Vlna vyvlastňování akcionářů slábne

Začátkem května loňského roku byla schválena novela Obchodního zákoníku, která umožňuje majoritním akcionářům provést tzv. squeeze-out, tj. zákonné vytěsnění minoritních akcionářů. O pár měsíců později se zvedla vlna masivního vyvlastňování, kdy se řada většinových vlastníků rozhodla skoupit i zbývající část akcií od ostatních drobných akcionářů.

Intenzita vyvlastňování výrazně slábne
Ze statistik zobrazující počet uskutečněných či plánovaných vyvlastnění je zřejmé, že počáteční „squeeze-out euforie“ značně ochabla. Zatímco v průběhu loňského léta (červenec – září 2005) došlo k téměř dvěma stovkám valných hromad s bodem jednání „rozhodnutí o přechodu všech ostatních akcií společnosti na hlavního akcionáře“, v posledních měsících jde o pár ojedinělých případů, kdy počet vyvlastňování se dá spočítat na prstech jedné ruky. Nejvíce valných hromad (celkem 106) bylo svoláno v srpnu 2005, na letošní duben je plánovaná jediná valná hromada.

Tabulka: Intenzita squeeze-outů

Zdroj: ČEKIA

Od počátku července loňského roku do letošního dubna se rozhodlo pro tento krok (či má v měsících březnu a dubnu naplánováno) celkem 216 firem, přičemž 88 % z nich tak učinilo právě v prvních třech měsících po schválení novely. „Celkový počet firem, které mohou na základě zveřejněné akcionářské struktury k squeeze-outu přistoupit, se pohybuje kolem 400,“ uvedla Petra Doležalová ze společnosti ČEKIA.

Miliardové odkupy
Jak vyplývá z údajů ekonomické databáze MAGNUS a propočtů České kapitálové informační agentury ČEKIA, náklady na vyplacení minoritních akcionářů u doposud oznámených squeeze-outů přesahují 9 miliard korun. A do budoucna nemusí zůstat pouze u nich. „Pokud by všechny společnosti s vlastníkem nad 90 % přistoupily k vyvlastnění, celková suma by mohla dosáhnout 12 – 13 miliard korun,“ doplnila Petra Doležalová. Tato varianta je však málo pravděpodobná, jelikož několik společností se již vyjádřilo, že vytěsnění minoritních akcionářů, alespoň prozatím, neplánují.

V čele „TOP 5“ Česká pojišťovna
Více než třetinu z výše uvedených devíti miliard mají na svých bedrech tři společnosti. Žebříčku celkových squeeze-out nákladů vévodí tuzemský pojišťovací gigant, Česká pojišťovna, která zaplatí minoritním akcionářům téměř půldruhé miliardy korun. Nad pomyslnou miliardovou hranici celkových nákladů na vyvlastnění se ještě dostaly Severočeské doly a Plzeňský Prazdroj.

Tabulka: Žebříček společností dle celkových nákladů na vyvlastnění

Zdroj: ČEKIA

Co je to squeeze-out?
Odpověď na tuto otázku nalezneme v § 183i Obchodního zákoníku. Jde o proces, kde majoritní akcionář společnosti je oprávněn požádat představenstvo společnosti, ve které vlastní alespoň 90 % základního kapitálu, o svolání valné hromady, v souvislosti s přechodem všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na jeho osobu.