Za korunu bude odpovídat vláda

22.11.1999 | ,
INVESTICE


ČNB odmítla automaticky vykupovat devizy plynoucí z doprivatizace státních podílů

ČNB odmítla automaticky vykupovat devizy plynoucí z doprivatizace státních podílů

Přechodně silný přísun zahraničního kapitálu, který se očekává v souvislosti s dokončením privatizace, vyžaduje nestandardní řešení. Centrální banka doporučuje vládě, aby za prodej podílů v podnicích, které bude privatizovat, vyžadovala platby v devizách a soustřeďovala je na zvláštním účtu. Pozdější výměnu deviz za koruny je žádoucí rozkládat v čase tak, aby nemohla vyvolat nárazovou poptávkovou vlnu. Řekl to guvernér Česk

é národní banky Josef Tošovský. Samotná opatření měnové politiky, tedy změny úrokových sazeb a popřípadě devizové intervence, se podle něj mohou ukázat jako nedostatečně účinné, aby zamezily posílení koruny vzhledem k předpokládanému masívnímu přílivu kapitálu.

Devizy plynoucí z privatizace si vláda podle názoru bankovní rady může uložit jak na zvláštním účtu u ČNB, tak i u jakékoliv komerční banky. V případě, že je bude chtít použít, má dvě možnosti. Buď požádá národní banku, která devizy koupí za denní kurs a zvýší si o ně své devizové rezervy, tj. provede skrytou intervenci. V takovém případě si však ČNB vyhradila právo odmítnout žádost kabinetu o směnu za koruny. Nebo bude muset jít kabinet na trh a bude odpovědný za všechny negativní důsledky vyp

lývající z posílení koruny. Každý případ bude centrální banka posuzovat jednotlivě.

Příjmy z privatizace se jen pro příští rok odhadují maximálně na 170 miliard korun (přes pět miliard dolarů). Jejich použití vládou je však značně omezené - nemůže jimi platit běžné výdaje ani rozpočtový schodek. V současné době lze tyto peníze utratit například za sanaci ekologických škod, vložit je do fondu bydlení nebo dopravy.

"Záleží na tom, kolik bude vláda ve finále potřebovat. Pokud se smění jen část přílivu kapitálu, dopad na korunu nebude příliš velký," uvedl vedoucí dealingu Raiffeisenbank Petr Tomek.

Trh však pro příští rok očekává pokračující posilování koruny. Jisté náznaky jsou patrné již nyní: Koruna posílila až na 36,27 Kč/Eur. Pokaždé, když se objeví nějaká zpráva, která korunu mírně oslabí, vstoupí na trh velcí američtí hráči a koruna opět posílí, a to na vyšší úroveň, než na které se s obchodem začalo.

"Zvláštní účet pomůže v boji proti posílení koruny pouze částečně. Prostředky z privatizace jsou pouze částí celkového přílivu přímých zahraničních investic, takže tlaky na posílení koruny mohou být účtem jen omezeny, ale ne odstraněny," uvedl Martin Čihák z Komerční banky. Mimoprivatizační příliv kapitálu se odhaduje na 1,5 miliard dolarů. Ředitel investiční společnosti Expandia Miroslav Singer k tomu dodal, že ke zvláštnímu účtu by centrální banka měla dále uvolnit měnovou politiku. "Minimálně o jeden procentní bod," upřesnil.

Analytici však upozorňují, že automaticky počítat s tím, že přijde zahraniční kapitál, je riskantní. Investoři si totiž často berou půjčky na své projekty od českých bank, což na korunu nemá žádný vliv.

Podobně se může zachovat například i Fond národního majetku, který si uloží příjem z privatizace na výhodně úročený účet ve volné měně a na korunové závazky si vezme úvěr. Z toho také vycházejí i další předpoklady vývoje koruny. S jejím posilováním sice nyní počítá jak centrální banka, tak i analytici a trh. Nicméně v případě, že vláda nebude své příjmy rozpouštět do okamžitě p

o jejich získání, nemusí předpokládané posílení kursu nastat.

Zdroj: HN z 22. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: INVESTICE