Týden na komoditních trzích

Drahé kovy
Drahé kovy zaznamenaly v uplynulém týdnu propad. Cena zlata s dodáním v prosinci poklesla o 5,5 procenta, stříbro si oslabilo o 11,6 procenta. Obchodníci s drahými kovy reagovali na vývoj na dalších trzích, především na energiích a americkém dolaru. Propad kovů pak přišel ve dvou hlavních vlnách. Ta první nastala hned v úvodní seanci uplynulého týdne. Další dva dny panoval relativní klid, aby se ve čtvrtek zlato se stříbrem opět vydaly dolů. Obchodníci reagovali na smíšená data o poptávce po zlatě v první polovině letošního roku. Zatímco čistá výše nákupů zlata pro investiční účely dosáhla 165 tun, oproti čistým prodejům 38 tun o rok dříve, poptávka po zlatě ze strany výrobců šperků oslabila o 28 procent na 1,069 tisíc tun. Výprodej na energetickém trhu se pak projevil na drahých kovech tak, že snížil tlak na inflaci, což se následně projevuje na nižší poptávce po zlatě jakožto instrumentu k zajištění se právě proti inflaci. O tom, že má americký Fed inflaci zřejmě pod kontrolou, svědčí také výsledky pátečních statistik. Index spotřebitelských cen za srpen se totiž zvýšil meziměsíčně o 0,2 procenta, oproti 0,4 procentům o měsíc dříve.

Pšenice
Medvědi byli v uplynulém týdnu na trhu s pšenicí jednoznačnými vládci. Jejich prodejní aktivita způsobila, že se cena této komodity s dodáním v prosinci propadla na burze v Chicagu o 6 procent. Hlavní událostí týdne bylo zveřejnění WASDE reportu, čili měsíční zprávy amerického ministerstva zemědělství přinášející odhady americké a světové poptávky a nabídky zemědělských komodit. Na první pohled se mohlo zdát, že zveřejněná čísla ze statistiky jsou prorůstová. Ministerstvo totiž mírně zvýšilo svůj odhad letošní americké poptávky po pšenici, čímž by měly mírně klesnout zásoby na konci marketingového období. Ze světového hlediska dosáhly zářijové odhady u produkce nižší úrovně a u poptávky naopak vyšší úrovně. To by se opět mělo projevit v konečných světových zásobách, jejichž velikost se tak odhaduje nižší než tomu bylo ještě před měsícem. Tyto údaje však nákupní zájem nepřitáhly, výsledky se totiž prakticky shodovaly s očekáváním. Trhu nepomohla ani čtvrteční statistika o týdenních exportních prodejích, jejichž výše byla o 16 procent pod čtyřtýdenním průměrem a zároveň na spodní úrovni pásma očekávání. Vyšší zahraniční poptávku po pšenici ze Spojených států zřejmě mohou přilákat pouze nižší ceny.

Energie
Trh s ropou zaznamenal třetí po sobě jdoucí týden cenového poklesu. Ropa s dodáním v říjnu totiž uzavřela na 63,33 dolarech za barel, z týdenního hlediska níže o 4,3 procent. Hned v pondělí bylo pokračování výprodeje na trhu zažehnuto potvrzením ze strany kartelu OPEC, že v nadcházejícím období nebude měnit svou těžební politiku a ponechá tak svou společnou produkční kvótu na nezměněné úrovni 28 milionů barelů ropy denně. Poslední cenový propad zatím OPEC neznepokojuje. Obavy a snížení těžby ze strany kartelu by zřejmě nastalo až v případě poklesu ceny pod úroveň 55 dolarů za barel. Svůj díl na pokračování cenového sestupu na ropě měly ještě americké statistiky o ropných zásobách či poslední report International Energy Agency (IEA). Americké komerční zásoby ropy se podle posledních čísel nacházejí o 11,7 procenta nad pětiletým průměrem pro toto období roku. Zásoby destilovaných paliv, mezi které patří topný olej a nafta, se pak vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních sedm let. IEA pak ve svém zářijovém reportu dále snížila odhad růstu poptávky po ropě v letošním roce, i v roce 2007.

Zemní plyn
Po úvodních třech dnech relativního klidu nastal ve čtvrtek na zemním plynu razantní výprodej. Ten byl odstartován zveřejněním týdenní statistiky amerického ministerstva energetiky, která odhalila výrazný nárůst v posledním sledovaném týdnu. Ten dosáhl 108 miliard krychlových stop, očekával se přitom nárůst pouze o 92 miliard. Trh s plynem se i díky tomu poprvé po dvou letech propadl pod úroveň pěti dolarů za milion britských termálních jednotek. Z týdenního hlediska se pak jeho cena s dodáním v říjnu snížila o 12,5 procenta.