Pokles všech klíčových sazeb je výsledkem včerejšího jednání bankovní rady.
Pokles všech klíčových sazeb je výsledkem včerejšího jednání bankovní rady. Od dnešního dne klesla dvoutýdenní repo sazba o čtvrt procentního bodu na 5,5 procenta, lombardní sazba se snížila z 8 na 7,5 procenta a diskont je nyní nastaven rovněž o půl procentního bodu níže, tj. na pěti procentech. "Neočekáváme, že by dnešní snížení sazeb znamenalo výraznější impuls pro pohyb kursu koruny jedn
ím nebo druhým směrem," uvedl k poslednímu rozhodnutí rady guvernér centrální banky Josef Tošovský. Dodal, že trh z padesáti procent s tímto krokem počítal a současná hladina kursu již odpovídá novému nastavení sazeb.Koruna včera posílila z 36,85 Kč/Eur na 36,65 koruny za euro. Podle vedoucího dealingu Raiffeisenbank Petra Tomka bylo posilování koruny jen velmi váhavé - obchodníci čekali, zda centrální banka svůj krok opět nepodpoří intervencemi jako na počátku října. "Po čtvrté hodině, která se na trhu b
ere jako poslední časový limit intervencí, šla měna rychle nahoru," upřesnil Petr Tomek Hospodářským novinám. Guvernér však případné intervence opět nevyloučil. V souvislosti s posilováním koruny uvedl, že ČNB bude udržovat trh v nejistotě právě možností intervencí.Josef Tošovský znovu připomněl, že nemá stanoven žádný cíl, co se týká úrovně kursu. Upozornil však, že pokud by se koruna dostala mimo určité referenční scénáře ČNB, musela by banka upravit měnovou politiku. V minulosti se představitelé národní banky vyjadřovali v tom smyslu, že vidí jako optimální hladinu kursu koruny kolem 39 Kč/Eur. Vývoj posledních dní naznačil, že je toto přání i při nízkých sazbách nereálné. "Ve střednědobém horizontu předpokládáme posílení domácí měny tažené přílivem
dlouhodobých investic. Koruna se dostane v příštím roce až na 35,50 Kč/Eur," propočítal analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl.O eliminaci vlivu přímých investic se však centrální banka snaží ve spolupráci s Ministerstvem financí. "Příliv investic je z hlediska ekonomiky velmi přínosný, ale všeho moc škodí," uvedl guvernér. Protikroky přirovnal k "sypání písku do soukolí", mezi něž by patřily například i reinvestice vládních příjmů z privatizace zpět do zahraničí. Konkrétní kroky však neupřesnil.
Dopad změny ceny peněz centrální bankou na tržní sazby byl minimální - krátkodobé úrokové míry sice spadly v souladu s repo sazbou. Dlouhodobé úrokové míry, počínaje půlročními, však zůstaly nezměněné, tj. od 6,20 procenta výš. Podle názoru Tošovského současná výše ú
rokových sazeb působí jako "repelent proti přílivu krátkodobého kapitálu."Analytici upozorňují, že se změkčování měnové politiky nepromítá do ceny úvěrů. Naopak: zdražování peněz na trhu je prý jasným signálem všeobecného očekávání zvýšení sazeb. "Současná úroveň úroků je dlouhodobě neudržitelná, zdražení dlouhých peněz naznačuje, že hladina sazeb není nastavena optimálně," soudí ředitel CAC Leasing Milan Gerža. Případný obrat v dosavadním vývoji bude podle guvernéra jednoznačně záležet na novější inflačn
í prognóze. "Tedy na tom, zda budeme v rozpětí, které je nám dáno inflačním cílem, a podle toho budeme či nebudeme měnit svoji měnovou politiku," řekl Tošovský.Nyní si však stále nechává prostor pro snížení sazeb. "Snížením diskontní sazby o půl procentního bodu si vytvořila prostor i pro pokračování poklesu repo sazby o minimálně čtvrt bodu," zdůraznil Martin Čihák z Komerční banky.
Zdroj: HN z 27. 10. 1999