Loňský komoditní rok ve znamení růstu

Loňský rok byl z hlediska vývoje na světových komoditních trzích velmi zajímavý. Některé komodity se vyšplhaly na svá mnohaletá maxima, komoditní burzy hlásily rekordní objemy obchodů. Příznivý vliv na objemy obchodů měl i příliv investic ze strany komoditních fondů, které zaznamenaly značné nárůsty vložených prostředků v desítkách procent. Pojďme se podívat na vývoj jednotlivých komodit blíže, tak jak jej zachytilo analytické oddělení jednoho z nejvýznamnějších tuzemských obchodníků, společnosti Colosseum.

Ropa: Strmý růst i pád
Do roku 2003 se cena americké lehké ropy pohybovala okolo 30 dolarů za barel. Okupace Iráku a rostoucí poptávka vedly k začátku významného růstového trendu. V první polovině loňského roku růst podpořily nepokoje na Středním východě a ceny ropy dosáhly svého maxima nad hranicí 78 dolarů za barel. Naštěstí však dlouho nevydržely a postupně klesaly, když od dosažení svého maxima oslabily o více než 20 procent. Nestane-li se nic výjimečného a nečekaného, pro rok 2007 se podle dá očekávat určitá stagnace cen ropy kolem 55 – 70 dolarů za barel. V případě nepředvídatelných událostí však může být všechno jinak.

Zemní plyn: Příležitost pro spekulanty
Zatímco ropa vytvořila v tomto roce nové historické maximum, cena zemního plynu obchodovaného na New York Mercantile Exchange byla v závěru roku 2006 níže než v jeho úvodu. Teplejší počasí v období zimních měsíců se výrazně podepsalo na spotřebě zemního plynu i tím i na jeho ceně. V letošním roce má v tomto směru dojít ke zlepšení a spotřeba má vzrůst o 1,5 procenta. Díky své volatilitě bude trh se zemním plynem i v roce 2007 velmi zajímavým trhem pro obchodníky s futures, jelikož opět nabídne značné pohyby směrem vzhůru i dolů.

Obiloviny: Pokračování býčího trendu
Trh se zrninami se v uplynulém roce nesl v býčím duchu a očekává se, že by tento trend mohl pokračovat i v tomto roce. Na cenách pšenice, které se jednu chvíli dostaly až na desetiletá maxima, se projevila sucha nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě a Austrálii. Případné horší pěstitelské podmínky by se i v roce 2007 mohly odrazit ve výrazně rostoucích cenách pšenice.

U kukuřice došlo k růstu ceny zejména kvůli nárůstu jejího využití pro potřeby využití etanolu, což má být alternativa k fosilním palivům. Poptávka ze strany výrobců etanolu má nadále růst a tak se očekává i další tlak na vzestup ceny kukuřice. Na druhou stranu, kvůli vyšší ceně by mohly farmáři osázet kukuřicí větší plochy, což by mohlo další růst přinejmenším zpomalit.

Nahoru šla v minulém roce také cena sóji, i když ne tak výrazně jako u pšenice a kukuřice. Její cena se vyšplhala „jen“ na osmnáctiměsíční maximum, a to i přesto že úroda dosáhla vysoké úrovně.

Průmyslové kovy: Ceny vzrostly, zásoby poklesly
Ceny nejvýznamnějších průmyslových kovů obchodovaných na světových burzách jako měď, nikl, zinek, hliník, olovo a cín v loňském roce výrazně vzrostly. V průběhu tohoto roku posílily všech průmyslové kovy o desítky procent, některé dokonce svou cenu zdvojnásobily. Nejvíce posílily ceny niklu (+ 148,1 %), nejméně vzrostly ceny hliníku (+ 23 %). Naopak zásoby průmyslových kovů prodělaly v posledních několika letech výrazný pokles. Nárůst cen a pokles zásob průmyslových kovů byl způsoben převahou poptávky nad nabídkou.

Pro rok 2007 se očekává mírná korekce cen všech průmyslových kovů. Tlak na pokles cen může být jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Spotřeba průmyslových kovů by mohla poklesnout v důsledku zpomalení růstu některých ekonomik, nebo některých odvětví (stavebnictví). Z nabídky se jedná o pokles nákladů na těžbu některých kovů, dále producenti mohou být motivování vysokými cenami ke zvyšování výstupů.

Zlato: Další vývoj ovlivní dolar
Rok 2006 byl pro zlato poměrně úspěšný. Jeho cena vzrostla o zhruba 30 procent a býčí trend by měl pokračovat i v roce následujícím. Pro růst ceny zlata hrálo v uplynulém roce několik faktorů, zejména pak oslabující americký dolar, obavy z inflace, geopolitické vlivy (již zmíněný neklid na Středním východě) a investiční nákupy spekulantů a fondů. Cena zlata se v květnu dostala na pětadvacetiletá maxima, přes hodnotu 700 amerických dolarů za unci. Bude-li americký dolar i nadále oslabovat, dá se očekávat, že v letošním roce by se cena mohla dostat až k 800 dolarům za trojskou unci.

Stříbro: Zásoby se tenčí
Ještě lépe než zlatu se loni dařilo stříbru, jehož cena šla nahoru o téměř 40 procent. Svého maxima cena stejně jako u zlata dosáhla v první polovině května, kdy se dostala přes hranici 15 dolarů za unci. Posléze následovala určitá korekce, která trvala zhruba čtyři měsíce (cena pod 13 dolarů). Očekává se, že v letošním roce by se cena unce stříbra opět mohla přiblížit hodnotě 15 dolarů. Stříbro se totiž díky svému využití v průmyslu spotřebovává daleko více než zlato a vzhledem k těžbě, jež pokulhává za spotřebou, se mají zásoby stříbra dostat během nejbližších let na kritickou úroveň.

Připraveno ve spolupráci se společností Colosseum. Kompletní studie autorů Jaroslava Krejčího a Josefa Novotného je k dispozici na této stránce.