Neskočte na lep loňských sněhů

A letošní rok bude zvlášť obtížný – proč, asi informovanější již tuší. Bublinu dluhopisů není prakticky už skoro kam nafukovat, protože sazby není už kam snižovat. Varování také přišlo z amerického trhu, když výnos desetiletých bondů již vzrostl z 1,7 % na 1,9 %. Ceny dluhopisů jsou na historických výšinách, takže kdo je kupuje, kupuje šíleně draze. Při růstu výnosu ale pak samozřejmě musí klesnout cena dluhopisu. Takže kdo je už drží, tratí hned, což bude bohužel současná situace konzervativních fondů.

Zkažené konzervy

Ovšem právě do dluhopisových a konzervativních smíšených fondů se naši investoři jen hrnou – do takových (včetně zajištěných) šly při 700milionovém odlivu z fondů peněžního trhu celé dvě miliardy korun. Takže zůstává jen otázkou, kdy investoři začnou plakat a (zase) prchat. Jenže není příliš kam.

Loni se totiž dluhopisům „zadařilo“ zcela výjimečně a loňské dvouciferné výnosy letos ani v blízkém budoucnu nikdo neuvidí. Naopak v roce 2013 budou investoři moc rádi, když neskončí ve ztrátě, což ovšem platí i o dalších letech.

To odsoudí i dluhopisové a konzervativní smíšené fondy k nepatným výnosům či dokonce ztrátám. A že by se naši Spořínci ve větším přesouvali k dynamičtějším investicím, je až hudba budoucnosti – nejdřív musí v těch konzervativních pořádně prodělat.

Počítejte příklad

Třeba cena desetiletého českého státního dluhopisu (splatného v roce 2022) stoupla loni o cca 18 %. Nyní je tedy ke koupi za 125 % nominální hodnoty. Jak je to v praxi: tento dluhopis o nominální hodnotě 10 000 korun, který vyplácí každoročně úrokový kupon ve výši 470 Kč (4,7 % z nominálu), byste dnes koupili za strašidelných 12 500 Kč.

Při koupi takového dluhopisu sice každý rok dostaneme 450 Kč za úrokový kupon, ale v roce 2022 stát splatí zpět nominální hodnotu 10 000 korun. Při „rozpočtení“ zjistíme, že až do jeho splatnosti dělá celkový výnos tohoto dluhopisu pouhá 2 % ročně. Navíc prvních pět let vlastně jen „doháníme“ cenu od tržní k nominální, o inflaci raději nebudeme ani uvažovat.

Co dál?

Zůstane náš Spořínek zakonzervovaný v tradičním prodělávání? Jistěže, s ním pohne máloco. Jen občas nějaký prolhaný poradce mu vnutí ještě nevýhodnější produkt, než jaký už má. V tomto roce jej však čekají krušné časy. Úročení bankovních vkladů bude dále klesat, ani dluhopisy pravděpodobně neporazí inflaci. Ta sice možná klesne až ke 2 %, ale šanci na její porážku nabízejí pouze ty poměrně dynamické (nebo alespoň odvážnější vyvážené) strategie.

Naděje akcií

Americké akcie stále ještě nesklouzly z křídel pěkné rally, která po závěru loňského roku pokračuje (zatím) i letos. Po drobném zakolísání trhů nakonec v pátek i DJIA dokonce překonal na pětiletých maximech psychologických 14 000 bodů a širšímu S&P na 1513 bodech chybí do historického maxima z 9. října 2007 už jen 3,3 %. Jen lednový nárůst o 5,2 % byl nejrychlejší od roku 1997.

V Praze sice momentálně nemůžeme nijak jásat, ale možná se můžeme ohlédnout dál do minulosti: před 10 lety měl PX kolem 450 bodů, takže desetiletý výnos 126 % dá každoročních přes 8,5 % p.a. To nikomu žádný jiný produkt nevynesl, navíc jde „jen“ o prostý cenový index, kdybychom započetli i dividendový výnos, dostáváme se dost přes 11 %.

Naděje reformy

Už je každému jasné, proč má vstoupit do druhého pilíře (ovšemže dynamického fondu)? Druhý pilíř je unikát, který nemá žádnou konkurenci: při průměrném platu 25 000 korun účastník ke svým 500 (nedaněným) korunám dostane ještě dalších 750 korun od státu. Účet se dědí, a tak plní i roli pojištění.

Ale také nové účastnické fondy třetího pilíře svou nízkonákladovostí (na státním příspěvku tolik nezáleží) nemají v dlouhodobých investicích srovnatelně výhodnou konkurenci. Splňují (kromě „pojistné“ funkce rodiny) dokonce i roli „záchranné brzdy“ – při nejhorším lze peníze z nich vybrat, i když jen formou odkupného se ztrátou státního příspěvku.

Takže hned přestoupit ze starého penzijního fondu do nového účastnického – a ovšem také dynamického! Kdo to neudělá, nejenže nevydělá, ale prodělá. Nezachrání ani ta 3 % pojistného, které mu nadále budou mizet v černé díře, neuchrání ani hodnotu svých úspor ve starých penzijních fondech. Z těch se od 1. ledna staly obyčejné fondy peněžního trhu a možná nějakého podílu dluhopisů: vynášet budou v následujících letech nějakých pár desetin procenta při každoročním poplatku za obhospodařování 0,6 %. Jsou odsouzeny (úmyslně) k pomalé smrti a jen troubové budou umírat s nimi. Garance každoroční kladné nuly je investiční rakovina, navíc neléčitelná. Bude jen užírat hodnotu za masivní pomoci inflace. Nenechte se oblbovat nejrůznějšími poradci, kterých zájmem je jen jejich provize.