Ještě před pár lety byla myšlenka průměrné délky života do 100 let utopií a “scestným” názorem hrstky badatelů. Dnes se již seriozně hovoří o hranici 150 let a vlády vyspělých zemí, v čele s USA vynakládají stovky reálných milionů ze svých rozpočtů na výzkum bio-genetiky a “biologie stárnutí”. V minulém roce Spojené státy vynaložily úctyhodnou sumu $2,4mld. (60miliard Kč) do výzkumu této sféry. Pro porovnání, v minulém roce bylo vynaloženo $3,5mld na výzkum rakoviny prsu... Je tedy patrné, že výzkum dlouhověkosti má své opodstatnění a je brán velmi, velmi vážně. Zeptáte se asi...kdo má zájem „uměle“ o 50, 60, 70 let prodlužovat život lidem na sklonku jejich životů...?? Omyl....tyto nové revoluční výzkumy jsou zaměřeny zejména na výrazné posunutí té aktivní části života, tak aby už dnešní 40-cátníci měli možnost aktivně pracovat a tvořit daleko za hranicí 100 let. Ekonomická podstata je zde zjevná....déle aktivní, zdravý a spokojený člověk je v každé společnosti přínosný nejen jako spotřebitel, ale zejména jako tvůrce nadhodnoty. O radostech života nemluvě.
Bádání vědců
Před nedávnem odkryly a uveřejnily tato revoluční fakta prestižní vědecké a investiční publikace jako American Journal of Human Genetics, Harvard Business Review a Wall Street Journal. “Stárnutí je nechtěný a vedlejší účinek žití“… „První člověk, který se dožije 1000(!) let je zajisté už dnes mezi námi...” …tvrdí Dr. Aubrey de Grey, hlavní genetický inženýr na Cambridge University, který je de facto „řečníkem tažení proti stárnutí“…Ten dále uvádí…“…připustíte-li si to, či nikoliv, vyjma nehod a sebevražd, většina lidí – kolem 40.cítky a mladších bude mít možnost žít ještě jedno století a více..“ Bláznovství? Ano, mimo obyčejných smrtelníků jsou vědci, kteří o doktoru de Grey tvrdí, že je divoce optimistický šílenec. Avšak, kolega de Greye, Prof. Michael Rose, docent evoluční biologie na University of California a jedna z největších světových kapacit na poli biologie a genetiky, tvrdí taktéž… „veškeré své úsilí nyní vkládám do práce a výzkumu nesmrtelnosti“. Profesor Rose, dosáhl revolučních úspěchů…zázraků, při prodlužování života octomilek a myší. Vybral ty mušky, které se rozmnožovaly až pozdě v životě a přiměl je, aby se rozmnožovaly mezi sebou. Čím déle trvalo těm muškám, než zplodily potomstvo, tím déle žily. Nyní chová Prof. Rose octomilky, které žijí po dobu 130 dní a nikoliv po normální dobu 40 dní. Byl také schopen o 20% průkazně prodloužit životy laboratorních myší, pomocí navýšení jejich přirozené hranice antioxidantů.
Elixír života
V čem spočívá onen elixír života u lidí? V posledním roce začaly z „útrob“ soukromých genetických laboratoří přeních korporací jako Genzyme, Genentech, Geron nebo Biogen a dalších, ale také předních světových univerzit „prosakovat“ velmi citlivé, ale fascinující informace o receptu na imortalitu. Je to kombinace přirozených faktorů jako ultra-nízko-kalorické stravy, denního cvičení, no smoke & no drugs a oněch připravovaných „tajných“ preparátů. Vědci dokázali, že „proti-stárnoucí mechanismus“ je spojen s genem zvaným SIR2. Dr. Leonard Guarente, biolog z prestižní bostonské MIT – Massachusetts Institute of Technology, jedné z NEJ univerzit světa, kde jen pro zajímavost vyučuje či vyučovalo 61! (ano 61) nositelů Nobelovy ceny, nedávno dokázal, že červi hlístice, které mají více než jednu kopii genu SIR2, žijí o padesát procent déle než normální červi. David Sinclair, ředitel výzkumu stárnutí na Harvardské univerzitě prohlásil, že skupina genů SIR2 „je zatím jeden z nejdůležitějších objevů v sektoru „genetiky stárnutí“. To možná vysvětluje, proč omezení přísunu kalorií zvyšuje délku života, neboť gen SIR2 snižuje činnost genů, když nemá buňka dost potravy.
Planeta důchodců?...Omyl!
A jak profitovat?
V současné době neexistují na světových burzách veřejně obchodovatelné společnosti, které by byly zaměřeny na výzkum dlouhověkosti jako takové. Nicméně, pečlivě jsme vybrali TRIO těch nejlepších společností s největším potenciálem na poli genetického a makromolekulárního výzkumu, které aktivně pracují také na programech výzkumu životnosti kmenových buněk („stem cell research“), velmi úzce spjatým se zkoumáním dlouhověkosti. Jedná se o společnosti Genentech (DNA), Geron (GERN) a Alteon (ALT), jejichž odborná doporučení jsou přílohou. Doporučujeme je nakoupit jako jeden celek – pro rozložení případného rizika, neboť tyto společnosti se liší jak svou tržní kapitalizací (large cap – smallcap – microcap), volatilitou, likviditou, tak počtem vědců a zaměstnanců. Spojuje je však jedno, skvělá budoucnost při záchraně zdraví a delšího života.