IPO certifikáty: Nové emise jako investiční strategie

Poskytovatelé indexů vyvinuli speciální tržní barometry – indexy popisující vývoj hodnoty primárně upsaných akcií v jejich ranné fázi. Za minulé období vykazují prvotřídní zhodnocení. Existují certifikáty s IPO strategií. Podívejme se, jak si vedou.

Vzestup a pád „Nového trhu“
V letech 1999 až 2000 – v době rozkvětu „Nového trhu“ (Neuer Markt) frankfurtské burzy – zažívaly vstupy nových firem na trh (tzv. IPO) největší konjunkturu. Častokrát podnikalo cestu na burzovní parket i několik firem během jednoho dne. V těch dvou letech debutovalo na německém trhu kolem 260 firem. V roce 2001 došlo k ústupu na 21 Initial Public Offerings (IPO). Rovněž v roce 2002 nebylo na dohled zlepšení. Pouze hrstka německých akciových společností vstoupila do burzovního světa. Mnohé z těch firem se mezitím zase vytratily z povědomí (na burze již kotovány nejsou) a mnohé způsobily tehdejším dychtivým investorům vysoké ztráty. Tyto nové (burzovně kotované) firmy až příliš často prováděly velmi drahé akvizice, přičemž se musely vyrovnat s přehnaným obchodním očekáváním a nedostatečnou kontrolu vynaložených nákladů. Mnoho z nich to přivedlo až k insolvenci. Absolutního dna v počtu IPO bylo v Německu dosaženo v roce 2003 – úplné nuly.

Zpátky do normálu
Trvalo několik let než se „IPO-parník“ dal zase do pohybu. Roli předjezdce lze přisoudit Postbank, která se vydala na burzovní parket v roce 2004. Akcie docílily skvělého zhodnocení a po velmi krátké době vstoupily do indexu DAX. Trh s IPO ožil teprve vloni, tedy v době, kdy už byl DAX zase výrazně v růstovém trendu. Na burzu vstoupilo 22 německých společností. Příkladem jsou firmy Premiere, Praktiker, ale i výrobce leteckých motorů Thielert, který je aktuálně vystaven výtkám kvůli účetním machinacím.

Nyní obchod zase frčí
V letošním roce už mohli němečtí burziáni „pozdravit“ přes padesátku nováčků. Aktuálně je například největší zájem o společnost zprostředkovávající ubytování Hotel.de nebo online-obchodníka s pneumatikami Delticom. Četné prospekty navíc „podřimují“ v šuplících bank, takže letos může být dosaženo počtu 80 až 100 IPO. Je třeba podotknout, že v plánech na IPO se nyní objevují i některé společnosti, jejichž obchodní model nebyl před lety srozumitelný, a jejichž obchodní plán byl vytvořen s příliš velkou dávkou fantazie. V protikladu k „éře Nového trhu“ ale již investoři nevkládají peníze do IPO „slepě“ s nadějí na rychlé kurzovní zisky. Soukromí investoři i „profesionálové“ se poučili z chyb v minulosti a společnostem, jimž nedůvěřují, zamezí vstupu na burzu nedostatečnou poptávkou nebo se postarají o redukci počáteční ceny akcií.

Sal. Oppenheim měl správný nos
Žádný div, že se i branže certifikátů připravuje vzít pole IPO útokem. Roli předjezdce lze připsat Sal. Oppenheim. Privátní bankéři z německého Kolína odstartovali už v listopadu 2005 s „IPO Select“-certifikátem (ISIN DE 000 SBL 1PQ 4) o kterém jme podorbně informovali v ZertifikateJournal Nr. 05/2006. Jeho dosavadní zhodnocení dělá investorům radost. Z emisního kurzu 100,00 EUR se cena vyšplhala o více než 24 procent výše. Ve stejné době docílil německý index DAX plusu kolem 20 procent. Tento certifikát jsme doporučovali k nákupu už při jeho emisi. Přitom se nejedná o standardní indexový koncept. Sal. Oppenheim u tohoto produktu s pětiletou dobou trvání sází na aktivně spravovaný koš akcií, do kterého mohou být vloženy firmy z Eurolandu a Švýcarska. Ty by měly být v okamžik přijetí do certifikátu kotovány na burze maximálně rok. Největší privátní banka Evropy ovšem může sáhnout po společnosti už na primárním trhu. Tím lze u „IPO Select“ spekulovat rovněž na zisky, vyplývající z rozdílu emisní cenou a úvodním burzovním kruzem. Jako jeden z největších hráčů na trhu obdrží Sal. Oppenheim akcie u nejslibnějších nových emisí jednodušeji než soukromý investor. Aktuálně akciový koš (na které je certifikát emitován) zahrnuje 19 titulů. Transparentnost je zaručena, složení indexu je možné zhlédnout na internetové stránce kolínské banky.

IPO-indexy jsou už také na světě k maní
Pro příznivce IPO-strategií byly vyvinuty pasivní indexové koncepty. Například poskytovatel indexů STOXX vytvořil index s názvem „Dow Jones STOXX IPO Total Return“. V indexu jsou zohledněni burzovní nováčci, kteří sídlí a obchodují se v západní Evropě včetně Švýcarska, Velké Británie a Skandinávie. Firmy musí vykázat burzovní hodnotu volně obchodovaných akcií od minimálních 100 milionů do maximálních tří miliard EUR. V indexu je vždy zahrnuto aspoň deset titulů, přičemž pro počet směrem nahoru neexistuje žádné omezení. Existují dvě varianty indexu. U první varianty stráví nováčci v tržním barometru (indexu) jenom tři měsíce. Nová emise bude na konci prvního obchodního dne zařazena do indexu a zůstane v basketu (koši) právě tři měsíce. Aktuálně je zahrnuto 16 titulů. U druhé varianty zůstávají čerstvé akcie v indexu dvanáct měsíců. Zde se přijetí uskuteční teprve druhou středu po zahájení obchodování. Nyní splňuje odpovídající podmínky 72 společností. Pokud by minimální počet nových emisí ležel pod deseti, setrvají „staří“ nováčci v barometru tak dlouho, dokud nedojde k novému IPO.

Více se můžete dočíst v aktuálním vydání ZertifikateJournal, který lze bezplatně získat na www.zertifikatejournal.cz