Vyvlastňování akcionářů zatím povoleno

Začátkem května roku 2005 byla schválena novela Obchodního zákoníku, která umožňuje majoritním akcionářům provést tzv. squeeze-out, tj. zákonné vytěsnění minoritních akcionářů. O pár měsíců později se zvedla vlna masivního vyvlastňování, kdy se řada většinových vlastníků rozhodla skoupit i zbývající část akcií od ostatních drobných akcionářů.

Intenzita vyvlastňování výrazně slábne
Jak vyplývá z údajů ekonomické databáze MAGNUS a propočtů České kapitálové informační agentury ČEKIA, náklady na vyplacení minoritních akcionářů u doposud oznámených squeeze-outů v současnosti dosahují téměř 10,5 miliardy korun. Co je to squeeze-out?Jde o proces, kde majoritní akcionář společnosti je oprávněn požádat představenstvo společnosti, ve které vlastní alespoň 90 % základního kapitálu, o svolání valné hromady, v souvislosti s přechodem všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na jeho osobu.Ze statistik zobrazující počet uskutečněných či plánovaných vyvlastnění je zřejmé, že počáteční vlna squeeze-outů značně ochabla. Zatímco v průběhu předloňského léta (červenec – září 2005) došlo k téměř dvěma stovkám valných hromad s bodem jednání „rozhodnutí o přechodu všech ostatních akcií společnosti na hlavního akcionáře“, v posledních měsících jde o pár případů. Z výše uvedené částky 10,5 miliard se k tomuto období vtahují dvě třetiny odhadovaných nákladů (přes 7 miliard korun), tj. v počátcích platnosti novely Obchodního zákoníku.

Počet vyvlastněných společností stále roste
Stále se však najdou společnosti, které se k vytěsňování odhodlají. V prosinci loňského roku tak podle informací České kapitálové informační agentury učinilo 7 společností, na letošní leden je naplánováno 5 valných hromad. „ Jedná se například o Středočeskou plynárenskou (s náklady 233 mil. Kč), Západočeskou plynárenskou (154 mil. Kč) nebo XAVERgen (46,5 mil. Kč),“ upřesnila Petra Doležalová, členka představenstva agentury ČEKIA. „Celkový počet firem, které mohou na základě zveřejněné akcionářské struktury k squeeze-outu přistoupit, se pohybuje kolem 400,“ vypočítává Petra Doležalová a dodává: „Pokud by všechny společnosti s vlastníkem nad 90 % přistoupily k vyvlastnění, celková suma by mohla dosáhnout 12 – 13 miliard korun.“ Celkovou částkou výrazněji ovlivní připravovaný squeeze-out minoritních akcionářů ČSOB, který by měl být podle agentury ČEKIA naplánován na začátek letošního roku.

Tabulka: Intenzita a celkové náklady squeeze-outů

* pokud u společnosti proběhlo více valných hromad s programem rozhodnutí o přechodu všech ostatních akcií společnosti na hlavního akcionáře je brána v úvahu poslední oznámená valná hromada
** hodnoty zahrnují odhady a propočty ČEKIA

Zdroj: ČEKIA (www.cekia.cz)

Miliardy za pojištění, energie a pivo
Největší objem finančních prostředků na vyvlastňování minoritních akcionářů vynaloží společnosti z oboru financí a energetiky. Více než třetinu z výše uvedené sumy nesou na svých bedrech tři společnosti. Žebříčku vyvlastňování sice vévodí Česká pojišťovna, která zaplatí minoritním akcionářům téměř půldruhé miliardy korun. Ovšem v objemu celkových squeeze-out nákladů je v čele tuzemský energetický gigant ČEZ. „Státem ovládaný ČEZ oznámil squeeze-out u šesti společností a celkové náklady podle propočtů ČEKIA přesáhnou 2 miliardy korun,“ uvedla Petra Doležalová.

Největší suma padne na Severočeské doly (1121 mil. Kč), další necelou miliardu ČEZ zaplatí akcionářům pětice energetických společností, konkrétně Severočeské (450 mil. Kč), Středočeské (201 mil. Kč), Severomoravské (113 mil. Kč), Východočeské (102 mil. Kč) a Západočeské energetiky (99 mil. Kč).

Tabulka: Žebříček společností dle celkových nákladů na vyvlastnění

Zdroj: ČEKIA

Je vyvlastňování protiústavní? Uvidíme …
Ne vždy však vyvlastňování probíhá bez komplikací. Mnohdy se tak děje i proti vůli menších akcionářů, kteří si stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie. Proto se situace dostala až před soud. Podle navrhovatelek Obchodní zákoník, resp. § 183i, který právo výkupu účastnických cenných papírů řeší, poškozuje menšinové akcionáře, kteří se proti vytěsnění mohou jen těžko bránit a přicházejí o svůj majetek. "Je porušen ústavní pořádek, mezinárodní normy. Dochází k potlačení a odejmutí zákonných práv," uvedla pro zpravodajskou agenturu ČTK soudkyně Zuzana Ciprýnová.

Zda jsou sporné části zákona protiústavní či nikoliv, o tom měl před dvěma dny rozhodnout Ústavní soud. Jednání však bylo odloženo na neurčito a na výsledek si tedy budeme muset ještě nějaký ten týden počkat.