Vlna vyvlastňování akcionářů slábne

23.03.2006 | , Finance.cz
INVESTICE


Více než 9 miliard korun. Tolik zaplatí majoritní akcionáři českých společností za doposud oznámené vyvlastnění minoritních vlastníků. Pojďme se podívat na tyto tzv. squeeze-outy blíže.

Začátkem května loňského roku byla schválena novela Obchodního zákoníku, která umožňuje majoritním akcionářům provést tzv. squeeze-out, tj. zákonné vytěsnění minoritních akcionářů. O pár měsíců později se zvedla vlna masivního vyvlastňování, kdy se řada většinových vlastníků rozhodla skoupit i zbývající část akcií od ostatních drobných akcionářů.

Intenzita vyvlastňování výrazně slábne
Ze statistik zobrazující počet uskutečněných či plánovaných vyvlastnění je zřejmé, že počáteční „squeeze-out euforie“ značně ochabla. Zatímco v průběhu loňského léta (červenec – září 2005) došlo k téměř dvěma stovkám valných hromad s bodem jednání „rozhodnutí o přechodu všech ostatních akcií společnosti na hlavního akcionáře“, v posledních měsících jde o pár ojedinělých případů, kdy počet vyvlastňování se dá spočítat na prstech jedné ruky. Nejvíce valných hromad (celkem 106) bylo svoláno v srpnu 2005, na letošní duben je plánovaná jediná valná hromada.

Tabulka: Intenzita squeeze-outů

Čtvrtletí Počet VH
červenec - září 2005 191
říjen - prosinec 2005 13
leden - březen 2006 11

Zdroj: ČEKIA

Od počátku července loňského roku do letošního dubna se rozhodlo pro tento krok (či má v měsících březnu a dubnu naplánováno) celkem 216 firem, přičemž 88 % z nich tak učinilo právě v prvních třech měsících po schválení novely. „Celkový počet firem, které mohou na základě zveřejněné akcionářské struktury k squeeze-outu přistoupit, se pohybuje kolem 400,“ uvedla Petra Doležalová ze společnosti ČEKIA.

Miliardové odkupy
Jak vyplývá z údajů ekonomické databáze MAGNUS a propočtů České kapitálové informační agentury ČEKIA, náklady na vyplacení minoritních akcionářů u doposud oznámených squeeze-outů přesahují 9 miliard korun. A do budoucna nemusí zůstat pouze u nich. „Pokud by všechny společnosti s vlastníkem nad 90 % přistoupily k vyvlastnění, celková suma by mohla dosáhnout 12 – 13 miliard korun,“ doplnila Petra Doležalová. Tato varianta je však málo pravděpodobná, jelikož několik společností se již vyjádřilo, že vytěsnění minoritních akcionářů, alespoň prozatím, neplánují.

V čele „TOP 5“ Česká pojišťovna
Více než třetinu z výše uvedených devíti miliard mají na svých bedrech tři společnosti. Žebříčku celkových squeeze-out nákladů vévodí tuzemský pojišťovací gigant, Česká pojišťovna, která zaplatí minoritním akcionářům téměř půldruhé miliardy korun. Nad pomyslnou miliardovou hranici celkových nákladů na vyvlastnění se ještě dostaly Severočeské doly a Plzeňský Prazdroj.

Tabulka: Žebříček společností dle celkových nákladů na vyvlastnění

Název společnosti Majoritní vlastník Částka
(v mil. Kč)
Česká pojišťovna CESPO B.V. (skupina PPF) 1460
Severočeské doly ČEZ 1121
Plzeňský Prazdroj Pilsner Urquell Investments B.V. (skupina SABMiller) 1093
OKD KARBON INVEST 466
Stavby silnic a železnic EUROVIA S.A. 451

Zdroj: ČEKIA

Co je to squeeze-out?
Odpověď na tuto otázku nalezneme v § 183i Obchodního zákoníku. Jde o proces, kde majoritní akcionář společnosti je oprávněn požádat představenstvo společnosti, ve které vlastní alespoň 90 % základního kapitálu, o svolání valné hromady, v souvislosti s přechodem všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na jeho osobu.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.