královského nařízení, skutečná kapitálová burza s cennými papíry 21 společností. Po šesti válečných letech, kdy se neobchodovalo, byla ke konci první světové války v roce 1920 burza znovu otevřena. Přestože se v meziválečných letech obchodníci se soustředili spíše na směnu cizích měn než na dealy s cennými papíry, byl bulharský kapitálový trh považován za kvalitní a dobře rozvinutý. Konec burzovní aktivitě však znovu učinila druhá světová válka a burza byla znovu oživena až po více než padesáti letech, v roce 1991.

Počáteční burzovní chaos
Vzkříšení trhu bylo pevně spjato s hlubokými strukturálními ekonomicko-sociálními změnami, jež se rozběhly po pádu železné opony. I Bulharsko však bohužel patřilo k postkomunistickým ekonomikám, na kterých se podepsal pomalý převod moci a majetku do rukou prokapitalisticky smýšlejících struktur, stejně jako jugoslávské války devadesátých let a politická nejistota Balkánu. V období divoké bulharské privatizace a legislativní džungli mezi lety 1992 a 1994, nezávisle na sobě chaoticky vzniklo dvacet malých regionálních burz, které však existovaly v naprosto neregulovaném prostředí až do přijetí příslušné legislativy v červnu 1995 a založení komise pro cenné papíry. Lokální trhy se postupně sloučily a konkurence se zúžila na dvě instituce, První Bulharskou a Sofijskou burzu. Teprve jejichž fúzí se zrodila dnešní BSE-Sofia, Bulharská Burza v Sofii.

Malá důvěra investorů
Burza však dlouho nehrála tu roli, která od ní byla očekávána, tedy efektivní alokaci volného kapitálu. V roce 1998 se roční suma hodnot provedených uskutečněných obchodů rovnala 10 % hodnoty GDP, zatímco ve Francie dosáhl stejný ukazatel 86%, ve Spojených Státech 55 % a v Polsku 30 %. Obchodování se potýkalo s nejasnými pravidly, složitým zdaněním, jež odrazovalo k provádění obchodů, nízkou úrovní konkurence mezi brokery a malým počtem emitentů. Kapitálový trh byl dlouho považován za neuspokojující díky nedostatečné kapitalizaci finančních zprostředkovatelů a z toho plynoucí dominance bank, nízkou úrovní úspor v široké populaci a nerozvinutosti tržních infrastruktur. Vleklá privatizace nedokázala stimulovat obchod, jak se očekávalo. Restrukturalizace probíhala pomalu a státem spoluvlastněné podniky nedokázaly své akcie zapsat na burze kvůli složitým pravidlům či nesplněným burzovním kritériím.

Tryskem vpřed
Vzhledem ke zmatkům spojeným s rigorozními požadavky Komise byla činnost burzy fakticky zahájena až v roce 1998, kdy byly zobchodovány první akcie společnosti Elkabel. O rok později však již své akcie upsalo nových 32 společností a činnost burzy se v neustále se zrychlujícím tempu rozběhla kupředu. V roce 2000 byl za pomoci amerických a ruských expertů instalován RTS Plaza Trading systém, založený na technologii Nasdaq. Oficiálně byla zahájena existence indexu SOFIX, jež je navázán na kurs akcií 12 bulharských firem, splňujících daná kritéria. Změny v roce 2003 přinesly další zvýšení bezpečnosti a úrovně služeb, a to díky nově strukturované komisi pro cenné papíry či zavedení systému COBOS, který umožňuje podávat pokyny přes internet. Poslední roky se tedy dají charakterizovat jako období stabilizace, prudkého růstu a harmonizace infrastruktury institucí kapitálového trhu, který je nyní v plném souladu s globálními standardy a požadavky.

Podobně jako v Rumunsku, i pro bulharské kapitálové trhy je očekávaný vstup do EU v roce 2007 příležitostí k mocné expanzi a zároveň jistou hrozbou: v případě nepřijetí do EU mohou zklamaná očekávání významnou přinést korekci kursů a odliv kapitálu.

Bulharská burza v číslech
K SOFIXu, který se od svého zavedení více než zosminásobil a od loňského roku zaznamenal třicetiprocentní růst, byl v roce 2005 přidán index BG 40, ilustrující vývoj kursu akcií 40 největších firem. Hodnota SOFIXu dosahuje 820 bodů, BG40 indexu 134 bodů (pozn. hodnoty ze dne 4. 12. 2005). Dlouhodobý růst indexů sice není zpochybňován, jeho kontinuitu však stále ohrožuje latentní kriminalita v zemi, která neprospívá důvěře investorů. Naposled indexy spadly v říjnu, poté co byl v Sofii zavražděn E. Kjulev, majitel mocné finanční skupiny DZI Group. BSE-Sofia má 75 členů a její tržní kapitalizace burzy by se v letošním roce mohla vyšplhat na půldruhou miliardu EUR: nejprodávanějšími tituly jsou akcie velkých farmaceutických firem nebo tabákových společností jako např. Sopharma, Bulgartabac či Biovet, ale i bankovních domů jako třeba CCB Bank.