Rozbřesk: Tři roky QE v Evropě a koruně se nechce bez jestřábů posilovat

V klidné atmosféře mohla ECB „oslavit“ tříleté výročí zahájení tzv. kvantitativního uvolňování (QE), které mělo zvýšit likviditu na trhu a spolu s politikou záporných úrokových sazeb de facto zvýšit dostupnost peněz napříč eurozónou. Při pohledu na vývoj úrokových sazeb nebo výnosů státních dluhopisů lze říct, že se jí to nepochybně podařilo. ECB se ovšem díky této politice stala i velmi vlivným hráčem na bondovém trhu, neboť se jí už podařilo skoupit z trhu veřejné bondy v hodnotě téměř 2 bilionů eur. Stala se současně i největším věřitelem zemí eurozóny. Ve svém portfoliu tak drží například německé dluhopisy v hodnotě 470 mld. eur (cca pětinu veřejného dluhu této země), francouzské za 384 mld. (17 % dluhu) nebo italské za 334 mld. (necelých 15 %). Při pohledu na tyto částky nelze pochybovat o vlivu této centrální banky na cenu peněz v ekonomice, nicméně o to více se na mysl tlačí otázka, co se stane poté, až tento svůj velkorysý program ECB ukončí.